PHARMA NEWS - odborný časopis

Královédvorsko

Královédvorsko netvoří jen údolí řeky Labe, lesy plné hub a borůvek nebo barokní kamenné perly v Kuksu. Královédvorsko žije své příběhy a ty nejznámější jsou postavené na skutečných, byť šílených a zároveň romantických základech.

Proto jsme se rozhodli Královédvorsko pojmenovat KRAJEM ROMANTICKÝCH ŠÍLENCŮ. Posuďte sami:

• Josef Vágner přenesl Afriku do srdce Evropy (Safari J. Vágnera v ZOO Dvůr Králové)

• František Antonín Špork nepotřeboval léčivý pramen, aby vybudoval světové lázně (Hospital Kuks)

• Jaroslav Valečka nepotřeboval kopec, aby postavil hrad (přehrada Les Království na řece Labe)

• Královédvorsko nepotřebuje zimu, aby mělo Vánoce (expozice ručně vyráběných vánočních ozdob v Městské muzeu ve Dvoře Králové nad Labem)

• Václav Hanka nepotřeboval pravdu, aby pozvedl národ (Rukopis královédvorský)

Městské muzeum nepotřebuje zimu, aby mělo vánoce (expozice vánočních ozdob)

Tradice výroby vánočních foukaných ozdob začala na Královédvorsku v roce 1931 a přežila dodnes. Vánoční ozdoby ve tvaru exotického ovoce, konvičky, ptáčka nebo muchomůrky visí o Vánocích asi v každé královédvorské rodině, ale jinde jsou považovány za unikáty. A pokud si každoročně užíváte zdobení vánočního stromečku, potom si stálou expozici vánočních ozdob v Městském muzeu ve Dvoře Králové vychutnáte. Ozdoby různých tvarů, velikostí a typů jsou zde uložené v důmyslných šuplíkách a skříňkách. Jejich postupné otevírání a objevování barevných unikátních vánočních ozdob se stává hrou nejen pro děti.

Josef Vágner přenesl Afriku do srdce Evropy (ZOO Dvůr 
Králové)

Josef Vágner, ředitel královédvorské zoo v letech 1965–1983, začal v druhé polovině 20. století převážet africká zvířata do středu Evropy, do tehdejší zahrady bývalého továrníka Neumanna ve Dvoře Králové nad Labem. Nebyly, a ani dnes zde nepanují podmínky jako v Africe. Přesto Josef Vágner v královédvorském „Údolíčku” vytvořil středoevropské safari a zvířata si sám v Africe odchytával (2000 kusů na 9 výpravách).

Dosáhl svého snu: dnes se můžete autem projet po Africkém safari Josefa Vágnera v ZOO Dvůr Králové stejně jako v Africe. Budete obklopeni buvoly, pakoni, stády antilop, vodušek či zeber. I lvi vám budou v jedinečném lvím safari přecházet přes cestu nebo ležet u auta. Máme Afriku v centru Evropy. Od září roku 2016 se tato část zoo dokonce pyšní statutem kulturní památky.

Jaroslav Valečka - nepotřeboval kopec, aby postavil hrad (přehrada Les Království)

Romanticky vyhlížející věžičky přehrady Les Království mohou zdálky připomínat hradní věže. Právě neobvyklé stavební provedení vodního díla včetně kamenické práce činí tuto přehradu na řece Labi vyhledávaným zastavením při návštěvě Královédvorska.

Pohádkově vypadá i dům hrázného spolu se šoupátkovými věžemi, které slouží pro regulaci odtoku vody z nádrže. Málokdo však zná jméno pražského architekta Jaroslava Valečky, který je autorem těchto esteticky vyladěných kamenických úprav. Jeho díla můžeme vidět například i v Turnově, kde navrhl na začátku 20. století obecnou měšťanskou školu chlapeckou a odbornou školu zlatnickou.

