PHARMA NEWS - odborný časopis

Při pátrání po možném využití „marihuany“ jako léčebného prostředku se nelze vyhnout spletitému labyrintu dezinformací a mýtů, které vyvěrají jak z tábora jejích odpůrců tak příznivců. Neutuchajícím zdrojem těchto „propagandistických informací“ je zejména nepohasínající diskuse o možnosti legalizace marihuany. 
A tak je tato veskrze nevinná rostlina označována jednou bezmála za metlu lidstva, podruhé pak téměř za jeho spásu.   
 
Abychom hned v úvodu nebyli obviněni z nepřesnosti, je třeba poznamenat, že ačkoliv se ona „nevinná“ rostlina v běžném hovoru názvem marihuana zhusta označuje (společně s celou řadou dalších, zejm. slangových názvů), z botanického hlediska se v samotném základě musíme přidržet pojmenování Cannabis – čili konopí, a k užší definici „marihuany“ přistoupit až po objasnění některých základních faktů. 
 
 
Úvodem
 
Téma marihuany provází velmi květnaté názvosloví, užívané nejen v běžném hovoru, ale i v řadě nejrůznějších publikací, které se tímto tématem zabývají. Bohužel, v mnoha případech působí pak některé informace poměrně zmatečně. 
 
Důvodem je na jedné straně značně široký slangový slovník, na straně druhé pak absence všeobecně přijímané klasifikace, které by se zmiňovaní autoři mohli přidržet. Nemluvě pak o těch (a není jich málo), kteří na toto téma doslova chrlí řadu nesmyslných a zcela zavádějících textů, přičemž jejich vědomosti končí u poznatku (v lepším případě), že marihuana je rostlinného původu. 
Pro naše potřeby naštěstí postačí zcela základní terminologie.   
 
Konopí
 
Rod konopí, spadající do čeledi konopovitých (cannabiaceae), kam se mimo jiné řadí též chmel, je zastoupen třemi druhy. I když ještě v nedávné době se uvažovalo pouze o jednom vysoce proměnlivém druhu, v současnosti se již zpravidla uvádí výše zmíněné dělení, zahrnující konopí seté (cannabis sativa), konopí indické (cannabis indica) a konopí rumištní (canabis ruderalis). 
 
Ačkoliv nebudeme zabíhat do botanických detailů, je vhodné vědět, že jednotlivé druhy se od sebe vzájemně liší celkovým vzhledem – tj. vzrůstem, barvou, tvarem listů, aj. Dále např. strukturou dřevnatého oddenku, a v neposlední řadě též obsahem aktivních cannabinoidů, zejména THC –tetrahydrokannabinol, přesněji pak delta9-trans- tetrahydrocannabinol (dále jen THC)
 
Právě tato psychotropní látka představuje účinnou složku marihuany a hašiše – které jsou současnou legislativou charakterizovány jako (lehké) drogy a tudíž jako materiál nelegální, za jehož držení, užívání (apod.) hrozí ve většině států trestní stíhání. Existují sice výjimky, případně je povoleno držení „malého“ množství marihuany apod., ale v základě zkrátka není tato droga legální (na rozdíl od jiných psychoaktivních látek, jako např. tabák, alkohol, aj.)
 
Konopí ovšem není atraktivní pouze pro vyznavače marihuany a hašiše, ale jde o rostlinu, která s velmi dobrými výsledky nachází uplatnění i jinde. 
Semena jsou zdrojem vysoce kvalitního oleje a konopná vlákna zná velmi dlouho i textilní průmysl. Využití má konopí i jako vynikající energetická surovina, izolant, a jeho blahodárných účinků využívá rovněž průmysl kosmetický. V neposlední řadě je rozhodně zajímavé i jeho využití v medicíně (viz. níže), které je však vzhledem k legislativě řady států komplikované.   
 
