PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

OBSAHUJE STRAVA DOSTATEK VITAMINŮ I DALŠÍCH POTŘEBNÝCH LÁTEK?



Slýcháváme, že naše strava je tak znehodnocená, že nemůže zajistit dostatek
vitaminů, minerálů a dalších látek. To se leckdy uvádí i v reklamních materiálech
výrobců multivitaminů a potravních doplňků. Je tomu však skutečně tak?
Anebo lze z přirozených zdrojů získat dostatek potřebných látek? Abychom
mohli odpovědět na tyto otázky, zaměříme se nyní na tuto oblast.


Které živiny strava obsahuje


V potravinách nalezneme - kromě tak často zdůrazňovaných škodlivin (jako jsou
éčka a další chemikálie) - většinu látek, které posilují správné fungování organismu.
To platí alespoň pro plnohodnotné suroviny, které byly správně pěstovány
a zpracovány. Množství přijatých škodlivin můžeme výrazně snížit upřednostňováním
domácích výpěstků či BIO produktů a zkontrolováním složení kupovaných
výrobků, o čemž jsme se zmiňovali v předchozím článku. Kromě hlediska mikrobiologické
a chemické čistoty bychom měli brát v úvahu i nutriční hodnotu stravy;
velmi důležité je totiž zajistit dostatečný přísun všech potřebných živin.
Největší část naší stravy tvoří škroby, cukry a tuky. Tyto sloučeniny jsou hlavně
zdrojem spalitelné energie. Dále bílkoviny, jež jsou potřebné převážně k výstavbě
tělesných tkání. Příjem těchto součástí stravy má většina lidí civilizovaného světa
dostatečný, často až přebytečný. Samozřejmě s výjimkou některých nemocných
nebo zastánců ortodoxních dietních systémů. V neposlední řadě je důležitou složkou
stravy vláknina, jež podporuje patřičnou peristaltiku (čímž se snižují rizika vzniku
rakoviny tlustého střeva).
V potravinách nalezneme ještě další látky, jejichž množství je sice v porovnání
s výše uvedenými nižší, což však vůbec neubírá na jejich významu. Přestože se
některé z nich vyskytují ve stravě v nepatrných množstvích, není možné se bez nich
obejít; tyto látky se nazývají nepostradatelné. Mezi nejdůležitější z nich patří vitaminy,
minerály a stopové prvky.
Význam těchto látek potvrzují obsáhlé výzkumy jejich mnohostranných funkcí
a účinků. Stanovení nepostradatelnosti většinou vychází z klinických studií, při
nichž je pokusným osobám dávána strava, ve které chybí určité látky a jsou sledovány
změny zdravotního stavu. Pokud dojde k určitým poruchám, jsou naopak
chybějící sloučeniny dodány.
Z výsledků opakovaně vyplynulo, že nepostradatelné látky významně ovlivňují nejen
tělesné zdraví, ale i psychický stav a kvalitu života. Osobně jsem přesvědčen,
že v dostatečném příjmu potřebných vitaminů, minerálů a dalších příznivě působících
látek leží obrovské pole možností léčebného působení výživy.


