PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Pevnostní město Josefov



Ve stínu rakouského orla

Výmluvnější důkaz, že v 80. letech 18. století odvedli dobrou práci, by si vojenský inženýr, Francouz Claude Benoît Duhamel De Querlonde (1721-1808), a jeho rakouský pokračovatel Franz Lauer (1735-1803) stěží mohli přát. Smrtonosná geometrie bastionového opevnění, jímž je Josefov v několika pásmech obehnaný, totiž nebývá patrná při pohledu ze země, nýbrž z ptačí perspektivy. Je proto příznačné, že nad pevností od jejího založení v roce 1780 do jejího formálního zrušení roku 1888 vlál prapor s rakouským orlem.

Rakouský orel ale neviděl jen záludnosti josefovského pevnostního systému, které byly ve své době měřítkem jeho moci, stejně jako armády mašírujících pod jeho zástavou. Udával také jasný, pevný a pravidelný řád zástavbě města, které vyrostlo na mírném návrší nad soutokem Labe s Metují na místě někdejší vesnice Ples, ale i životům jeho obyvatelstva, mnohonárodnostní vojenské posádce a převážně českým civilistům.

Tato doba už sice je věcí minulosti, její odkaz však nedrží při životě pouze správa turistického areálu Bastion I a podzemí a Městské muzeum v Jaroměři. Zasazují se o to také dobrovolníci sdružující se v místních Klubech vojenské historie (KVH), často potomci těch, kteří se v Josefově usídlili na základě patentu císaře Josefa II. po roce 1782. Ve volném čase bojují nekonečnou bitvu s náletovými dřevinami a objíždějí demolice po okolních vsích, aby získali co nejvíc někdejších pevnostních cihel na opravy hradeb. Zároveň si připomínají vojenskou minulost města při nejrůznějších slavnostních příležitostech v dobových uniformách a rovněž zakládají muzea. Kromě nich zde působí také ochránci přírody, kteří někdejším pevnostním zátopovým kotlinám vdechli úplně nový život.

Bastion I a podzemí

Snahy tento úsek opevnění zachovat a zpřístupnit ho veřejnosti sahají do 30. let 20. století. Tehdy zde místní Klub českých turistů začal zprostředkovávat prohlídky krátkého úseku podzemních chodeb.

Tuto trasu se v rámci obnovy původního vzhledu okolí Bastionu No. I podařilo v 60. až 80. letech opravit, rozšířit a opatřit základním zázemím. Lvím dílem se o to zasadila skupina dobrovolníků spolupracující s Městským muzeem v Jaroměři, zárodek pozdějšího KVH Josefov.

V současnosti prohlídky minových chodeb, kasemat a lapidária původních soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků zajišťuje Městské kulturní středisko Jaroměř skrze správu areálu Bastion I a podzemí. Krom toho pořádá interaktivní výukové programy pro základní a střední školy a zážitkové hry pro veřejnost a jiné akce.

Historická expozice v Zásobovacím úřadě

Historická expozice Městského muzea v Jaroměři se nalézá ve druhém patře bývalého zásobovacího úřadu postaveného v roce 1788. V přízemí se pekl chléb, ve skladech byly zásoby potravin, obilí a dalších potřeb nezbytných pro vojenskou posádku. Budova sloužila jako proviantní sklad i za první republiky. Po druhé světové válce až do roku 1992 byla využívána jako výstrojní sklad.

Zdejší muzejní expozice představuje historický vývoj věnného města českých královen Jaroměře a pevnostního města Josefova. Rozšířená expozice se pyšní řadou unikátních exponátů, šestimetrovým dřevěným člunem z 11. století, originální dlažbou z nejstarší jaroměřské ulice, modely pevnostních bran, souborem militárií, barokními a lidovými řezbami nebo ukázkami dámské módy. Způsob života našich předků přibližuje malovaný lidový nábytek, jejich portréty, dále obrazy a kresby zmizelých partií Jaroměře a Josefova. Nemalá pozornost je též věnována význačným rodákům našeho města - diplomatům, spisovatelům a umělcům.

