PHARMA NEWS - odborný časopis

O významu vitamínů pro lidský organismus není pochyb. Jaké množství jich však přijímáme v každodenní stravě a je toto množství u všech vitamínů dostatečné? Jak je to s obsahem vitamínů v jednotlivých multivitaminových prostředcích a hrozí nám něco z nadměrného příjmu určitých vitamínů?
 
Zima není zrovna příjemné období, alespoň tedy z hlediska zdravotního. Kromě častého nachlazení a řady dalších onemocnění (chřipka, angína, bronchitida, aj.) si mnozí stěžují také na ono klasicky zimní „do práce za tmy, z práce za tmy“. Nemluvě o tom, že ani během dne to se sluneční aktivitou nebývá valné. 
Ačkoliv dny se již zvolna prodlužují, řada z nás by zkrátka zimu, kromě radovánek o dovolených, měla už nejraději za sebou.  
 
Jenomže koloběh ročních období (ačkoliv se sám jakoby někdy nemohl rozhodnout, které že počasí se k danému ročnímu období hodí), neovlivníme. 
A právě v průběhu zimy se největší množství lidí vždy zajímá o volně prodejné multivitamínové prostředky, díky nimž, jak doufají, napomohou svému organismu se lépe s tímto únavným ročním obdobím vyrovnat a připravit své tělo na obranu před případným onemocněním. 
 
Z nabídky…
 
Ovšem výběr vhodného prostředku zpravidla probíhá, jak jinak, systémem „tenhle chci, ten znám dobře z reklamy“. Nic proti tomu - nabídka je v současnosti opravdu rozsáhlá a veskrze velmi kvalitní. Z odborného hlediska se však s tímto způsobem výběru samozřejmě nelze spokojit.
 
Hned na úvod tedy přinášíme tabulku s přehledem několika multivitamínových přípravků různých výrobců. Zaměříme se přitom zejména na obsah jednotlivých vitamínů (o kterých následně pojednáme v další části tohoto článku) a minerálů, Všechny prostředky uvedené v tabulce mají, co do lékové formy, podobu tablet. Obsah níže uvedených látek je vždy ve vztahu k jedné tabletě. 
 
T A B U L K A 
 
 
 
 
VITAMÍNY
 
Je tedy vidět, že ono „multi“ rozhodně není v označení těchto přípravků nadarmo. Běžný spotřebitel ovšem zpravidla oplývá vědomostí, že „vitamíny jsou zdravé“, případně že nedostatek vitamínu C pociťovali v minulosti zejména námořníci při dlouhých plavbách a tudíž je postihly kurděje, čili skorbut. 
 
Tím samozřejmě nehodláme urážet inteligenci běžného spotřebitele (protože „běžný spotřebitel“ je výraz srovnatelný s reklamním „běžný prací prášek“ a tudíž se za jeho použití omlouváme a doufáme, že jeho význam v tomto textu je jasný). 
 
Je ovšem nutné si uvědomit, že ačkoliv kupující nemá absolutně žádnou povinnost oplývat vědomostmi o účincích jednotlivých vitamínů, měl by být informován, že je -li například kuřák, rozhodně by měl zvážit dlouhodobý příjem multivitamínů s obsahem beta-karotenu, který u kuřáků paradoxně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. Pro takový případ bude jistě rozumnější využít některý multivitamínový prostředek určený speciálně pro kuřáky, který tento fakt zohledňuje. Obdobné je v současné době zohledňovat rozdílné potřeby mužského a ženského organismu a jsou proto k dispozici i multivitaminy dělené podle tohoto kritéria.  
 
VITAMÍNY – počátky
 
Lidská strava by měla za prvé - zajišťovat dostatek energie, kterou, obecně řečeno, získáváme z cukrů a tuků. A za druhé bílkoviny, významné pro růst a regeneraci tkání. Musí ovšem obsahovat i jiné látky, které jsou pro lidské zdraví zcela zásadní a tělo si je (až na řídké výjimky) neumí samo vyprodukovat. Je proto třeba je přijímat prostřednictvím pestrého jídelníčku, nebo uměle vytvořených přípravků.  Jedněmi z hlavních představitelů této skupiny jsou samozřejmě vitamíny.  
 
