PHARMA NEWS - odborný časopis

Když se řekne Detralex…

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Asi si řeknete, zda by se článek neměl jmenovat jinak? Třeba „Léčba a prevence žilních potíží“ nebo něco takového. Abych pravdu řekla, impulzem pro napsání tohoto textu bylo setkání na farmaceutické konferenci a také určitá osobní zkušenost. Nechci tu příliš opakovat známá fakta o žilních onemocněních, ani dělat reklamu tomuto preparátu, protože jistě mi vy lékárníci dáte za pravdu, že Detralex ji opravdu nepotřebuje.

Mým cílem je spíše upozornit na historická omezení preskripce, která ve skutečnosti omezením nebyla, na chybějící informace u samotných pacientů, kteří čerpají informace pouze od lékařů, lékárníků a z reklam občas i na absenci informací u lékárníků, protože ne vždy platí, že méně informací je více. Tato absence některých informací sice může ušetřit nějaké peníze jak pacientům nebo pojišťovnám, ale je to to správné místo na úsporu? Osobně si tím nejsem jistá.

A proč? Protože pokud nejsme důslední v prevenci a léčbě prvotních příznaků žilních onemocnění, dopadá to i takto – otevřené rány, které se nehojí, pacienti jsou kromě nemoci samotné imobilizovaní, omezení ve výběru oblečení, možnosti sociálního kontaktu, žádné krátké kalhoty, sukně, žádná plovárna. A když se to nelepší? Opakované chirurgické zákroky, ale i obrázek pacienta ve sprše, kterému se otevřela rána a crčí z něj krev. Myslíte, že přeháním? Abych pravdu řekla, moc bych si přála, aby to byla jen iluze.

Co dnešní trh nabízí žilám?

Žilní onemocnění není v dnešní době žádným mimořádným jevem. Skoro nejpřesnějším zařazením by bylo označení civilizační nemoc. Protože s vývojem hlavně elektroniky, a dáte mi jistě za pravdu, stáváme se prostě línými. S tím souvisí i fakt, že v televizi v dnešní době mimo reklamu na hračky, elektroniku či doplňky stravy a jídlo, běží současně i reklamy na to, jak dostat dítě ke sportu nebo do přírody. Ano, opravdu se generují reklamy na to, co je nebo by aspoň mělo být zcela přirozené. Skoro to připomíná ten vtip o muži, kterému běželo do sluchátek „nádech, výdech, nádech, výdech“. A když mu je sebrali, muž zemřel.

Nejnebezpečnější a nejzákeřnější nemoci nejsou ty, které přichází naráz, ale ty, které se den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem vyvíjí tak pomalu, že jednotlivé změny nejsou obyčejnému necvičenému oku viditelné. Pacienti tak tyto změny snadněji přijímají a méně „panikaří“ k jejich vlastní škodě.

Pokud by si někdo přál zázračnou pilulku, která po měsíci užívání, či dvou uleví od všech příznaků, zastaví progresi onemocnění a hlavně ukolébá pacienty ke klidu, pak bude zklamaný.

Chronické žilní onemocnění – největším nepřítelem našich žil jsme my sami

Jak sám název napovídá, jedná se o chronické onemocnění. Tedy jen zcela výjimečně by mohlo dojít ke stavu naprostého vyléčení. Chronické žilní onemocnění zahrnuje velké množství příznaků, které v prvotní fázi člověka nijak neobtěžují. A v tom je právě ten problém. Lidská populace je lenošná věnovat dejme tomu 30 % denních aktivit starosti o sebe sama, když to není vidět. Dostatek pohybu, protože to je zdravé pro mé končetiny, plavání, nekouřit, odpustit si přídavek u oběda a druhý zákusek. Tyto rádoby povinnosti nás prostě obtěžují. Ale pokud už dojde nemoc tak daleko, že nás nejen obtěžuje, ale izoluje od společnosti, rádi bychom se vrátili k preventivním krokům, ale to už je zpravidla pozdě. A v tom to je, prevence. Žádná léčba nebude dostatečná, pokud k tomu nepřidáme i určitou sebekázeň. A u žilních onemocnění to platí dvojnásob.

