PHARMA NEWS - odborný časopis

Pharma na cestách  - HERBADENT s.r.o.

Milí čtenáři,

občas je potřeba se něčemu pořádně podívat na zoubek. My jsme se ovšem podívali rovnou na celý chrup. A to, prosím pěkně, na vlastní.

Jak by také ne, když jsme tentokrát zamířili na průzkum společnosti Herbadent, která je známým výrobcem zejména (ale nejen) bylinných produktů pro dentální péči.

No řekněte sami – cožpak jsme do takové firmy mohli vyrazit bez pečlivě vyčištěných zubů?

A tak se po cestě k pražskému sídlu Herbadentu v našem voze vznášela kromě nevyřčených otázek, které jsme se našim průvodcům chystali položit, také svěží vůně zubní pasty.

Uvítací výbor tvoří sales manager společnosti, pan Štěpán Mašín a po jeho boku také Nela Stefanová z marketingu společnosti. Po vzájemném představení nám již nic nebrání vnořit se do nitra firmy Herbadent a obratem zahájit náš křížový výslech. Na úvod jsme se zaměřili na historii firmy, zejména na její koupi současným majitelem v roce 2003. Dočetli jsme se totiž, že šlo o rozhodnutí do značné míry emotivní....

Koupili jsme firmu...

Pan Štěpán Mašín se nenechá pobízet a s gustem rozkrývá ono příslovečné „jak to vlastně tehdy bylo“:

„Víte, oni se oba majitelé, tedy ten předchozí a ten současný, trochu znali. Při společném rozhovoru se tehdejší majitel zmínil, že chce firmu prodat a během toho hovoru se dohodli na prohlídce fabriky. Dnes již současný majitel si prohlédl provoz a výrobu, včetně těch sklepů -  tam se také půjdeme později podívat – a silně to na něj zapůsobilo. A protože podnikal, dá se říct, v příbuzném oboru, nakonec se rozhodl, že firmu koupí a vlastní podnikání tak rozšíří.“

 

Že se firma líbila taková, jaká byla, vyplývá i z odpovědi na otázku ohledně větších stavebních úprav a změn:

„Ne, tady se prakticky nic výrazněji neměnilo. Již před více než sto lety se tu vyráběla medicinální vína...

(A my se do sklepů rázem těšíme ještě víc)

...se silnou tradicí a tu také chceme zachovat. Podobně asi od šedesátých let minulého století se tu vyráběl masážní roztok, velmi dobře známý v lékárnách.

Změnu můžete sledovat zejména v tom, že již dávno nevyrábíme jenom medicinální vína či masážní roztoky na dásně, ale ta nabídka je dnes výrazně širší. Od zubních kartáčků, past, ústních vod a gelů, přes zmíněné víno až po bylinné koupele, což je vlastně novinka - náš nejnovější produkt.“ 

Pan Mašín se na chvilku odmlčí, a pak se dovídáme, že přeci jen nějaké nové prostory budou a to díky pronájmu o patro výš, kde se zřídí potřebná zasedací místnost a kanceláře. To, že vedle je malá podniková prodejna, jsme si zapamatovali.

Takže to vypadá, že se Herbadent rozrůstá. Sondujeme tedy po počtu stálých zaměstnanců, jenomže....

„V současné době máme sedmnáct zaměstnanců.“

Trochu se podivujeme, přijde nám to málo. Nela Stefanová se pobaveně zasměje, pokrčí rameny a poukazuje na to, že Herbadent je zkrátka malá firma. Nu, podle jména, které má, to tak nevypadá.

Světluška

To už jsme ale zváni na prohlídku výrobních prostor.

Cestou se nám v hlavě rozsvěcí světluška, tedy vlastně Světluška s velkým S. Vždyť Herbadent výrazně podporuje neziskový sektor a to právě tuto nadaci, která pomáhá nevidomým a silně zrakově postiženým dětem i dospělým. Hned se ptáme na konkrétní informace. Oba naši průvodci se chvíli zamýšlejí, kdy to vlastně začalo:

„Tuším od roku 2009 nebo již 2008, se majitel společnosti rozhodl podporovat neziskový sektor a volba padla právě na dobře známou Světlušku, pro kterou jsme v současnosti hlavním partnerem.