Ačkoliv příznaky nedostatku vitamínů jsou známy již od starověku a existence těchto látek byla dlouho tušena a předpokládána, jejich průkaz spadá až do počátku 20. století. 
Z počátku „vitamínové éry“ jmenujme alespoň pár jmen: 
 
Sir Frederick Gowland Hopkins – byl anglický biochemik, který položil základ k objevení vitamínu A (a dalších vitamínů) při svých pokusech s laboratorními potkany, které krmil pouze čistým škrobem, cukrem, tuky a bílkovinami. Při tomto složení stravy však bylo patrné neprospívání a zastavení růstu pokusných zvířat. Ačkoliv Hopkins podával jednotlivé složky potravy při zachování stejného poměru, v jakém jsou obsaženy v mléce, začali potkani prospívat a až po zapojení opravdového mléka do každodenní stravy. 
Z toho vyvodil závěr, že mléko musí nutně obsahovat jakýsi „přídatný faktor“, který má zcela zásadní význam.
Tento výzkum, který vedl k objevení vitamínu A, probíhal v roce 1906.
 
Z tohoto výzkumu vycházel Dr. E. V. McCollum, který de facto vitamín A objevil, ačkoliv samotný pojem „vitamin“ odmítal, ale na základě svých pokusů stavějících na Hopkinsových zjištěních, nazval objevené přídatné faktory jako „v tuku rozpustný A“ a „ve vodě rozpustný B“. Z čehož je již vidět jedno z možných rozdělení vitamínů na ty rozpustné v tuku a druhou skupinu, rozpustnou ve vodě. 
 
Dodnes užívané, ačkoliv nepřesné označení vitamíny (o vitamínech všeobecně neplatí, že by měly aminovou povahu) navrhl  v roce 1912 polský chemik Kazimir Funk ve své „vitaminové hypotéze“. Tomuto muži je také připisována největší zásluha na výzkumu a objevení vitamínů.  
 
Význam
 
Obecně vitamíny slouží jako katalyzátory biochemických reakcí a jsou proto nezbytnou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, posilují a obnovují imunitní systém, některé působí rovněž jako antioxidanty.
 Jejich dodávání do organismu má proto majoritní význam pro zajištění jeho správné funkce. 
Nedostatek určitého vitamínu (hypovitaminóza, v případě vážnějšího nedostatku avitaminóza) nebo naopak jeho nadměrné množství (hypervitaminóza) v těle se projevuje poruchami a onemocněními různé závažnosti. U některých vitamínů stavy hypervitaminózy prakticky neexistují, protože jejich případné nadbytky jsou tělem bez problémů vylučovány. 
V základě rozdělujeme vitamíny na skupinu rozpustnou v tucích (lipofilní) a skupinu rozpustnou ve vodě (hydrofilní). 
 
Přistupme však nyní ke stručnému náhledu jednotlivých vitamínů. Nepřidržíme se přitom abecedního (potažmo chronologického dělení), ale pouze dělení dle rozpustnosti v tucích či ve vodě. 
 
Do první skupiny, která je rozpustná v tucích (lipofilní vitamíny), se řadí vitamíny označované jako A, D, E, K. 
 
Vitamin A – retinol
 
Význam: Retinol má příznivé účinky na proces vidění, podílí se na růstu epitelových buněk a ovlivňuje činnost pohlavních žláz.
Je obsažen zejména v živočišných potravinách, zvláště pak v tresčích, hovězích a vepřových játrech, ale i v mléce nebo másle. 
 
Zdroje: Potřebu vitamínu A lze krýt pomocí jeho provitamínů, zejména β-karotenu, které nacházíme kromě hovězích jater také v rostlinných složkách potravy:  mrkvi, špenátu, petrželi, meruňkách, broskvích a dalších. 
 
