PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Největší riziko lékárenských e-shopů: teplotní režim




Největší riziko lékárenských e-shopů: teplotní režim

RNDr. Martin Štula


Obliba zásilkového prodeje zboží a jeho objednávání na internetu každoročně roste. Tento trend potvrdila i probíhající koronavirová epidemie. To se týká samozřejmě i lékáren, které provozují vlastní e-shop. Nedávný skandál, spojený s distribucí roušek a respirátorů důchodcům prostřednictvím České pošty, však ukázal slabinu tohoto systému. Tou je správné zacházení s výrobky na cestě od prodejce (lékárny) k zákazníkovi (pacientovi). Jak jsme zjistili, nejsou mnohdy řešeny správné skladovací podmínky a dodržování teplotního řetězce.
To, že v lékárnách i při distribuci úzkostlivě dodržujeme skladovací podmínky léků, zdravotnických prostředků i jiného zboží a neustále monitorujeme teplotu a vlhkost, považujeme dnes za naprostou samozřejmost. Jsme profesionálové a velmi dobře víme, jak je důležité zabezpečit kvalitu léků (a nejen jich) od okamžiku, kdy balení sjede z výrobní linky, až do chvíle, kdy ho dostane pacient. A pokud bychom snad někdy o tom zapochybovali,či na toto základní pravidlo zapomněli, velmi rychle a důrazně nám ho Státní ústav pro kontrolu léčiv při nejbližší příležitosti „připomene“.
Je proto s podivem, že při zásilkovém prodeji se poslednímu, velmi důležitému článku distribučního řetězce, tedy dopravě z lékárny ke klientovi, doposud věnovala pouze malá pozornost. Přitom u některých výrobků při použití standardní přepravy v období extrémních teplot (horko i mráz) reálně hrozí znehodnocení. Rozteklé a slepené želatinové kapsle, rozpadlé emulzní systémy či znehodnocená probiotika jsou bohužel skutečností. Je pravda, že u současného sortimentu, který se v internetových lékárnách nabízí, nehrozí uživateli při porušení teplotního režimu vážné zdravotní riziko. Spíše může dostat produkt s nižší účinností či nevábného vzhledu a vůně, který může reklamovat. Náklady na případné reklamace jsou však zřejmě často nižší a přijatelnější než investice do přepravy s dokumentovaným teplotním režimem…
Dnes je možný zásilkový prodej pouze volně prodejných léků a nelékového sortimentu. Existují však silné snahy uzákonit i zasílání léků vázaných na lékařský předpis. Pokud by taková snaha byla jednou úspěšná, riziko poškození zdraví pacienta by nepochybně vzrostlo. Umíte si představit, že si diabetik bude aplikovat inzulín, který mu pošťák v horkém letním dni přivezl v obyčejném balíčku, uloženém v rozpáleném voze mezi ostatními zásilkami?
Provedli jsme si průzkum toho, jaké způsoby dopravy zásilek internetové lékárny používají. Je obvyklé, že lékárna nabízí osobní odběr. Některé mají i rozvoz vlastními vozy, obvykle však pouze jen do určité vzdálenosti. Některé se na rozvozu dohodly s firmou, která rozváží potraviny a disponuje vozidly s klimatizací a monitorováním teploty. Avšak nejběžněji se nabízí klasická přeprava zásilek, ať již soukromými dopravci, nebo prostřednictvím České pošty, která většinou zvláštní teplotní režim nezaručuje.
Co říká zákon?
Podle obecných zákonných pravidel za případné škody na zboží odpovídá prodávající (v našem případě tedy lékárna), nikoliv dopravce. S lékárnou totiž kupující uzavírá smlouvu. Jaký způsob přepravy lékárna zvolí, v zásadě nemusí kupujícího zajímat.
U léčiv a zdravotnických prostředků je dokonce stanovena výslovná povinnost prodávajícího (lékárny) zabezpečit dodání objednateli způsobem, který zajistí zachování jakosti, a to i při využití smluvní přepravy. K tomu SÚKL ve svých pokynech upřesňuje, že lékárna musí uzavřít s přepravcem smlouvu a sjednat si v ní právo kontrolovat dodržování předepsaných podmínek.
Není sice nikde výslovně napsáno, že musí být při přepravě použit klimatizovaný vůz a že se v něm musí monitorovat teplota, ale v zásadě to ze zákona nepřímo vyplývá. Od povinnosti klimatizovat přepravní prostor by se snad dalo upustit, pokud není extrémní počasí a nehrozí, že se nedodrží skladovací podmínky, především teplota. O to víc pak ale je nutná kontrola. A jak jinak ji spolehlivě zajistit než kalibrovaným teploměrem se záznamem? Pokud nemá lékárna důkaz o tom, že bylo dodrženo předepsané teplotní rozmezí po celou dobu přepravy, pravděpodobně by nebyl kontrolní orgán uspokojen vysvětlením a považoval by to za porušení zákona. U léčiv za to hrozí pokuta až 2 miliony korun, u zdravotnických prostředků do půl milionu.
Obrátili jsme se proto na SÚKL s dotazem, jakým způsobem kontroluje přepravní podmínky v e-lékárnách. Vzhledem k tomu, že jsme do uzávěrky neobdrželi odpověď, jsme odkázáni pouze na výroční zprávy úřadu, ze kterých se o kontrolách bohužel mnoho vyčíst nedá. Ve statistikách kontroly zásilkového prodeje léčiv spadají pod kontrolu lékáren. Tím, že se léčiva dálkově prodávají pouze z „kamenných“ lékáren, nezaměřuje se SÚKL na tento prodej zvlášť, ale jeho kontrola probíhá v rámci standardní kontroly dané lékárny. Ze zpráv plyne, že inspektory dosud zajímaly především kvalita dokumentace a formální náležitosti smlouvy s dopravcem, spíše než faktický stav.