Marihuana
 
Marihuana (srovnatelně marijuana, marichuana), je pak v nejužším slova smyslu výraz pro sušené květenství a listy samičích rostlin konopí, které jsou následně určeny zpravidla ke kouření, zpravidla ve směsi s tabákem, nebo samostatně v různém poměru. 
Běžně se však výrazu marihuana používá pro celou rostlinu, případně pro celou hmotu usušené rostliny konopí. 
 
Psychotropní účinky marihuany coby drogy jsou přímo závislé na obsahu cannabinoidů, především THC. Pro kuřáky (event. pojídače, aj) marihuany je proto pro vysoký obsah této látky nejatraktivnější druh cannabis indica a jeho kultivary. Ovšem ani cannabis sativa rozhodně není v tomto směru outsiderem. 
Vzhledem k tomu, že obsah psychoaktivních látek v samčích rostlinách je několikanásobně nižší, je zcela pochopitelné, že uživatelé marihuany jim věnují pouze pramalou pozornost. 
 
Účinky marihuany, jejich intenzita a trvání, mohou být různorodé. Závisí na obsahu cannabinoidů, zejména THC. Je ovšem nutné podotknout, že obsah některých dalších cannabinoidů se na nich podílí (pozn.: např. CBD působí vlastně proti účinkům THC). 
Zahrnují však široké spektrum stavů, které lze hodnotit subjektivně a jejich objektivní popis není předmětem tohoto článku.
 Obecně lze hovořit o změnách vnímání – ostřejší zrakové, čichové i sluchové vjemy. Objevuje se pocit klidu, uvolněnosti a dobré nálady – u začínajících kuřáků marihuany často nezadržitelný smích. Typicky se objevuje i pocit hladu. Stejně tak se ale u některých uživatelů (zejm. opět začínajících) mohou objevit pocity úzkosti, strachu a paniky.  
 
Konopí - marihuana - medicína
 
Užívání marihuany jako léčebného prostředku není rozhodně nápadem, či trendem novým. Ve skutečnosti má své kořeny již v hlubokém starověku, například v tehdejší Číně. Své místo si ovšem léčebné využití marihuany postupně našlo ve značné části celého světa.
I současné výzkumy jednoznačně poukazují na pozitivní účinky marihuany ve vztahu k některým onemocněním a jejich příznakům. Účinnými látkami jsou v tomto ohledu právě některé cannabinoidy. 
 
Cannabinoidy a endokanabinoidní systém
 
Řadíme obecně k látkám označovaným jako izoprenoidy. Ty se dále dělí na steroidy a terpeny – přičemž cannabinoidy spadají právě k terpenům. 
 
Jsou přítomny zejména pryskyřici – tekuté, olejovité hmotě, tvořené systémem pryskyřičných žláz rostliny. Těmito žlázami v hojném množství oplývají zcela pochopitelně zejména vyšlechtěné rostliny sloužící k přípravě marihuany, oproti například tzv. průmyslovému konopí, kde není jejich přítomnost žádaná. Nejvyšší koncentrací pryskyřičných žláz pak oplývá okvětní část samičích rostlin pěstovaných pro marihuanu – pro svůj vzhled se květenství samičích rostlin slangově označuje jako „šišky“či „palice“, aj. 
 
Z konopí setého bylo dosud izolováno asi 60 cannabinoidů, nutno však podotknout, že u naprosté většiny z nich není působení na lidský organismus ještě dostatečně prozkoumáno, stejně jako řada informací o endokanabinoidním systému člověka a jeho specifických receptorech pravděpodobně zůstává dosud skryta.  
 
Z hlediska medicíny nás však budou zajímat zejména dva z nich a to 
 
THC –Je hlavní psychoaktivní látkou marihuany, tedy vyjádřeno v číslech -  původcem 75 – 100 % jejích účinků. Z medicínského hlediska jsou významné jeho vlastnosti analgetické, antiemetické (tlumí zvracení), protizánětlivé a antispastické vlastnosti (uvolňuje křeče). Významnou je rovněž stimulace chuti k jídlu, kterou THC způsobuje. 
 