Vitaminy - látky, o nichž se často mluví


K nejznámějším z nepostradatelných látek patří vitaminy, o nichž zřejmě každý
slyšel. Svým působením přispívají zejména k posílení vitality a imunity. Dále
ochraňují před četnými nepříznivými vlivy (např. volnými radikály a dalšími škodlivinami),
podporují dostatečnou aktivitu celého organismu a plní i jiné nezastupitelné
úlohy.
Jejich hladina v těle je nejvíce snižována stresem, nemocemi, znečištěním životního
prostředí, alkoholem, vdechováním tabákového kouře, stravou s vyšším obsahem
škodlivých látek, antibiotiky a dalšími léky. Pro mnohé může být ale překvapením,
že jejich ztráty způsobují i některé synteticky vyrobené vitaminy.
Nepostradatelnost vitaminů je obecně uznávána a jejich potřeba pro lidský organismus
je sledována již dlouho. Většina studií byla prováděna hlavně kvůli možnostem
jejich léčebného využití. Původně byly zkoumané látky pouze izolovány
z přirozeného materiálu.
Teprve až poměrně nedávno se začaly vitaminy syntetizovat uměle; tzn. chemickými
reakcemi se získávají sloučeniny, které mají mít zcela shodnou chemickou
strukturu. Tyto průmyslové vyráběné látky se nazývají přírodně identické vitaminy.
V některých případech jsou tyto produkty využívány při léčení chorob, způsobených
nedostatkem vitaminů.
Nemálo lidí může na základě tvrzení prodejců doplňků výživy nebo „slibů“ uvedených
na reklamních letáčcích dojít k závěru, že stačí denně spolknout nějakou tu
tabletku a budeme mít všeho dostatek.
Praxe však ukazuje, že tomu tak není. Třeba ve Spojených státech, kde lidé celkově
vydávají astronomické částky za nákup těchto doplňků výživy, si stěžují na neuspokojivý
zdravotní stav obyvatel a nedostatky uvedených látek. Rovněž z vlastní
zkušenosti mohu potvrdit, že u lidí, kteří pravidelně užívali multivitaminy, jsem testováním
zjistil značné nedostatky vitaminů a minerálů.
Nákup leckterých průmyslových výrobků tedy není bez rizika a měla by mu předcházet
zralá úvaha. O užívání doplňků výživy lze přemýšlet tehdy, zjistí-li se výrazný
nedostatek vitaminů; případně u osob, které vzhledem ke svému onemocnění či
věku nemohou přijímat dostatek kvalitní a pestré stravy.
Pokud se někdo rozhodne k nákupu potravních doplňků vyráběných farmaceutickým
průmyslem, nejvhodnější je zaměřit se na takové, které obsahují jednotlivé
látky (tzn. aby v nich nebyly smíchány desítky sloučenin). U vícesložkových preparátů
je potřeba zkontrolovat jejich celkovou sestavu: nejen obsah pomocných chemických
látek (aby např. neobsahovaly umělá barviva), ale i vhodnost kombinace
jednotlivých složek. Je totiž prokázáno, že mnohé látky, vyskytující se v některých
multivitaminových tabletách, výrazně zhoršují vstřebávání jiných v nich přítomných
složek.
Vždy bychom měli sledovat, z jakých zdrojů pocházejí užité vitaminy; místo synteticky
připravených produktů je prospěšné upřednostňovat takové, které byly
získány z přírodních zdrojů, protože ty jsou pro lidský organismus lépe využitelné.
Příjem vitamínových preparátů by měl být rovněž umírněný, neboť tyto výrobky většinou
obsahují mnohem více účinných látek než přirozené suroviny. Při nadměrné
konzumaci farmaceutických preparátů může proto dojít k předávkování, z čehož
mohou vyplynout i závažnější zdravotní poruchy.
Připomeňme si, že vitaminy se obecné dělí do dvou základních skupin:
1/ Vitaminy rozpustné ve vodě, mezi ně patří celá skupina B (1-12), C, listová
kyselina, niacin, biotin, bioflavinoidy a další.
2/ Vitaminy rozpustné v tucích, mezi ně patří A, D, E, K atd.
Většinu z vitaminů první skupiny (např. vit. C), je třeba dodávat pravidelně a jejich
případné přebytky se lehce vyloučí z těla (s močí). U těchto látek je tedy předávkování
vzácné. Zvýšenou pozornost je ale třeba věnovat sloučeninám, jež se kumulují
v těle; mezi ty patří i výše uváděné v tuku rozpustné vitaminy, které je proto nutné
dávkovat opatrně.