Pro zájemce jsou připraveny digitální soubory dobových pohlednic, fotografií a plánů pevnosti Josefov (1780 – 1937) a rovněž videa prezentující ukázky dobývání pevností, pořádané kluby vojenské historie, a to nejen v Josefově.

Ravelin No. XIV

Ravelin No. XIV se stal roku 1992 středobodem snah skupiny dobrovolníků vedených Milanem Libichem. Cílem těchto nadšenců, od 2003 organizovaných v občanském sdružení Ochránci památek Pevnosti Josefov (OPPJ) Ravelin No. XIV, je vrátit okolí této pevnůstky její původní podobu a zpřístupnit ji zájemcům o vojenskou historii.

V reduitu, součásti Ravelinu No. XIV, je ochránci památek zřízen depozitář artefaktů se vztahem k josefovskému pevnostnímu městu. Po předchozí dohodě je možné si zde prohlédnout původní pracovní náčiní, zřítivší se kříž z kostela Nanebevstoupení Páně, případně nálezy chladných a střelných zbraní a mnoho dalšího.

Zájemcům může občanské sdružení nabídnout také prohlídky dělostřeleckých kasemat s replikami dobových kanónů a stálé výstavy Josefov za světové války. Tato expozice mapuje soužití civilního obyvatelstva se zajatci z východní fronty, zadržovanými v jednom z největších zajateckých táborů rakousko-uherské monarchie.

Traxlerova sýpka

Traxlerova sýpka dostavěná roku 1864 z popudu tehdejšího starosty Josefa Traxlera patří k nejmladším budovám dostavěným v rámci původní historické zástavby Josefova. V padesátých letech minulého století byla do interiéru špejcharu zabudována čistička obilí, která je součástí interiéru sýpky i dnes a prochází všemi jejími patry.

Dnes ve špejcharu sídlí KVH Brendy Josefov. Budovu sdílí s OPPJ Ravelin No. XIV, které v prvním patře vystavuje část své rozsáhlé sbírky plánů českých i moravských bastionových pevností, zvláště pak projekčních, účetních a schvalovacích plánů částí hradeb i městské zástavby samotné josefovské pevnosti z let 1780-1888.

KVH Brendy Josefov do vyšších pater umístil expozici týkající se zdravotnické služby armád za světových válek. Zde je možné vidět operační sál, zubní ordinaci, polní chirurgické pracoviště, přijímací kancelář a pokoj pacientů vybavený původními předměty.

Ptačí park Josefovské louky

Tento soukromý ptačí park České společnosti ornitologické (ČSO) vznikl v roce 2008 z popudu Miloslava Hromádka. Jeho cílem je přivábit do povodí Metuje co nejvíce původního mokřadního ptactva. Pro ten účel Hromádko zvolil takřka ideální místo. Někdejší pevnostní zátopové kotliny.

Zkraje 20. století zde vznikl systém zavlažovacích a odvodňovacích kanálů, táhnoucí se od Josefova po Nové Město nad Metují. Zemědělci jím zúrodňovali říční nivy a urychlovali růst píce. Tímto způsobem se na josefovských lukách hospodařilo ještě v 50. letech 20. století.

Závlahový systém po opravách na počátku 21. století opět umožňuje jak upravovat hladinu spodní vody, tak třikrát ročně řízené zaplavení luk. Tuto plochu ČSO pomocí nejrůznějších sponzorských darů a grantů postupně přetváří na přírodní rezervaci.

Návštěvníci mohou v parku sledovat ptactvo z pozorovatelny. Součástí parku jsou tabule se stručnou historií území a informacemi o jednotlivých rostlinných a živočišných druzích. Mimoto ČSO pořádá v parku pro základní a střední školy jarní a podzimní exkurze s výukovým programem.

Častou otázkou návštěvníků vcházejících poprvé do pokladny Bastionu I bývá: „Kde je vlastně ta pevnost? My jsme to nemohli najít!“ O to víc bývají překvapeni, když zjistí, že Josefov je celé pevnostní město a že bastion s pořadovým číslem jedna je pouze jeho malou částí.

YTg3OWI2NG