PHARMA NEWS - odborný časopis

PAMĚT – někdy nás podrží a někdy nechá ve štychu

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Znáte to přísloví, že do 40 je to hloupost a od 40 skleróza? Člověk zapomíná, chodí pozdě, nestíhá toho tolik, kolik by chtěl. Jistou měrou k tomu možná přispívá IQ jedince, ale základ je organizmus, co je fit a bez stresu a také jistá míra vnitřní disciplíny a uspořádanosti běžného života.

Ale co je to vlastně paměť?

Jelikož je paměť nedílnou součástí našich životů, definice je velmi důležitá. Ale co je mnohem důležitější, je fakt, že paměť bereme jako samozřejmost. Protože kdybychom si do důsledků představili jedince bez paměti, znamenalo by to, že vše, co je nedílnou součástí našich každodenních životů by se převrátilo naruby.

Pamatujeme si, kdo jsme, jak vypadáme, jak vypadají naši rodiče, příbuzní, sousedi. Pamatujeme si, kde bydlíme, co nám chutná, co rádi nosíme. Ztráta paměti v celkovém měřítku by znamenala nejen naprostou ztrátu identity, ale pravděpodobně i zánik.

A teď tedy zpět k té definici:

Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech. Jde o proces vštěpování (kódování), uchovávání (retence) a vybavování (reprodukce) zkušenosti.

Všeříkající a všeobjímající. Jistě byste našli spousty dalších definic, ale pro naše účely tato bude dostačující. Paměť nejen že stojí za tím, kdo jsme, za naší identitou, ale stojí také za tím, jak jsme úspěšní v tom, co děláme, jak jsme výkonní a v neposlední řadě, jak dlouho si do vysokého věku uchováváme své vlastní vědomí a vzpomínky.

Pokud bychom se chtěli bavit o postupné ztrátě paměti o nemocech, které jsou s tím spojeny, bylo by to na mnoho stran velmi zajímavého povídání. Proto se zkusíme pro začátek zaměřit pouze na „zdravého jedince“ s běžnou denní náplní.

Které procesy potřebujeme a které nás nejvíce trápí?

Jak již bylo řečeno, paměť zahrnuje tři základní dejme tomu stavební kameny:

•           proces vštěpování informací

•           proces uchovávání informací

•           proces vybavování informací

To, jaké informace vstřebáváme, záleží na učebním procesu, na prostředí, ve kterém učení probíhá, na tom, v jakém rozpoložení jedinec právě je. Pokud si vezmeme výuku ve škole, pak vizuální pomůcky velmi napomáhají tomu, kolik si z daného tématu odneseme.

Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho, co čtou, 20 % z toho, co slyší, 30 % z toho, co vidí, 50 % z toho, co slyší a vidí, 70 % z toho, co řeknou, a 90 % z toho, co dělají. Tato škála nám mimo jiné říká, který způsob vstřebávání informací je nejúčinnější.

Zdaleka nejlepší je vstřebávání informací více smysly. Kvalita vštípení informací má totiž následně vliv i na to, jak dlouho si bude člověk schopen tyto informace vědomě podržet. Protože k učení používáme v základu dvě různé paměti, tu mechanickou a pak tu logickou. Jistě pro Vás není těžké uhodnout, že efektivnější je ta logická.

Mechanizmy učení

Na základní škole nám neustále opakovali, že základem je naučit se učit. Ti talentovaní vystačili s tím, co slyšeli v hodinách, ti méně talentovaní si to museli doma „zopáknout“ a ti ještě méně hledali způsoby, jak do hlavy dostat to co se tam ne a ne udržet.

 

Kromě toho, jak jsme již zmínili v předchozí kapitole, že je dobré využívat pro vstřebávání informací více smyslů, důležité je, jak by měl proces samotný probíhat. Důležitá je koncentrace, schopnost soustředit se na danou věc. Pokud se dítě nebo student učí doma, neměl by mít na stole nic, co by ho rozptylovalo a odvádělo od soustředění na učenou látku. Puštěná televize, rádio, nebo někdo další, kdo jej rozptyluje, se na výsledku jednoznačně projeví.

Také je dobré mít pořádek na stole. A to platí i v práci. Pokud máte na stole více věcí, protože je potřebujete všechny řešit, stejně Vás to bude odvádět od aktuálně vyřizované položky. Tedy ideálně čistý stůl, čistou mysl a plné soustředění.

Správná životospráva patří k věci

Paměťová centra sídlí v mozku a mozek je orgán lidského těla, který stejně jako všechny ostatní orgány potřebují správnou výživu a dostatečný odpočinek. Předpoklad, že budu podávat excelentní výkony, a přitom nebudu spát, relaxovat a dobře jíst, je více než lichý.

Pestrý jídelníček je možné samozřejmě ještě obohatit o některé vitaminy, bylinné výtažky, či další výživové doplňky. Z těch užitečných sem patří zajisté v první řadě omega mastné kyseliny. Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny jsou důležité pro duševní vývoj dětí a mladých lidí, ale i ve stáří jsou důležitou složkou pro podporu duševní kondice. Doplňky s omega mastnými kyselinami jsou důležité zvláště pro jednice, kteří neradi zařazují do svého jídelníčku ryby a rostlinné oleje, protože se jedná o esenciální látky, které tělo jinak než příjmem z potravy nezíská.

Z dalších užitečných látek je to například hořčík, jehož absence nebo nízká hladina může vést mimo křeče i k depresím. Hořčík velice úzce souvisí s mentální kondicí člověka. Mírní deprese, má pozitivní vliv na únavu a vyčerpání organizmu. Stejně tak další prvek zinek má příznivý vliv na psychiku organizmu. A nesmíme zapomenout na vitaminy, konkrétně vitamin E a pak také vitaminy řady B. Jsou důležité pro vstřebávání některých látek, ale také se podílí na látkové výměně. Vitamin E pak chrání buňky před oxidačním stresem, vychytáváním volných radikálů.

Z bylin je s pamětí asi nejvíce spojen jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). A stejně tak by bylo možné říci, že díky své oblibě je to jedna z mála bylin, kterou zná laická veřejnost spíše pod latinským než pod českým jménem. Extrakt z jinanu je doporučován při nedostatečném prokrvování mozku, obtížné koncentraci, závratích nebo při demenci. Je to také jedna z bylin, kterou naleznete jak v léčivech, tak v doplňcích stravy.

 

Na úplný závěr

Zkusme si na závěr zopakovat některá užitečná pravidla:

•           je dobré mít ve všem systém, chaos paměti neprospívá

•           správná životospráva

•           pravidelný denní rytmus

•           vhodné mechanizmy učení

•           soustředění lze cvičit

•           řád a pořádek, prostor na učení nebo práci

 

Zdroje a užitečné odkazy:

Škvorová, J., Škvor, D.: Proč zlobím? lehká mozková dysfunkce LMD/ADHD, 2006, Triton.

Rusina R.: Paměť a její poruchy, Neurologie pro praxi, 2004, 205.

Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, 2008, Svojtka.