PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

MÁTA Léčivka prověřená milénii



MÁTA

Léčivka prověřená milénii

Rudolf Hála

 

Léčivé byliny, či fytofarmaka obecně, mají v medicíně tak bohatou a dlouhou historii, že bychom jen stěží mohli vysledovat její počátek. V průběhu staletí a tisíciletí se naše znalosti ohledně medicinálních rostlin jak rozšiřovaly, tak upravovaly na základě rozvíjejících se vědeckých metod. Řada informací se však v tomto ohledu během historie také pozvolna vytrácela a mnohé léčivé rostliny dříve používané, se znovu dostávají do popředí zájmu medicíny až v současnosti.

 To však samozřejmě není případem máty, která se pro své pozitivní účinky na lidský organismus těší vysoké oblibě už po tisíce let. 

Historie

Zmínky o jejím původu nacházíme ve starověké řecké mytologii, kde je vznik této rostliny dáván do souvislosti s nymfou (najádou) Minthou, která měla milostné pletky s bohem podsvětí Hádem. Za to byla potrestána – v jedné verzi příběhu Persefonou, manželkou Háda, ve druhé verzi pak Deméter, matkou Persefony.

Ať tak či tak, nebohá nymfa byla proměněna  (případně z jejího těla vzešla) v onu vonící bylinku – mátu.

Zmínku o „desátku z máty“ nacházíme dokonce v bibli, přesněji pak v evangeliu podle Lukáše, následovanou dalšími odkazy, které naznačují využití máty jako platidla a dodnes se snoubí v anglickém slově „mint“, které značí jak slovo „máta“ tak slovo „mincovna“.

Záznamy o lékařském využití pak můžeme sledovat již od starověkého Egypta z doby okolo roku 1550 před naším letopočtem, napříč Blízkým východem až do Evropy. Ať už jako prostředku k péči o chrup, úlevě od žaludečních obtíží, anestetika, prostředku proti migrénám a v léčbě mnoha rozličných chorob.

 

Máta peprná (Mentha piperita)

Léčivka využívaná v současnosti nejčastěji, je přirozeným hybridem máty klasnaté a máty vodní, kterou poprvé popsal roku 1753 švédský biolog, botanik, vědec a lékař v jedné osobě Carl Linné.

Ve zdravotnictví jsou využívány zejména silice z listů a nati máty, které obsahují menthol, menthon, kyselinu octovou, třísloviny, flavonoidy, hořčiny a soubor dalších zhruba čtyř desítek látek, které blahodárně působí na lidský organismus.

Účinky

Samotný mentol, který tvoří asi 50% obsahu silic v mátě peprné, je dobře znám pro své protizánětlivé, antibakteriální a anestetické účinky. Vezmeme-li v úvahu i obsah výše zmíněného spektra prospěšných látek, je zřejmé, že přípravky z máty ať už k vnějšímu či vnitřnímu užití mají poměrně široký potenciál k boji s řadou zdravotních komplikací.

Máta ve formě mastí a gelů chladí a znecitlivuje. K vnějšímu použití je tak vhodná například k mírnění mechanického kožního podráždění, k léčbě ekzému a kopřivky, zmírnění svědění a útlumu bolesti svalstva a kloubů.

Inhalace mátových par se využívá například při bolestech v krku, rýmě, kašli a bolestech hlavy, včetně migrén.

Vnitřní užití ve formě mátového odvaru (čaje) podporuje činnost jater, pomáhá proti nespavosti a mírní stresovou zátěž. Zejména ale: 

Vynikající vlastnosti nabízí máta při řadě gastrointestinálních obtíží.

Máta podporuje tvorbu žluči a vylučování žaludečních šťáv, pomáhá s obtížemi při nadýmání, nechutenství, tiší žaludeční nevolnost, bolesti a křeče v břišní oblasti, včetně bolestí menstruačních. Podporuje rovněž činnost žlučníku, slinivky břišní a správnou funkci střev. Svými účinky je tedy mimo jiné vhodným prostředkem k tišení příznaků poměrně často se vyskytujícího syndromu dráždivého tračníku.

Syndrom dráždivého tračníku

Dráždivý tračník, neboli IBS (Irritable Bowel Syndrome) je chronická funkční porucha zažívacího traktu, se kterou se během života setká téměř třetina světové populace. Postihuje přibližně třikrát častěji ženy než muže a propuká zpravidla již v mladém věku.

Anatomická příčina tohoto onemocnění není dosud objasněna. Podíl na vzniku tohoto onemocnění je přisuzován poruše koordinace osy mozek-střevo, společně se zvýšenou citlivostí vnitřních orgánů. K podílejícím se faktorům se dále řadí např. prodělání střevního zánětu, porucha střevní mikroflóry, nevhodné stravovací návyky, hormonální vlivy, psychosociální vlivy nebo užívání některých léků. 

Příznaky dráždivého tračníku se obvykle vyskytují dle formy ve dvou skupinách.  První forma je definována zejména nebolestivým průjmem, zpravidla časně po probuzení.

Při formě druhé, nazývané obvykle jako tzv. spastický tračník se objevují nejčastěji bolesti břicha, křeče v břiše, nepravidelná stolice, zácpa nebo průjem, bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nadýmání, plynatost, aj.

Léčba onemocnění i jeho správná diagnóza je komplikovaná. Vyvolávající příčinu je obtížné rozeznat a v léčbě se zpravidla uplatňují zejména preventivní postupy a prostředky k mírnění příznaků onemocnění. Ačkoliv Syndrom dráždivého tračníku není životu nebezpečným onemocněním, jeho příznaky jsou značně obtěžující a negativně ovlivňující kvalitu života pacienta.

Jak je tedy patrno, je máta pro své účinky mimo jiné ideálním prostředkem k mírnění zdravotních obtíží provázejících syndrom dráždivého tračníku.

Kontraindikací k vnitřnímu užívání máty např. přítomnost žaludečních vředů, nebo onemocnění gastroezofageálním refluxem.   

 

Zdroje:

https://www.mojemedicina.cz/pruvodce-pacienta/zivotni-styl/bylinky-ve-vasi-lekarnicce/mata-peprna-pomuze-na-zaludek-nachlazeni-i-kozni-problemy.html

https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/syndrom-drazdiveho-tracniku-priciny-priznaky-a-lecba/

https://www.youngliving.com/cs_CZ/discover/history-of-essential-oils/history-of-peppermint#origin

https://zdravi.euro.cz/leky/mata-peprna-ucinky-vyuziti-pestovani/

 

YTZlZjUw