Proč někteří lidé nemají dostatek vitaminů


Přestože se o vitaminech mluví tak často, nemálo lidí jejich význam podceňuje;
mnozí se též celkově nestarají o svou životosprávu ani o správnou výživu. Pokud
někdo třeba snídá kávu a dort, obědvá párek v rohlíku a k večeři si dá nějaké ohřívané
zbytky, je jasné, že takováto potrava nebude obsahovat dostatečné množství
vitaminů ani dalších nepostradatelných látek. Tím jsme si tedy odpověděli část
otázky z úvodu článku: Nevhodná strava nemůže lidskému organismu zajistit
všechny látky, které nezbytně potřebuje.
Nedostatek vitaminů však může vyplývat z více příčin; nejčastější z nich jsou:
1/ Nízký obsah vitaminů v přijímané stravě
Vyplývá hlavně z jednostranné a celkově nevyrovnané stravy, ve které chybí buď
celé skupiny potravin, nebo čerstvé suroviny. Pokud někdo konzumuje převážně
jen trvanlivé, konzervované či jinak nevhodně zpracované potraviny, je logické, že
jeho tělo nebude zásobováno dostatkem vitaminů.
2/ Nedostatečná resorpce vitaminů (v zažívací soustavě)
Tyto stavy bývají převážně následkem metabolických nebo významnějších poruch
trávení. V těchto případech doporučujeme navštívit odborného nutričního poradce.
3/ Zvýšená spotřeba vitaminů
Vyplývá buď z neúměrné zátěže organismu (např. při sportu), nebo k ní dochází
v určitých životních údobích, např. v těhotenství, během kojení, růstu atd.
4/ Nepříznivý vliv antivitaminů (tj. látek, které zabraňují využívání vitaminů)
Často jde o důsledek nevhodné technologické úpravy. K průmyslově vyráběným
potravinám bývají leckdy přidávány látky, jež vitaminy ničí nebo výrazně snižují jejich
účinnost. Mezi ně patří i mnohé přídatné látky, které jsou užívány ke zvýšení
trvanlivosti - např. siřičitany rozkládají vitamin B1.
5/ Nevhodné zpracování surovin
Nejvýznamnější zásahy jsou prováděny při průmyslové potravinářské výrobě, neboť
současné postupy často způsobují odnímání či znehodnocení určitých částí
přirozeně se vyskytujících důležitých složek, jako jsou vitaminy atd.; naopak se
přidávají látky jiné, které se v původních surovinách nevyskytují. Těmito zásahy
se však nejen významně snižuje nutriční hodnota stravy, ale též se zhoršuje její
výsledné působení na lidské zdraví.

 


Příklady ztrát vitaminů skupiny D –kalciferolů


V dnešní době se často mluví o nedostatku vitaminu D u kojících žen, malých dětí
apod. Podívejme se, co může způsobovat jeho nedostatky. Kromě výše uvedených
faktorů, tzn. hlavně nevyrovnané stravy a nesprávné životosprávy (mezi což patří
i nedostatečný pobyt na slunci), je rovněž nutné připomenout dopady módy nízkotučných
potravin. Tyto potraviny totiž neosahují téměř žádné vitaminy rozpustné
v tucích, tzn. ani vitamin D.
To dokazují i výsledky stanovení obsahu kalciferolů v různých druzích mléka.
V kravském plnotučném mléku bylo stanoveno 0,06 μg/100g, což lze považovat
za dostatečné hodnoty (pro porovnání: mateřské mléko obsahuje př. 0,04 μg/100
ml). Kravské polotučné mléko vykazuje již velmi nízké hodnoty (kolísají dle kvality).
V kravském odtučněném mléce byly nalezeny jen stopy kalciferolů, které nelze ani
analyticky stanovit!
Z těchto výsledků vyplývá, že ze zdravotního hlediska je zcela nevhodný častý
příjem nízkotučných mléčných produktů. Odstraňováním přirozených součástí původních surovin, jímž je i mléčný tuk, vznikají po určité době zcela zbytečné nedostatky
nepostradatelných látek. Připomeňme si i skutečnost, že vitamin D je
nezbytný i pro vstřebávání vápníku!