Nedostatek: Nedostatek retinolu se projevuje nejprve suchostí a loupáním kůže, lámavostí nehtů, postupně dochází k poškození rohovky, v nejhorším případě i k oslepnutí. V ledvinách se snáze tvoří kameny, poruchy střevní výstelky mohou způsobit průjmy. 
 
Nadměrný příjem tohoto vitamínu, zejména po delší dobu, má za následek např. praskání a krvácení rtů, podrážděnost nebo bolest hlavy. V době těhotenství mohou vysoké dávky vitamínu A ovlivnit negativně vývoj plodu. 
 
Vitamín D – kalciferol
 
Pojem vitamín D zahrnuje skupinu steroidních látek s antirachitickým účinkem. Vitamín D2 byl poprvé izolován v roce 1931 a vitamín D3 v roce 1936. 
Ve vitamínové řadě představuje výjimku, protože tělo je schopno vytvářet jej částečně z vlastních zdrojů v kůži v závislosti na působení ultrafialových paprsků 
 
Význam: zejm. význam v metabolismu vápníku. 
 
Zdroje : např. v tresčích a hovězích játrech, ve vaječném žloutku, másle, kakaovém prášku nebo v hřibech. 
 
Nedostatek: Lidé, kteří se nevyhýbají slunečnímu záření obvykle nedostatkem tohoto 
vitamínu netrpí, ohroženou  skupinu tvoří zejména kojenci, malé děti a staří lidé. U dětí vede nedostatek kalciferolu k rachitidě, která se projevuje deformacemi kostry, u dospělých osteomalacií, charakterizovanou demineralizací a restrukturalizací již vyvinutých kostí. 
 
Nadměrný příjem: Nadměrné dávky vitamínu D jsou toxické, k předávkování může dojít pouze orálním příjmem vitamínových prostředků nebo potravin s jeho obsahem, nikdy ne vlivem slunečního záření. Příznaky otravy se projevují nevolností a zvracením, bolestmi hlavy, dezorientací či psychotickými projevy. Následně může dojít i k vážným orgánovým poruchám s fatálními následky.
 
 
 
Vitamín E – tokoferol
 
Byl poprvé zaznamenán ve dvacátých letech minulého století 
 
Význam:  antioxidant,  protikřečové účinky, role v prevenci karcinogenního bujení a řady civilizačních onemocnění, příznivý vliv na nervovou a cévní soustavu a krvetvorbu. 
 
Zdroje: Hlavně v rostlinných olejích, ořechových jádrech, ovesných vločkách, hrášku nebo špenátu. Z živočišných složek pak v játrech a ostatních vnitřnostech, vepřovém a králičím mase nebo vejcích.
Nedostatek:  nedostatku vitamínu E v těle dochází pouze zřídka, většinou pouze v závislosti na genetických nebo metabolických poruchách. 
 
Nadměrný příjem: Ani předávkování touto látkou nevede zpravidla k vážnějším obtížím, vyskytnout se může nevolnost nebo průjmy, ojediněle i poruchy krvetvorby.  
 
Vitamín K
 
Je dvojsložkový vitamín představovaný vitamínem K1 a K2, 
 
Význam: podílí se zejména na správné funkci srážlivosti krve a společně s vitamínem D také na vývoji a stavbě kostí.
 
Zdroje: V rostlinách je vitamín K závislý na chlorofylu, vyskytuje se v brokolici, rajčatech, špenátu, kapustě, sojovém oleji, chřestu, pšenici aj. Z živočišných zdrojů můžeme uvést hovězí játra.
 
Nedostatek: Vede  k nebezpečným poruchám krevní srážlivosti. Nalézáme jej zejména u kojenců, kde je vhodné zpočátku dodávat (ve formě kapek). 
 Vzhledem k možné produkci vitamínu K střevními bakteriemi nedochází k nedostatku často, může vznikat v závislosti na úbytku nebo snížení funkce střevních bakterií. Zvýšený příjem se doporučuje při užívání antibiotik a také při onemocnění jater. 
 