S přehradou jsou spíše vázána jména inženýra Jaroslava V. Velflíka, který jako oprávněný stavební inženýr a geometr stavbu vedl, a inženýra Josefa Plicky, pod jehož vedením byla přehrada nad Dvorem Králové nad Labem vyprojektována.

Až se budete procházet či projíždět po úzké koruně hráze přehrady Les Království, představte si 100 kvalifikovaných kameníků, kteří královédvorský pískovec přesně opracovávali a stavěli dle návrhu pana Valečky. Právě Jaroslav Valečka, který ačkoliv nebývá u stavby uváděn, z ní udělal u technické stavby pomocí výjimečných romantických prvků jednu z nejkrásnějších přehrad vůbec. Knihu o historii přehrady s dobovými fotkami od místního královédvorského badatele Karla Martinka si můžete zakoupit v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem („Tešnovská přehrada - historie vodního díla na horním toku Labe”) nebo v městském informačním centru na náměstí TGM.

František Antonín Špork - nepotřeboval léčivý pramen, aby vybudoval světové lázně (Hospital Kuks)

V roce 1692 začal F. A. Špork budovat barokní komplex léčebných zařízení v malebném labském údolí, které bylo příliš zamokřené a pro zemědělské využití nevhodné. Špork naopak přítomnosti spodních vod využil: na levém břehu Labe postavil lázeňskou budovu a v údolí Labe zřídil upravené stezky kolem zachycených „léčivých pramenů”.

Po uvedení do provozu v roce 1695 se lázním dařilo. Na pravém břehu Labe byl postaven naproti lázeňské budově klášter Milosrdných bratří se špitálem a před ním kostel Nejsvětější Trojice s rozsáhlou kryptou pro zemřelé. V Kuksu přibylo i divadlo a v dalších letech byly lázeňské cesty vyzdobené plastikami sochaře Matyáše Bernarda Brauna prodlouženy a doplněny o sochařský komplex Betléma. 

Zachycené „léčivé prameny“ v údolí Labe byly však ve skutečnosti jenom vývěry mělkých podzemních vod, a zřídelní základna lázní tak od počátku nefungovala dle plánu. Hrabě Špork se bez úspěchu pokoušel nalézt pro své lázně skutečnou minerální vodu, bez které Kuks nemohl dále konkurovat západočeským lázním. Úpadek lázní v Kuksu jen stvrdila velká povodeň, která v roce 1740 zničila zachycené prameny v údolí Labe. Lázně už nebyly nikdy obnoveny.

V roce 2013 začala rekonstrukce barokního areálu včetně Hospitalu Kuks s barokní lékárnou, která trvala 22 měsíců. V roce 2015 opravený barokní areál navštívilo 139.000 turistů a stal se

6. nejnavštěvovanější památkou v rámci Národního památkového ústavu určitě i díky nové cyklostezce Hradec Králové-Kuks. V roce 2016 získal areál ocenění v soutěži o nejlepší destinaci v ČR či Stavbu roku.

Rukopis královédvorský - falzum nebo originál?

Ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem objevil v roce 1817 Václav Hanka s místním kaplanem Pankrácem Borčem Rukopis královédvorský. Ať už jako falzum, nebo opravdový rukopis z dob středověku, splnil rukopis roli vzpruhy pro český národ v době národního obrození. V roce 2017 se chystají oslavy 200 let od jeho objevení, kdy je objednán do Dvora i originál rukopisu. Vidět jeho věrnou kopii můžete však již nyní v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem nebo při návštěvě kobky v kostele sv. Jana Křtitele. Tato kobka je zejména v letních měsících veřejnosti přístupná přes věž kostela, že které je jedinečný výhled nejen na město.

Pokud vás příběhy okouzlily a napadlo vás navštívit tento kraj, potom se vašim průvodcem po kraji může stát turistická hra „KRÁLOVÉDVORSKO”, která se spustila na jaře letošního roku a pokračuje ještě do roku 2017.