Vliv produkce a zpracování na úbytky vitaminů


Kromě výše uvedených faktorů hraje významnou roli i další zpracování surovin.
Např. razantní UHT záhřev mléka mimo jiné ničí původně přítomné vitaminy. Samozřejmě
bychom měli brát v úvahu rovněž to, čím byly krávy krmeny a za jakých
podmínek byly chovány (např. mají-li volnou pastvu).
Ve všech případech je smysluplné upřednostňovat suroviny, pocházející z ekologického
zemědělství, tzn. nakupovat BIO produkty. Ekologicky pěstované plnohodnotné
suroviny obsahují více vitaminů, minerálních i dalších nepostradatelných
látek, než běžné konvenční suroviny. To bylo v odborných publikacích již opakovaně
potvrzeno. Výsledky jedné studie (byla prováděna po dvanáct let) například
stanovily, že biologicky pěstovaná zelenina měla průměrně o 18% více bílkovin
a draslíku, o 28% více vitaminu C, o 77% více železa atd.
Je třeba zdůraznit, že mnohé z nepostradatelných látek (např. vitamin C a enzymy)
jsou tepelně nestálé a proto je vhodné určitou část naší stravy konzumovat v syrovém
stavu. Obecně bychom se měli snažit minimalizovat ztráty; a to co nejvhodnějším
zpracováním, skladováním či dalšími úpravami. Většina z vitaminů i minerálů
je dobře rozpustná a snadno se vyluhuje ve vodě. Tekutina užívaná k vaření
by se proto neměla vylévat, ale tento vývar je vhodné použít do polévek, omáček
nebo dalších jídel.
Velký vliv má i druh záhřevu. U běžné tepelné úpravy (např. na plynu) dochází
k postupnému zahřívání zvnějšku. Při moderním mikrovlnném záhřevu se naopak
strava rychle zahřívá zevnitř, a to třením (vyvolaným rotací bipolárních molekul).
Protože jde o nepřirozený a uměle vyvolaný pohyb, poškozuje se tím pokrm, který
se v mikrovlnné troubě zahřívá. Velmi rychlé kmitání polárních molekul totiž ničí
nejen vitaminy, ale často roztrhá i další látky, přičemž z nich vznikající nepřirozené
frakce může lidský organismus zpracovat jen těžko či vůbec ne.


Nezapomínejme na minerální látky


Zatímco o nutnosti příjmu vitaminů již málokdo pochybuje, o nezbytnosti minerálů
se mnohdy uvažuje jen okrajově. Většinou je též bráno v úvahu jen několik
základních prvků. Klinickými studiemi se však potvrzuje jejich obrovský význam
a rovněž neustále stoupá počet minerálů i dalších prvků, které jsou zařazovány
mezi esenciální. V současnosti je jich uváděno přes dvacet. Minerální látky se
v našem organismu zúčastňují nesčetných dějů a jsou popisovány i jejich mnohé
nezastupitelné úlohy.
Minerály vyskytující se v krevní plazmě v nejvyšších množstvích jsou sodík, draslík,
vápník a hořčík. Zatímco sodíku má většina lidí dostatek (pokud často konzumují
průmyslové přesolené výrobky, tak i nadbytek), ostatní z uvedených minerálů
(tj. draslík, vápník a hořčík) leckdy organismu chybí. Uveďme si proto jejich nejdůležitější
zdroje:
Draslík i hořčík se vyskytují hlavně v surovinách rostlinného původu, jako je ovoce,
zelenina, luštěniny a další. Častěji lidem chybí hořčík, který působí zejména jako
antistresový faktor. Neměli bychom proto opomíjet jeho nejdůležitější zdroje - těmi
jsou hlavně zelené části rostlin (je součástí chlorofylu), obilné klíčky, mák, dýňová,
lněná a sezamová semínka. Mezi jeho další zdroje patří i kvalitní tvrdá voda a určité
minerální vody (měly by být ve skleněných lahvích).
Náš organismus vyžaduje ve vyšších množstvích i vápník, jehož vhodnými zdroji
jsou mléko a mléčné výrobky, zvláště tvrdé sýry, tvaroh, jogurt a další kysané
výrobky (živé probiotické kultury rovněž příznivě ovlivňují střevní mikroflóru). Příjem
vápníku je možné doplňovat mimo to z měkkých kostí ryb (jako jsou sardinky
v konzervě atd.), z měkkých částí kostí drůbeže a vývarů z kostí. Lze doporučit i minerálky
Vincentku a další (z obalu lze zjistit obsahy minerálů).
Je však třeba upozornit na nepříznivý vliv některých přídatných látek. Dodávámeli
do organismu např. přebytek fosfátů, tak na sebe vážou různé minerály, jako
je hořčík, vápník a další, čímž výrazně narušují minerálovou rovnováhu. Fosfáty
se žel přidávají do průmyslově zpracovaných potravin poměrně často - ve vyšších
množstvích do tavených sýrů, dále do mražených ryb a uzenin, sušených výrobků
(např. polévek, práškových náhrad mléka), zmrzlin, mražených krémů, Cola nápojů,
jemného trvanlivého pečiva, cukrářských výrobků, majonéz, moučkového cukru
atd. Z dlouhodobě vysokého příjmu průmyslově přidávaných fosfátů poté mohou
vyplynout nemalé zdravotní potíže; např. odvádění vápníku z těla může způsobit
až osteoporózu.
Neměli bychom tedy podceňovat tyto nepříznivé interakce ani dostatečné zásobování
těla všemi potřebnými minerály. Zopakujme si, že mnohem více nepostradatelných
látek bylo stanoveno v BIO produktech; ty proto obsahují také vyšší
množství minerálů i stopových prvků, které sice organismus vyžaduje v nižšíchmnožstvích, ale přesto se bez nich neobejde. Významné ochranné funkce mají
třeba selen, chrom, zinek a další. Tato problematika však přesahuje rámec tohoto
článku; zájemce o podrobnější informace týkající se všech nepostradatelných látek
a jejich zdrojů odkazujeme na odbornou literaturu.