 Když totiž nasypete peníze jen tak do reklamy, nikomu tím nepomůžete a je po penězích. Tímhle způsobem můžete pomoci někomu, kdo to potřebuje. Každoročně na benefičním koncertu předá majitel nadačnímu fondu Světluška šek na určitou částku. No ono to vlastně není žádné tajemství, že jde o jeden milion korun.

K tomu ovšem patří také různé produkty, či produktové řady, z jejichž prodeje jde určitá část této nadaci. Teď tu třeba byla limitovaná edice černých zubních kartáčků, u kterých je přiložené takové povídání o Světlušce.

Mimo to třeba podporujeme ženský flor-
balový tým Herbadent na Jižním Městě na Praze 4. A kdo sleduje florbal ví, že se mu
víc než daří.“

Vzduchem se začíná linout omamná vůně bylin. Jak by taky ne, když se tu vyrábějí herbální produkty. Copak asi používají za bylinky, odkud je získávají a jak se s nimi dále nakládá?

Bylinky kam se podíváš

„Převážnou většinu bylin získáváme od spolehlivé firmy Leros, kterou pravděpodobně znáte. U dentální řady to dříve bylo celkem sedm druhů bylin – řepík, šalvěj, heřmánek, fenykl, máta, hřebíček a nátržník. Jako osmý potom přibyl ženšen, ten používáme v zubní pastě Herbadent Homeo. Všechny byliny si ještě jednou testujeme sami v laboratořích, protože si chceme být stoprocentně jistí, že neobsahují něco, co v nich rozhodně nechceme mít, například těžké kovy a podobně. Teprve když se všechno pečlivě zkontroluje, jsou tyto suroviny postoupeny do výroby. Ke kvalitě samozřejmě patří i náležité skladování při optimální teplotě a vlhkosti. Jedna věc je totiž, jak se kvalitní výrobek vyrábí, to je otázka sama o sobě. Ale pokud máte výchozí surovinu v nevyhovující kvalitě, či špatně uskladněnou a vystavenou nevhodným vlivům, tak ten výsledný produkt bude buď k ničemu, nebo bude působit méně nebo jinak, než by měl. A to prostě nelze připustit. Kromě bylinek pak samozřejmě provádíme  opětovnou kontrolu meziproduktu a také výsledného produktu.“

No tak vida, ačkoliv na ten nátržník se raději ještě podíváme později u počítače v redakci, ostatní bylinky naštěstí známe a máme o nich jisté povědomí.

Potom ovšem, už ani nevím kdo z našeho týmu, zavádí řeč na chuť zubních past, tvorbu skvrn na zubech po některých ústních vodách a podobně. Oba naši průvodci se svorně staví k obraně barikády, kterou náš „odporně zlovolný tým“ nechtěně napadl. Nebrání se ovšem rychlopalnými zbraněmi, nýbrž informacemi, fakty a vlastní zkušeností.

Zaplaťpánbůh.

„Že by si někdo stěžoval na chuť některé naší zubní pasty, s tím se prakticky nesetkáváme, i když je jasné, že chuť je smysl u každého individuální a každému vyhovuje něco jiného. Třeba zmíněná pasta Herbadent Homeo, což je pasta bez mentolu a fluoru, je díky ženšenu příjemně nasládlá. Víte co, já tady vybalím nové zubní kartáčky a můžete to vyzkoušet. Řekněme taková malá ochutnávka...“

Tahle představa vyvolá obecné veselí, ale na ochutnávku nakonec nedojde (ale později dostaneme vzorek na vyzkoušení s sebou), protože diskuse pokračuje a my to zkrátka „zamluvíme“.  Nela Stefanová nám ochotně sděluje další informace:

„Stížnosti na chuť jsou opravdu výjimečné, já sama si čistím zuby pastami Herbadent, ale je možné, že je to pro někoho, kdo byl zvyklý na běžné zubní pasty, zprvu nezvyklé. Chemie a bylinky, to víte, je to rozdíl. Daleko častěji se lidé podivují, že naše zubní pasty nepění, respektive jen velmi málo. To je proto, že my prostě kráčíme přírodní cestou a navíc vytváříme produkty zejména pro citlivé zuby a dásně. Takže používáme přírodní pěnidlo, šetrnější a nedráždivé. Složení klasických zubních past je oproti tomu v mnoha věcech podobné čisticím prostředkům na nádobí.“

A jak že je to tedy s nežádoucím zabarvením zubů či vznikem skvrn na zubech v závislosti na užívání některých produktů dentální hygieny? Oba naši dosavadní průvodci jsou zajedno:

„Někteří lidé mohou být k tvorbě skvrn sice náchylnější, ale nemá to nic společného s barvou zubní pasty nebo něčím v ústní vodě. Prakticky vždycky je to způsobeno prostě a jednoduše špatně prováděnou dentální hygienou. Třeba nedůkladným a krátkým čištěním zubů, při kterém nedojde k odstranění plaku. Obdobně ústní voda o silné koncentraci, která se má ředit třeba jedna ku deseti. Pokud to někdo oproti návodu používá neředěné, nebo nedostatečně ředěné, může tenhle problém potom mít. Stejné je to i s omezením doby používání, je -li uvedeno používat týden a poté vysadit na určitou dobu, má to pravděpodobně svůj důvod, že“?

To už ale vstupujeme do varny a dozvídáme se, jak se bylinky macerují v kádích ve vodně-lihovém roztoku, že se přidávají postupně v jakýchsi vrstvách, kupříkladu těžší byliny do vrchní vrstvy a jsou nám objasněny postupy vedoucí k požadovanému výsledku. Samotné macerování trvá čtyři až pět týdnů a kupříkladu celková doba přípravy daného produktu až čtyři měsíce. Macerování, přepouštění, lisování - působí to všechno krásně tajemně jako směs vědy, alchymie, přírodní síly a samozřejmě poctivé práce. Tento pocit posilují i například tisícilitrové kameninové nádoby s více než stoletou historií, které se rovněž stále využívají.

Medicinální víno a pan ředitel na scéně

Zrovinka přecházíme na téma „medicinální vína“, když tu se na scéně objevuje ředitel Herbadentu pan MUDr.Michal Karas.

„Já se strašně omlouvám, ale měl jsem tady Českou televizi, natáčeli jsme společně takový spot, který bude vysílat ČT2 a dřív jsem se za vámi nedostal.“

Jakmile pan ředitel zjistí, že jsme právě u tématu medicinálních vín, chutě se zapojí do hovoru a je vidět, že informacemi doslova přetéká.

„Medicinální sladová vína se tu vyráběla od roku 1897 a my je tady děláme podle původní receptury. Jmenovitě jde o vína Maltoferrochin a Condurango. Zrají nám tu v těch úžasných dubových sudech, které jsou mimochodem opravdu unikátní. Máme jich tu okolo stovky, a pokud by vás zajímala cena jednoho takového „historického“ sudu, tak byl odhadnut asi na 250 tisíc korun.“

Když posléze sudy vidíme, ani se nedivíme. A ještě jasnější je nám zmíněný emotivní nákup firmy. Majestátnost a historická krása ze sudů přímo prýští. Nás ale samozřejmě zajímá, co že z nich prýští ještě, když je víno připravené ke stáčení. Co je to vlastně medicinální víno?