Mezi základní charakteristiky přispívající k žilním potížím patří tyto:

• sedavé nebo statické zaměstnání (to platí i pro budoucí výběr zaměstnání)

• nedostatek pohybu

• dědičnost

• pohlaví žena

• hormonální léčba (protože hormonální léčba nemusí být jen antikoncepce)

• nadváha

• špatné stravovací návyky

• poruchy vyprazdňování

Ale vraťme se teď k té zázračné pilulce. Není. Ani na žilní nedostatečnost, ani na srdeční potíže ani na nádorová onemocnění. To ovšem neznamená, že venofarmaka nejsou k dispozici, nebo že by nepřinášela úlevu. Jelikož, jak jsme již zmínili, je mnoho příznaků a také pacienti očekávají úlevu od větší části z nich. Některé jsou častější, některé méně. Chronické žilní onemocnění totiž není jen to, co je obecně známé – křečové žíly, či bércové vředy, ale spousta nenápadných příznaků:

• nejčastěji nepříjemná vleklá bolest, hlavně večer

• otoky dolních končetin

• pocit pnutí v nohou (i bez přítomnosti otoku)

• změny na kůži – pigmentace až jednolité červené skvrny

• křeče v dolních končetinách

• svědění

• pocit neklidných nohou

• neidentifikovatelný pocit diskomfortu v dolních končetinách

Ten poslední je velice zvláštní, přitom definice je opravdu reálná. Pacient nemusí aktuálně cítit žádnou bolest, žádný tlak, ani křeče nebo mravenčení, jen takový divný pocit v končetinách, který je smyslově nepříjemný a většinou jej nutí okamžitě změnit polohu těla.

Zpět k Detralexu

Teď je čas vrátit se k Detralexu. Jak jsme již předesílali na začátku, Detralex asi není třeba dlouze představovat. Je to lék, běžně užívaný právě při chronické žilní nedostatečnosti, (druhou indikací jsou hemeroidy). Lék je považován za jeden z těch účinnějších, současně je určen i pro dlouhodobé užívání, čemuž odpovídá také fakt, že při dvou tabletách denně (ráno) má své 180 tabletové balení. Co ale není až tak známým faktem? Je to lék první volby a také aktuálně jediný s úhradou pojišťovny. Navíc lékař – jak specialista, tak praktický lékař - jej může předepsat i mimo hrazené indikace (s plnou úhradou pacienta), pokud je to ku prospěchu pacienta. Na druhou stranu, pacient by měl vědět, že tuto možnost má.

A co v Detralexu působí? Proč se vedou dohady na toto téma? Pojďme si připomenout nebo objevit informace, které prostě nejsou tak úplně přístupné veřejnosti jak by asi měly být. Definice obsahové látky je přesně daná – 500 mg MPFF, tedy mikronizované purifikované flavonoidní frakce. Ale to není jen diosmin. Purifikovaná flavondoidní frakce – to může být jeden flavonoid, dva, tři, kolik jich v té konkrétní frakci Dertalexu je? MPFF je registrovaná značka a informace ohledně flavonoidní frakce sama o sobě odkazuje na přírodní zdroj. Co se ale skrývá za mateřskou rostlinou? Zdrojem flavonoidů v Detralexu je sladký pomeranč. Konkrétně se jedná se o druhy - Citrus sinensis late, Citrus tangerina a Citrus navel, které patří do čeledi Rutaceae aurantia. Tyto rostliny poskytují Detralexu směs flavonoidních látek, konkrétně pěti – diosmin, hesperidin, linarin, isorhoifolin a diosmetin. Diosmin je zastoupen majoritně, a to 450 mg zatímco ostatní čtyři flavonoidy zbylými 50 mg. Studie, které se zabývaly efektem jednotlivých flavonoidních látek a směsnou frakcí prokázaly synergické působení těchto 5 flavonoidních látek na chronické žilní onemocnění. To nás vrací k mému oblíbenému názoru, že uspořádání obsahových látek v rostlinách má svůj smysl.

Na závěr

Žilní systém v těle se stará o to nejdůležitější. Přináší živiny všem orgánům v těle. Pokud tento transportní systém nebude pracovat, jak má, znamená to dříve nebo později smrt v důsledku nevratných změn. Na to bychom neměli zapomínat ani jako pacienti, ani jako odborníci. Proto je potřeba tělu věnovat tolik péče kolik si zaslouží:

• vhodná životospráva (jak v jídle tak při pohybu)

• včasné zahájení prevence

• správný výběr medikace, ale i léčebné kosmetiky

A na úplný závěr ještě jednu malou poznámku – braňme naše zdraví proti nemocem, proti sobě samým, ale i proti administrativním překážkám. A platí to i v lékárnách, je potřeba chránit pacienty proti nim samým. Protože to nejjednodušší nemusí být vždy to nejlepší.

Zdroje:

Paysant j. et al: Different flavonoids present in the micronized purified flavonoid fraction (Daflon 500 mg) contribute to its anti-hyperpermeability effect in the hamster cheek pouch microcirculation, Internal angiology, 2008, 27, 81.

Nicolaides A. et al: Management of Chronic Venous Disorders of the lower limbs, Internal angiology, 2014, 33, 87.

Chronické žilní onemocnění-Novelizace 2016, CDP-PL, ISBN 978-80-86998-80-0, 2016.

SÚKL. Souhrn údajů o přípravku, Detralex