Proč jsou potřebné enzymy


Kromě výše uvedených látek vystupuje do popředí i nesmírný význam enzymů. Ty
mají v organismu rozličné funkce, např. umožňují rozklad vysokomolekulárních
sloučenin, jež obsahuje naše strava, až na nízkomolekulární látky, které teprve
může lidský organismus využít k výstavbě tkání či dalším účelům. Jelikož enzymy
jsou biokatalyzátory bílkovinné povahy, jde většinou o labilní sloučeniny, které ničí
vyšší teplota a další vlivy.
Nejvyšší množství enzymů nalezneme v čerstvých surovinách, kupř. v bylinkách,
syrovém ovoci a zelenině. Proto je potřeba do jídelníčku pravidelně zařazovat tento
typ potravin. Neopomínejme tedy různé zelené natě (jako je pažitka, petrželka
a další) a naklíčená semínka, které se dají pěstovat i doma. Z různých druhů zelenin
a bylin lze připravovat saláty, jež po zalití kvalitními za studena lisovanými oleji
bývají nejen skutečným pochutnáním, ale i bohatým zdrojem vitaminů, enzymů
a dalších nepostradatelných látek.
Kromě toho mohou některé enzymy vznikat přímo v našem organismu. K tomu je
ale nutné zajistit dostatek určitých výchozích sloučenin. Nejdůležitější z nich jsou
opět vitaminy a minerály. Bez nich se většina z enzymů syntetizovat nemůže.
Pokud tedy někdo konzumuje převážně jednostrannou stravu, ve které chybí
čerstvé suroviny, zákonitě u něj poté dochází k různým poruchám organismu; nedostatek
enzymů např. zhoršuje schopnost trávení přijímaných potravin. Přitom
se zvyšuje pravděpodobnost, že ve střevech se budou vyskytovat nedostatečně
rozložené složky původní stravy. Jestliže ty následně přejdou do krve, může z toho
vzniknout alergie či další závažné zdravotní problémy.
Není však nutné zkoušet, co náš organismus vydrží. Nechceme-li, aby pracoval
na „poloviční provoz“, ani se stát trvale závislými na výrobcích farmaceutického
průmyslu, musíme pro své zdraví něco udělat. Ne nadarmo se tak často zdůrazňuje
rozumná životospráva - od pohybu na čerstvém vzduchu až po správný stravovací
režim.
V tomto místě se dostáváme k odpovědi na otázku z úvodu článku: Z přijímané
stravy můžeme získat dostatek všech nepostradatelných látek, ale jen tehdy,
budeme-li pečlivě dbát na náležitou skladbu jídelníčku, do kterého bychom měli
pravidelně zařazovat i čerstvé suroviny. Jedině pestrá a vyvážená strava, jakož
i dostatek vhodných nápojů, mohou pokrývat všechny nutriční potřeby lidského
organismu. Tím jsme se dotkli nesmírně důležitého pojmu, jímž je pestrost,
na níž se nyní zaměříme podrobněji.