Náklady na provoz e-lékáren porostou, rizika také
Zatím zřejmě nebyla kontrola přepravních podmínek prioritou. Lze však očekávat, že se vzrůstajícím významem internetového prodeje léků a zdravotnických prostředků začne SÚKL důsledněji vyžadovat dodržování teplotního režimu, což nutně povede k vyšším nákladům.
Rizikem, které může vést k vyšším nákladům, je také třeba ustanovení občanského zákoníku, podle kterého má zákazník při dálkovém prodeji právo v dvoutýdenní lhůtě bez udání důvodu odstoupit od kupní smlouvy a nepoškozené zboží vrátit. (Pokud není spotřebitel o svém právu informován, pak se dokonce lhůta pro vrácení prodlužuje o rok!) Prodejce se bohužel vystavuje riziku, že bude muset vrátit peníze a zároveň zboží zlikvidovat, protože léky, které se vrátí do lékárny, už nelze znovu uvádět do oběhu. Totéž se samozřejmě týká i nepřevzatých zásilek. To pak lékárně způsobí finanční ztrátu. Zatím se to naštěstí v praxi často nestává, ale pokud se zákazníci naučili vracet třeba oblečení či boty, můžeme očekávat, že se to naučí i v lékárnách.

Nejlépe mohou obstát velké řetězce
Zvýšené náklady na internetový prodej samozřejmě nejlépe unese silný řetězec, pro který je to „jen“ určitá služba navíc. Jako překvapivá se proto jeví nedávná zpráva, že projekt internetové lékárny Pilulka.cz vstupuje na pražskou burzu a je možné u obchodníků s cennými papíry upisovat její akcie. Podnikatel bez zázemí velké sítě lékáren, který svůj byznys zakládá hlavně na prodeji přes internet, totiž vstupuje do enormního ekonomického i právního rizika, a to nejen z důvodů, které zmiňujeme v tomto článku. Rizikové jsou proto i jeho akcie.

Nejdůležitější právní ustanovení
Zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), § 1820 a další.
Zákon č. 378/2007 Sb. (o léčivech), § 85 odst. 2 písm. b).
Pokyn SÚKL LEK-16 (Zásady zásilkového výdeje léčivých přípravků v lékárnách).
Zákon č. 268/2014 Sb. (o zdravotnických prostředcích), § 51 písm. b).

 

ZWE3ZjUz