PHARMA NEWS - odborný časopis

PALIATIVNÍ LÉKAŘI – odkud se berou?

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Paliativní péče se v posledních letech hodně mění. Není to jen otázka lékařů, ale i laik si může povšimnout zvýšené pozornosti vůči tomuto medicínskému oboru. Informace se objevují v televizi, ve zprávách, v radiu, v novinách, točí se filmy s touto tématikou.

Za dobu, co se věnujeme tomuto důležitému oboru, jsme prošli velkou část témat, které se k tomuto  vztahují. Ale na jedno téma jsme tak trošku zapomněli, nebo bychom mohli říci, že jsme je jen okrajově zmínili.

 

A ta základní otázka je:

Jak se stane, že se člověk začne věnovat paliativní péči?

Než se tuto otázku pokusíme zodpovědět, uděláme si malou prověrku toho, co už víme. Protože v kontextu jsou věci mnohem více přehledné.

 

Na začátek malé „opáčko“

Na začátek si tedy zopakujme některé věci, které jsme k paliativní péči již zjistili, to, co je v tomto oboru důležité, ale i to, co se nám zatím zdá ne zcela fungující.

 

Definice říká toto:

„Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo konečném stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání a udržet co nejvyšší kvalitu života.“

 

Paliativní péče v sobě zahrnuje velký rozsah různých odborností. Jak jsme již diskutovali v jednom z přechozích ročníků, paliativní péče je multidisciplinární obor a to díky tomu, že sdružuje těžce nemocné pacienty z různých odvětví medicíny.

 

Paliativní péče ve svém základu zahrnuje tři taková stadia péče, o kterých jsme mluvili hned při seznamování se s tímto oborem:

PALIATIVNÍ AMUBLANCE – DOMÁCÍ HOSPIC – HOSPIC

VZP eviduje cca 25 hospicových zařízení pro dospělé pacienty, která se věnují pacientům nevyléčitelnou nemocí, v pokročilém či terminálním stádiu nemoci. Ačkoliv spousta laické veřejnosti má paliativní péči spojenou primárně s onkologickými onemocněními, existuje spousta onemocnění, která také vyžadují podporu paliativních odborníků.

Česká republika disponuje přibližně 60 paliativními ambulancemi, z nichž některé jsou součástí nemocnic a poliklinik a některé jsou součástí samotných hospiců. Přehled těchto ambulancí je k dispozici na různých webových stánkách, věnujících se paliativní péči.

Dětská paliativní péče je v České republice opravdu hodně na začátku a tvoří ve výčtu organizací jen minoritní podíl. Viz náš předvánoční článek o sdružení Dům pro Julii.

A ještě musíme znovu zopakovat, že část pacientů s onemocněním vyžadujícím paliativní péči je z okruhu tzv. vzácných onemocnění, velmi často vrozených a s nimiž se pacienti potýkají po celou dobu svého života a jež právě díky takovému onemocnění, může být výrazně kratší.

 

Paliativní péče u nás a v zahraničí

Tak teď zkusíme trochu matematiky. Česká republika má kolem 11 milionů obyvatel. Na tento počet připadá přibližné 25 hospicových zařízení. Z toho jedno (zatím) pro dětské pacienty. Máme cca 60 ambulancí, kde se lékař s touto odborností věnuje pacientům s vážným onemocněním.

To znamená 1 hospic na 440 tisíc obyvatel. Jedna paliativní ambulance na minimálně 183 tisíc obyvatel (ambulance spadající pod hospice by se statisticky měly započítávat trochu jinak).

A teď si vezměme naše sousedy – například Německo. Německá asociace pro hospice a paliativní péči (DHPV) byla založena v roce 1992 a sdružuje pod sebou organizace věnující se paliativní péči. Je zastřešující organizací krajských institucí 16 spolkových zemí a dalších nadregionálních institucí. Sdružuje pod sebe skoro 13 000 organizací a služeb paliativní péče a také se v těchto organizacích angažuje skoro 142 tisíc lidí na plný úvazek.

Německo má nějakých 84,5 milionů obyvatel, což znamená, že na jednu organizaci zabývající se paliativní péči vychází přibližně 66 tisíc obyvatel. To je ve vztahu k České republice diametrálně odlišná hodnota.

To znamená, že se Česká republika sice ve svém vývoji v oblasti paliativy stále posouvá, ale ve vztahu k ostatním zemím jsme stále na začátku.