Pestrá strava organismu prospívá


Našemu organismu prospívá úměrné zásobování všemi potřebnými živinami.
Proto je potřebné, abychom přijímali dostatek kvalitní a pestré stravy, v níž jsou
zastoupeny všechny základní druhy rostlinných i živočišných potravin. Z toho
vyplývá, že bychom se pokud možno neměli trvale vyhýbat žádnému ze základních
typů přirozených surovin našeho zeměpisného pásma a světadílu.
Naopak našemu zdraví neprospívá, jestliže někdo bezdůvodně opomíjí rozličné
druhy surovin, které se vyskytují v našem okolí. U mnohých dospělých a hlavně
dětí bývá třeba omezený příjem čerstvého ovoce a zeleniny, přestože význam
těchto surovin je všeobecně známý.
Také se často opomíjí, že kromě pšenice je třeba zařazovat i další druhy obilovin
(jako je oves, žito, špalda, ječmen, jáhly a další), jež mají největší nutriční přínos
buď ve formě vloček, krup nebo jako celozrnná mouka (tu lze v určitém poměru
smíchat s bílou moukou). Rovněž se leckdy zanedbává konzumace luštěnin
a dalších tradičních surovin.
Mnoho se nyní píše o významu esenciálních mastných kyselin. Výzkumy např.
potvrzují, že omega-3 více nenasycené mastné kyseliny snižují rizika kardiovaskulárních
chorob. Proto mají být součástí jídelníčku i kvalitních tuky a oleje.
Zdůrazňujeme to hlavně kvůli mylným názorům (vyplývajících převážně z nízkokalorických
diet), které označují všechny tuky za škodlivé. Pokud někdo neúměrně
omezuje tuky, nebude jeho tělo dostatečně zásobováno nejen esenciálními
mastnými kyselinami, ale ani vitaminy rozpustnými v tuku. Ty je totiž třeba konzumovat
společně s tukem, neboť se poté mnohem lépe vstřebávají.
Neopomíjejme proto pravidelně užívat za studena lisované rostlinné oleje (vedle
nenasycených mastných kyselin obsahují hlavně vitamin E) a semena, z nichž se
vyrábějí (např. slunečnicová, dýňová, sezamová, lněná atd.). Velký nutriční přínos
mají v tomto ohledu i mandle, lískové, vlašské, burské a další oříšky.
Kromě toho se z důvodu šíření nesprávných stanovisek striktních dietních směrů
někteří lidé záměrně vyhýbají celým skupinám potravin, např. mléčným výrobkům.
U těch však není základní otázkou, zda je konzumovat či ne, ale kdy a v jakém
množství je zařadit, v jaké úpravě a hlavně v jaké kvalitě (uvedené se
netýká osob s prokázanou alergií na některé součásti mléka; těm doporučujeme
konzultovat skladbu jídelníčku s nutričním poradcem).
Je však nutné zdůraznit, že bychom vždy měli dodržovat pravidlo umírněnosti,
tzn. snažit se o co nejvyrovnanější stravu bez přemíry jakékoliv suroviny, což platí
jak pro mléčné výrobky, tak vše ostatní.