„Za Rakouska-Uherska, když se tady ta vína vyráběla, byla velice oblíbená, některá se vyvážela dokonce až do Japonska. Co je ale důležité, měla status léčiva a jako léčivo je dokonce jednu dobu proplácela i tehdejší zemská pokladna. To znamená, že víno vám mohl předepsat doktor, vy jste si ho vyzvedli v lékárně a neplatili jste za něj.“ Já osobně těm léčivým účinkům věřím na sto procent a to samozřejmě i z pozice doktora. Bohužel, současná legislativa je taková, že naše vína jsou zahrnuta do skupiny „doplňky stravy“, a my můžeme používat maximálně to slovo medicinální.“

Je patrné, že tohle pana ředitele poněkud kruší. Rychle se ho ptáme, v čem že spočívají ony léčebné účinky. Pan doktor pookřeje a poskytne nám další informace.

„Tak v první řadě sladová vína jsou obecně bohatá na skupinu vitamínů B, alkohol v malém množství je, jak známo, také velmi zdraví prospěšný. Nosné jsou ovšem ty použité ingredience. Tak například z názvu vína Maltoferrochin, to víte za Rakouska – Uherska si nějak potrpěli na složeniny, je přímo slyšet slad, železo a ono „chin“ zastupuje extrakt z chinovníku lékařského. Tohle víno skvěle přispívá k tvorbě červených krvinek, zlepšuje funkci imunitního systému a snižuje pocity únavy a vyčerpání.

A co Condurango?

„To je víno s extraktem z kůry jihoamerické liany Marsdenia Condurango, která má pozitivní vliv při problémech s trávením, žaludeční slabosti, nebo při nechutenství. To je velmi častým problémem hlavně u starších lidí. K tomu vám ještě musím říct, že absolutně ideální kombinací je Condurango s Coca-Colou. Já vím, že tahle limonáda je zatracovaná, ale tady nemám na mysli její pití místo vody. Mluvíme tu o malém množství.“

No ano, vlastně, kolik se toho medicinálního vína užívá? To asi nebude lahvinka po večeři, že?

Pan ředitel se pobaveně usměje:

„Ideální jsou přibližně dvě deci denně, třeba deci ráno a deci večer. Nemluvíme tady o opíjení se, ale o léčivých účincích. Proto taky na láhve volíme spíše šroubové uzávěry, než tradiční korek. Víno by mělo nějakou dobu vydržet a tomu by měl být uzpůsoben i uzávěr tak, aby šel opakovaně použít.“

Dostáváme ochutnat a ono je to vážně dobré.  A to nás ještě čeká návštěva podnikové prodejny.

Podniková prodejna

Tady si máme možnost prohlédnout produkty ve finální podobě. A nejen to. Dostáváme se i k tématu, které jsme ještě opomněli a to k bylinným koupelím. Štěpán Mašín nám předvádí sortiment a přitom odpovídá na naše dotazy.

„Směsi do koupele vyrábíme až na jednu výjimku nepěnivé. Dodáváme je do nejrůznějších lázní a rehabilitačních zařízení, kde se používají vířivky a různé proudy. Tam by nám asi příliš nepoděkovali, kdyby museli pacienta hledat pod hromadou pěny.

Co se týče „příchutí“, máme tady kosodřevinnou koupel, ta je velice oblíbená a taky jediná, kterou děláme i v pěnivé podobě. Dál je tu mátová, lemon grass a levandulová. Pokud si někdo není jistý, co by mu vyhovovalo nejvíc, může si koupit tady ten set pěti pytlíčků, každý s jednou dávkou do koupele, kde jsou zastoupeny všechny zmíněné druhy.“

A pak už je čas k odjezdu. A je to škoda. A ještě větší škoda je, že nám tady toho ukázali a řekli mnohem, mnohem víc, než kolik prostoru máme v našem časopise. Voníme krásně po bylinkách a zase máme pocit, že poctivá česká firma se prostě neztratí a ani ztratit nemůže. Takže nezbývá než se večer ponořit do bylinkové koupele, pozvednout číši s Condurangem a připít Herbandentu.

Na zdraví!

Redakce Pharma News