CBD – čili Cannabidiol je druhým z dobře prozkoumaných cannabinoidů. Oproti THC nemá psychoaktivní účinky a jeho využití v medicíně je tím pádem de facto snazší. CBD působí proti efektu THC a má tlumivé účinky. Pro kuřáky marihuany se vyšší obsah CBD v droze projeví pomalejším nástupem účinku, ale zpravidla též jejich delším celkovým trváním. CBD rovněž vykazuje protizánětlivé, antispastické, antioxidační, neuroprotektivní a imunomodulační vlastnosti. 
 
Endokanabinoidní systém 
 
Nemůžeme v tomto pojednání pominout, ačkoliv komplexně je v tomto směru ještě řada nezodpovězených otázek, které snad rozřeší další výzkumné práce. Přesto alespoň stručně zmíníme základní fakta: 
 
Endokanabinoidní systém, pojmenovaný právě podle látek izolovaných z konopí setého, je endogenním systémem, který je savců včetně člověka tvořen specifickými – kanabinoidními receptory, které se označují jako CB1 a CB2. 
Objev těchto receptorů byl podmíněn výzkumem účinků a mechanismů působení THC na lidský organismus. 
THC byl izolován již v roce 1964 a až o necelých 30 let později, v roce 1992, byl izolován první endogenně se vyskytující cannabinoid (endocannabinoid) – anandamid. Bylo tedy zjištěno, že existují i tělu vlastní látky, které se váží na výše zmíněné receptory. 
 
Nejlépe zmapované jsou v současnosti receptory CB1. Bylo zjištěno, že se hojně vyskytují v mozku, především ve vztahu k místnímu výskytu anandamidu a rovněž v oblastech kontrolujících paměť, bolest, hmat pohyb, postoj, vzpřímenou polohu, emoce nebo autonomní a endokrinní funkce.
 
Oproti tomu receptory CB2 jsou výrazně méně probádány. Vyskytují se však zejména na buňkách imunitního systému, což poukazuje na možné využití imunomodulačních účinků CBD.  
 
Výzkumy ukázaly, že endokanabinoidy jsou tvořeny z fosfolipidů buněčné membrány, mají lokální působení a uvolňují se v závislosti na provokačním signálu při potřebě udržení homeostázy. 
 
Tím byl dán podnět k dalšímu výzkumu tohoto endogenního systému a současně k zájmu o možné využití exogenně podávaných látek, které by stimulací či naopak blokací CB receptorů ovlivňovaly jeho schopnosti a působily jako léčiva. Je proto zřejmé, že zájem o konopné cannabinoidy a jejich účinky je oprávněný. 
 
Kde může marihuana pomoci
 
Předem je nutné podotknout, že stejně jako ve většině dalších států není v našich podmínkách legalizováno lékařské využití marihuany a existující lékové formy, včetně samotné marihuany, jsou legální jen v několika málo státech (např. některé státy USA, Kanada, či Nizozemí, kde je plná legalizace…). 
 
Je všeobecně známo, že kouření marihuany má škodlivé účinky. Ačkoliv jsou tyto zpravidla extrémně zveličovány, rozhodně nemůžeme tvrdit, že tomu tak není. Oproti tomu ale nelze popřít ověřené studie, které potvrzují její léčebné účinky. 
Jelikož zde nehodláme bojovat za plnou legalizaci marihuany, ale nahlédnout na její možné využití v medicíně, zmíníme nyní možnosti, které toto využití přináší. 
 
Vraťme se nyní k výše uvedeným vlastnostem THC a CBD, které již předestírají léčebné možnosti marihuany, zejména jako podpůrného prostředku terapie, ale i jako samostatného léčebného prostředku.  
 
Jako Analgetikum, zejména při hyperalgesii (zvýšená citlivost vůči bolesti), alodynii (zvýšená citlivost a bolestivá reakce na podněty, které typicky bolest nepůsobí (mírné teplo, letmý dotek). 
 