Jaké doplňky stravy jsou vhodné


Pokud někdo usoudí, že jeho jídelníček neobsahuje dostatek nepostradatelných
látek, nebo mu již byl stanoven jejich výraznější nedostatek, bude se
možná rozhlížet po vhodných potravních doplňcích. Které z tak široké nabídky
vybrat? V prvé řadě zopakujme, že není lhostejné, v jaké formě a z jakých zdrojů
nepostradatelné látky získáme.
Z prodávaných potravních doplňků bývají nejkvalitnější šťávy a extrakty z bylin
a plodů, které lze přijímat ve formě nápojů (měly by být ve skleněných lahvích
a bez chemických konzervantů). Zdůraznil bych hlavně šťávu z plodů rakytníku
úzkolistého, která obsahuje velmi vysoká množství vitaminů (C, A, skup.B, E, K)
a dalších nepostradatelných látek. Lze ji konzumovat buď přímo, nebo po přislazení
(např. fruktózou) přidávat do vody místo běžné šťávy.
Neměli bychom však zapomínat, že všechny pro tělo potřebné látky jsou obsaženy
v přirozených čerstvých surovinách, které lze konzumovat buď přímo jako
pokrmy, nebo pít z nich připravené nápoje (např. jako čerstvě lisované šťávy).
Osobně jsem přesvědčen, že z vhodných přírodních zdrojů můžeme získat dostatek
všech nepostradatelných látek. Během své mnohaleté praxe jsem ještě
nikomu k doplnění chybějících vitaminů a minerálů nemusel doporučit tabletky,
vyráběné farmaceutickým průmyslem, ale vždy jsem „předepsal“ pouze vhodné
přirozené suroviny.
Rovněž je prospěšné využívat každou příležitost k samosběru planě rostoucích
bylin, na které od jara do pozdního podzimu můžeme narazit při procházce přírodou.
Doslova mi vyrazilo dech, když jsem se v literatuře dověděl podrobné
složení mnohých „běžných“ bylin, např. smetanky lékařské, kopřivy, česneku
medvědího a dalších.
Neopomínejme ani rozličné plody, které příroda zdarma nabízí! Nejvhodnější
jsou takové, které si natrháme sami. Připomeňme si třeba po generace užívané
šípky: nejlepší jsou změklé, z nichž zmáčknutím vytlačíme výbornou oranžovou
„pastu“, z které můžeme po smíchání s medem vyrobit marmeládu. Zbylé šípky
lze povařit ve vodě a po scezení přes jemné sítko získáme chutný čaj. Jelikož
v šípcích přítomné bioflavonoidy stabilizují vit. C, dodává šípkový čaj nemálo
z nepostradatelných látek.
Kromě obrovského nutričního přínosu, vyplývajícího z nejvyššího možného
obsahu vitaminů, enzymů a dalších životně důležitých látek, vyskytujících se
v čerstvě utržených plodech, je třeba upozornit i na další výhody: jednak vidíme,
na jakém místě rostly a kromě toho sami určujeme, za jakých podmínek
je budeme dále uskladňovat či zpracovávat. To jsou tedy ty nejlepší doplňky
běžného jídelníčku!
Z těchto i mnoha dalších důvodů bude nejvýhodnější navrátit se k po staletí užívaným
přírodním zdrojům! Měli bychom si uvědomit, že vše co potřebujeme, je
pro nás „prostřeno na stole přírody“. Bylinky a další plody neobsahují jen vitaminy,
minerály a enzymy, ale mnohem, mnohem více! Je načase pochopit, že závisí
pouze na nás, nakolik dokážeme využívat všech darů naší překrásné přírody!

Ing. Vít Syrový


Zdroje:
Davídek J., Janíček G., Pokorný J.: Chemie potravin, SNTL/ALFA , Praha, 1983
Keller U., Meier R., Bertoli S.: Klinická výživa, Scientia medica, Praha, 1993
Kvasničková A.: Esenciální minerální prvky ve výživě, nakl. ÚZPI , Praha, 1998
Pedersen M.: Nutritional Herbology, Wendell W. Whitman Comp.,
Warsaw, 1998
Syrový V.: Tajemství krve, vl.nakl., Praha, 2007
Syrový V.: Tajemství výrobců potravin, vl.nakl., Praha, 2009
Vasey Ch.: Das Blutgeheimnis, nakl. Stiftung Gralsbotschaft, Stuttgart, 1993
natur.toe.cz

 

ZTA4M2MwM