Nadbytek: Nadměrné množství tohoto vitamínu nevykazuje toxické účinky, nebezpečí představuje pro pacienty s těžkým postižením funkce jater.
 
Nyní tedy k vitamínům rozpustným ve vodě (hydrofilní vitamíny): 
 
Vitamíny B-komplexu
 
Pod tímto souhrným označením nacházíme řadu látek se specifickými účinky. Zahrnuje vitamíny B1, B2, B3, B6, B12,  kyselinu panthotenovou, kyselinu listovou a vitamín H, neboli biotin. 
 
Vitamín B1 – thiamin
 
Poprvé izolován z rýžových slupek v roce 1926.
 
Význam: uplatňuje se při konečném odbourání metabolických produktů tuků a bílkovin, má pozitivní vliv na nervový systém a působí proti únavě. Je významnou součástí léčby otrav olovem, arzénem a nikotinem, důležitý je také jeho příjem v období těhotenství. Potřeba vyšších dávek nastává při zvýšené fyzické zátěži, při stresových stavech apod. K jeho přílišnému odbourávání dochází při konzumaci kávy a čaje, v závislosti na pití těchto nápojů je vhodné dávku také adekvátně zvýšit. 
 
Zdroje: Mezi suroviny s významným obsahem thiaminu se řadí  pivovarské kvasnice, luštěniny, vepřové maso a masné výrobky. 
 
 
Nedostatek: se projevuje bolestmi hlavy, poruchami koncentrace, depresí, melancholií , nebo záněty nervů. 
 
Nadbytek: předávkování vitamínem B1 nepřináší až na ojedinělé alergické reakce žádné komplikace. 
 
Vitamín B2 – riboflavin
 
Byl izolován ve 30. letech minulého století z vaječného bílku, mléka, syrovátky, kvasnic a jater. 
 
Význam: Napomáhá spalování cukrů, účastní se zrakových funkcí (zejména schopnosti vidění za šera) a podílí se na tvorbě krevních elementů, zárodečných buněk a na produkci hormonů v nadledvinkách. 
 
Nedostatek riboflavinu se projeví zvýšenou citlivostí ústních koutků, zánětem sliznic dutiny ústní a jazyka, zánětem spojivek či světloplachostí. 
 
Zdroje: pivovarské droždí, mléko, kakao, vejce, ořechy, brambory, hovězí a vepřové maso. 
 
Vitamín B3 – niacin
 
Označován také jako nikotinamid, amid kyseliny nikotinové.
Na rozdíl od ostatních vitamínů je lidský organismus schopen syntetizovat určitou část jeho potřebného množství z esenciální aminokyseliny tryptofanu
Význam: Zastává zásadní pozici při funkci mozku a napomáhá likvidaci složek cholesterolu a tuků v těle. 
 
Zdroje: zastoupení například v hovězích a vepřových játrech, slunečnicových semenech, čočce nebo loupané rýži. 
 
Nedostatek: Mírný nedostatek vitamínu B3 se projevuje škálou rozličných příznaků, například nechutenstvím, bolestivostí sliznic ústní dutiny nebo nespavostí. 
 
Vitamín B6 – pyridoxin
 
Pyridoxin, vitamín, který byl poprvé izolován roku 1938, 
 
Význam: V organismu jako součást enzymatických látek, podílí se na metabolismu tuků a bílkovin a plní podpůrnou funkci imunitního systému. 
 
Zdroje: V rostlinných i živočišných potravinách je pyridoxin poměrně široce zastoupen. Kromě již několikrát zmiňovaného droždí (kvasnic), také ve zvířecích vnitřnostech, drůbežím a rybím mase, cereáliích, sojových bobech, bramborách, zelí, kukuřici, mrkvi, hrachu či banánech.
 
Nedostatek: Projevuje poruchami paměťových funkcí, nervového a trávícího systému.
 
Nadbytek: Při požití vysoké dávky nehrozí předávkování, jen při extrémně vysokém příjmu po dlouhou dobu byly pozorovány poruchy zejména senzorických nervů. 
 