Proti nevolnosti, nechutenství a zvracení – například u pacientů s AIDS proti hmotnostnímu úbytku, obdobně u rakoviny (nejen) při léčbě chemoterapií, při poruchách příjmu potravy jakou je např. mentální anorexie, aj. 
Kouření marihuany umožňuje zabránit zvracení i u těch pacientů, kteří nesnesou jiné lékové formy (vyvolávají u nich právě dávivý reflex). 
 
Roztroušená skleróza – prokázáno snížení svalových křečí, zmírnění třesu, zmírnění bolesti. 
 
Crohnova choroba – snížení četnosti bolestivých záchvatů, pozitivní vliv cannabinoidů na obnovu střevní výstelky. 
 
Parkinsonova choroba – pro dlouhodobé zlepšení a stabilizaci motorického stavu.  
 
Glaukom – marihuana snižuje nitrooční tlak až o 35 %. 
 
Pozitivní vliv má rovněž na migrény, menstruační obtíže, nespavost.  
 
To byl úzký výčet nejčastěji zmiňovaných zdravotních problémů, které mohou lékové formy vycházející z marihuany pozitivně ovlivnit, mnohdy s daleko menším rizikem než jaká přinášejí dnes běžně používaná léčiva. Širší legalizace marihuany pro lékařské účely se proto jeví jako krok správným směrem. Bohužel sebou tato otázka přináší i řadu úskalí, které, zřejmě společně s některými pevně zakořeněnými mýty o extrémní nebezpečnosti marihuany, stojí v cestě jejímu širšímu využití v medicíně. 
 
Konopí
 
Pokud se přesuneme do legální roviny, nutně musíme zaměřit pozornost na samotné konopí prakticky prosté psychoaktivních látek,  neboli na tzv. průmyslové konopí, nazývané také konopí technické. 
 Jeho pěstování a využití je v našich podmínkách povoleno, neboť odrůdy průmyslového konopí mají extrémně nízký obsah THC (u nás zhruba od 0,005 – 0,089 %) a jsou pro výrobu marihuany, event. hašiše aj., nevyužitelné. 
Zákonný limit vycházející z norem Evropské Unie zakazuje pro průmyslové účely pěstování rostlin (odrůd), které obsahují (mohou obsahovat) více než 0,3% THC v sušině.  
 
O širokých, dodnes ne zcela plně využitých možnostech konopí jsme se již zmínili. Nás bude samozřejmě zajímat lékařská stránka věci – tedy zda i konopí bez psychoaktivních látek může být využitelné v péči o zdraví. Mnozí z vás samozřejmě vědí, že tomu tak opravdu je.
 
Konopí pro zdraví
 
Semínka konopí jsou totiž zdrojem oleje velmi vysoké kvality, který lze mimo jiné využít jako součást přípravků sloužících v péči o pokožku. 
 
Celé tři čtvrtiny z celkového obsahu mastných kyselin v konopném oleji jsou představovány nenasycenými mastnými kyselinami. V péči o pokožku se přitom uplatňují zejména kyselina omega-6-linoleova, omega-6-gama-linoleová a omega-3-linoleová. Na pokožku mají silné regenerační účinky, zvláčňují ji a podporují její přirozenou odolnost.  
 
Významné je i bohaté zastoupení vitamínů v tomto oleji (A, B1, B2, B3, B6, C, D, E). 
 
Pro své vlastnosti tak konopný olej jakou součást nejrůznějších mastí a krémů velmi účinně regeneruje vysušenou až rozpraskanou pokožku a řada pacientů má i velmi pozitivní zkušenosti s jeho využitím při atopickém ekzému či dokonce v léčbě psoriázy (lupénky). 
 
 
Rudolf Hála 
 
Zdroje: 
 
Ing. Libor Dupal: Kniha o marihuaně. MAŤA, Praha 2004. 
 
Chris Conrad: Konopí pro zdraví – Fakta o léčivých účincích marihuany. Pragma, Praha 2001. 
 
Internetové stránky: 
 
http://zdravi.idnes.cz/vase-telo.asp?c=A080916_110400_alt_medicina_bad
 
http://www.greenhome.cz/clanky/konopny-olej-v-kosmetice
 
http://www.marihuana.cz/