Dětská paliativní péče je v Německu, také výrazně dál, než jsme my. 22 dětských hospiců a 180 ambulancí. Kéž bychom mohli i my co nejdříve nabídnout komplexní služby více rodinám nevyléčitelně nemocných dětí.

Projekty na podporu paliativní péče

Paliativní péče je v ČR tedy mladinký obor. Je to taková sestřička benjaminek, která potřebuje starší sourozence, aby ji chránili, aby jí pomáhali, aby o ní mluvili a poukazovali na ni. Aby se všichni, kdo to ještě neví, o ní dozvěděli. Spousta aktuálně existujících hospiců vznikla až po roce 2000. Počet lůžkových hospiců je stále na takové hodnotě, že se mnozí pacienti možnosti umístění do hospice vůbec nedožijí.

Ale projekty na podporu paliativní péče se stále rozvíjejí. V roce 2019 podepsalo Ministerstvo zdravotnictví ČR spolu s představiteli všech sedmi českých zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR. Toto Memorandum bylo v rámci pilotního provozu podpořeno také dotačními programy. Cílem Memoranda je udržitelnost rozvoje a také financování paliativní péče v České republice.

Dalšími projekty, které cílí na rozvoj paliativní péče, je například sdružení Dům pro Julii, který spustil provoz dětského hospice a odlehčovací péče v srpnu 2024. Také projekt manželů Vlčkových – budoucí hospic na usedlosti Cibulka bude podporovat nevyléčitelně nemocné děti.

U manželů Vlčkových se ještě chvíli zastavíme. Ti v roce 2021 založili nadaci, jejímž cílem je podpořit projekty vedoucí ke špičkové a dostupné paliativní péči pro vážně nemocné děti a jejich rodiny.

Také vysoké školy podporují rozvoj paliativní péče již během studia. Například fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně nabídne v akademickém roce 2025/2026 navazující magisterský studijní program pro všeobecné sestry – Domácí péče a hospicová péče.

Také Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity v Brně se zapojila do podpory rozvoje paliativní péče. Zahájila projekt PALIARE-PALIMED, který je zaměřený na rozvoj komunikačních dovedností v oblasti paliativní péče, porozumění potřebám pacientů a jejich rodin v konečné fázi života a posílení schopnosti poskytovat empatickou, odborně i lidsky kvalitní péči v této oblasti. Tento projekt je spolufinancován Jihomoravským krajem.

Kde bychom byli rádi za 10 let?

Tato otázka v paliativní péči je trošku záludná, viďte? Rádi

bychom, aby bylo hodně nadšených mladých lidí jak z řad lékařů, tak z řad zdravotních sester, kteří se tomuto oboru budou s maximální péčí věnovat. Ale také nadšence, kteří chtějí dělat práci v tomto oboru třeba jen v doplňujících, či okrajových oborech.

Paliativní péče potřebuje mobilizaci té opravdu lidské stránky naší populace. Tedy i zájem nás všech. Správně naslouchat, vyhodnocovat a rozhodovat ve prospěch paliativní péče, kterou v závěru života nějakou měrou potřebuje každý z nás.

 

A když se vrátíme k naší otázce, odkud se berou paliativní lékaři a další pracovníci v oblasti paliativní péče? Jak se stane, že se člověk začne zajímat o paliativní péči? Často je to jen o náhodě, když člověk dostane možnost si o tom něco vyslechnout nebo se zúčastnit třeba přednášky, někdy je to osobní zkušenost, která člověka přiměje dívat se na věci jinak.

 

Aby mohlo vznikat více takovýchto rozhodnutí, je třeba se věnovat tématu paliativní péče v rámci studia, pořádat přednášky pro odbornou ale i laickou veřejnost, neustále se k tomuto tématu vracet.

 

Zdroje:

Sláma, O., Vorlíček J.: Základní principy paliativní péče, Paliativní medicína pro praxi, Galén, 2011.

http://www.hospicdoma.cz/

https://www.cestadomu.cz/

Grycová L.: DĚTSKÝ HOSPIC – kéž by ho nebylo nikdy třeba, Pharmanews, 2021/3-4.

https://www.dumprojulii.com/

https://www.vzp.cz/pojistenci/zdravotnicka-zarizeni-a-specializovana-centra

https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/72985

https://www.dhpv.de/ueber-uns_der-verband.html

https://www.sterneninsel.com/cs/ueber-uns/kooperationspartner/