Vitamín B12 – kyanokobalamin
 
Význam: Podporuje zejména funkci nervové soustavy a je používán jako lék proti anémii. 
 
Zdroje: V játrech, ledvinách, mléku, droždí apod. 
 
Nedostatek: Nacházíme zejména u lidí, kteří z různých důvodů zcela odmítají konzumaci veškerých živočišných produktů. Může vést k anémii a neuropatii. 
 
 
Vitamín H – biotin
 
Význam: Základem pro vývoj organismu a jeho funkcí.  
Významnou složkou pro celkový stav pokožky. 
 
Zdroje: Mezi nejbohatší zdroje patří droždí, ledviny, játra, dále třeba žloutek nebo ořechy.
 
Nedostatek:  není častým jevem, zvýšenou potřebu vyžadují kojenci a lidé pravidelné konzumující alkohol. 
 
Kyselina listová
 
Izolována byla poprvé z listu špenátu v roce 1941. 
 
Význam: Podílí na všech vývojových a růstových dějích organismu a na funkci nervového systému. 
Zdroje: Zejména v listové zelenině – špenátu, petrželi, ve fazolích, obilovinách a také v játrech, méně již v ovoci. 
 
Nedostatek: V celkové populaci je nedostatečný příjem kyseliny listové častým jevem. Hypovitaminóza se projevuje únavností a zvýšenou citlivostí. Zvýšení příjmu je na místě hlavně u lidí trpících infekčními chorobami a u těhotných žen, kdy nedostatečný příjem může způsobit předčasný porod nebo potrat plodu. 
 
 
Kyselina pantotenová
 
Význam: Metabolismus buněk sliznic a pokožky. 
 
Zdroje: dostatečné zastoupení v běžné stravě. 
 
Nedostatek: Svalová ochablost, vazomotorické obtíže, deprese. 
 
Vitamín C – kyselina askorbová
 
Význam: Vitamín C představuje základní stavební kámen vitamínové škály, tvoří až tři čtvrtiny naší celkové potřeby vitamínů. Hraje významnou roli ve funkci imunitního systému a tím pádem i v prevenci a podpůrné léčbě řady chorob. Při např. chřipkových epidemiích, je možné zvýšit až desetinásobně doporučenou denní dávku v rámci podpory imunitního systému. 
 
Zdroje: V potravě je zastoupen zejména v zelenině a ovoci, nejvyšší podíl vykazuje černý rybíz, petrželová nať, brokolice, křen, dále třeba ananas, jahody, růžičková kapusta a mnoho dalších.
 
Nedostatek: Projevuje se zprvu malátností, únavou, nechutenstvím a snížením imunity. Následně se objevuje krvácivost dásní, vypadávání zubů, nebo i kurděje. Dlouhodobá absence příjmu vitamínu C může vést až ke smrti pacienta. 
 
Doporučené denní dávky vitamínů a minerálů (pro zdravé):
(tato tabulka byla převzata z internetových stránek http://www.mizici.com/article.php?aid=63)
 
Zde uvedené doporučené denní dávky jsou z Vyhlášky č. 
450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin.

Vitamín A 800 µg

Vitamín B6 2mg

Vitamín B12 1µg

Vitamín C 60mg

Vitamín D 5µg

Vitamín E 10mg

Biotin 150µg

Fosfor 800mg

Hořčík 300 mg

Jód 150µg

Kyselina listová 200µg

Kyselina pantothenová 6mg

Niacin 18mg

Riboflavin 1,6mg

Thiamin 1,4mg

Vápník 800mg

Zinek 15mg

Železo 14 mg

 
 
Filip Rosenbaum
 
Zdroje:
 
Doc. MUDr. Pavel Hlúbik, CSc., Doc. MUDr. Jindra Šmejkalová, CSc., Vitaminy, Grada Publishing, Praha 2004
 
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc.: Vitaminy. Kdy-jak-proč-kolik. H&H, Jinočany 1993. 
 
http://www.mizici.com/article.php?aid=63