PHARMA NEWS - odborný časopis

Prevence má desítky podob

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Toto slovo někdy působí spíše jako zaklínadlo. Mluví se o očkováních, mluví se o předcházení nemocem, mluví se o zdravém životním stylu. A stále jsme mnozí na startovní metě a neumíme se posunout dál. Každá první překážka nás odradí od toho přejít k dalšímu preventivnímu kroku. Ale co je cílem prevence? Třeba to, aby bylo tu prevenci čemu věnovat? A to, pokud možno, co nejdéle…

Definicí zdraví tentokrát nezačneme

Definice zdraví je má oblíbená. Asi z toho důvodu, že je taková „všepokrývající“. Ale tentokrát bych se chtěla na prevenci podívat z trochu jiného, možná až podivného úhlu, který tu základní definici hodně přesahuje.

A proto se obrátíme na nějaký moudrý slovník a podíváme se na definici prevence. Zkusíme zapomenout, že se pohybujeme ve farmaceutickém prostředí a uchopíme téma hodně, hodně zeširoka.

„Prevence (z lat. praevenire, tj. předcházet) je soustava opatření, která mají bránit výskytu nežádoucího jevu a snižovat pravděpodobnost jeho vzniku.“

Co je vlastně cílem preventivních aktivit člověka? Zdraví, bezpečnost, kvalitní zajištění obživy, osobního komfortu (prosím nezaměňovat za přehnaný luxus a velké bohatství), vyhýbání se stresujícím skutečnostem…

A víte, co jsme teď definovali? Ideální život člověka. Ano, tam všechno směřuje, ale při přístupu k prevenci si toto často neuvědomujeme. Občas se stává, že oddělujeme prevenci od nás samotných, jako by to bylo něco, co spíš „BĚŽÍ VEDLE NÁS“, než aby to bylo naší součástí.

Pokud bychom zabrousili do běžných preventivních prohlídek, napadá mne krásný příklad, jak k tomuto přistupujeme:
„Přišla mi pozvánka, v úterý MUSÍM na preventivní prohlídku….“

Dokud k prevenci přistupujeme jako něčemu, co MUSÍM, pak také mohu říct, že nemusím, ale také mohu umřít na to, co nechci řešit preventivně, že? Prevence není soubor věcí, které mne mají rozčilovat, zlobit nebo zdržovat, když vstupuji do vozovky, také se „preventivně“ rozhlédnu. Prevence je základ k udržení života.

Typy prevence

Prevence může být začleněna v mnoha různých odvětvích a není to jen o zdraví. Prevence je něco jako životní styl, čím lepší, tím delší… A po tom člověk vlastně touží. Ne, být co nejúspěšnější, ale být tu na světě co nejdéle.

Prevenci lze rozdělit několika způsoby, například na primární, sekundární a terciální.

Primární prevence se zabývá jevy samotnými, ať už se jedná o zdravotní problém, nebo povětrnostní problém, nebo technický problém. Hledá příčiny a podmínky vzniku a způsoby, jak jim účinně předcházet. Sekundární prevence se zaměřuje na identifikaci, na to, jak jev včas zachytit, případně jak zabránit jeho šíření. Terciální prevence je směrována na opakování jevu. Ať už ve zdravotnictví, tak v dalších lidských činnostech.

Tak pro názornost si představme příklad – třeba povodně. Primární prevence se zabývá samotnou povodní, řeší, co ji způsobilo, co je v dané oblasti rizikové, jak účinně zasáhnout v daný moment. Ta sekundární řeší, zda jsme schopni identifikovat meteorologické signály a včas varovat obyvatelstvo, zda jsme schopni udělat nějaká opatření na zmírnění průběhu. A ta terciální řeší protipovodňová opatření v klidovém stavu. No, jak víme, ani v tomto odvětví lidské činnosti to nefunguje úplně stoprocentně, že?

Primární prevenci lze dále rozlišovat na další kategorie: nespecifickou, specifickou a indikovanou.

Nespecifická primární prevence se zaměřuje na snižování rizika, tedy statistické pravděpodobnosti vzniku nějakého jevu. Je hodně obecná, ale zase často snadno realizovatelná. Specifická primární prevence cílí na konkrétní jev, předcházení konkrétnímu problému. A pak je tu indikovaná primární prevence. Ta je zaměřena na tzv rizikové skupiny ať už lidí nebo oblastí, kde se předpokládá výskyt jevu a tyto jsou podrobeny nějakému diagnostickému procesu, pro potřeby včasné indikace.

A teď bych chtěla, abyste se zamysleli nad vaším běžným dnem a řekli si, kolik různých preventivních opatření v průběhu jednoho dne uděláte? No, neměli byste se dostat pod nějakých 20 minimálně.

Teď už slovo prevence vypadá trochu jinak, že? Ale protože se chceme zabývat primárně zdravím člověka, vypustíme ty povodně a podobné jevy a zaměříme se na ty, co ovlivňují zdraví, tedy fyzickou a psychickou pohodu a vitalitu. VITALITU, protože jak jsem již řekla na začátku, o to hlavně jde, být co nejdéle vitální, a co nejdéle tu.

Než přijde nový život

Prevence začíná už příchodem nového života. Vlastně ne, prevence přichází dlouho před tím. Co všechno lze zahrnout? Budoucí maminka, která se chystá na početí dítěte (pokud se jedná o plánovaný proces, občas je to i jinak, že…) má spoustu možností. Patří sem zdravá strava a hodně pohybu, kvalitní spánek. Také je dobré omezit zlozvyky jako je kouření a alkohol. Výživu lze podpořit i dobře zvolenými vitamíny, ale není to nezbytné. Ale důležitým krokem je eliminace stresu. Stres je totiž v souvislosti s početím nového života velmi významným faktorem. Nejen že může mít vliv na následný vývoj dítěte, ale stres bývá také jedním z faktorů, které početí brání.

V období těhotenství je také velký prostor pro prevenci. A to jak pro matku, tak pro vyvíjející se dítě. Platí dále důraz na kvalitní výživu, minimalizaci farmakologické medikace, hodně spánku, pohybu na zdravém vzduchu. Ale patří sem také indikovaná vyšetření ke zjištění rizikových faktorů. Je důležité sledovat, zda se dítě správně vyvíjí, zda přibírá, zda nehrozí nějaké komplikace, aby mohl přijít na svět nový lidský tvoreček s dlouhým spokojeným životem.

 

Rodinná anamnéza

Znalost zdravotního stavu rodinných příslušníků ideálně k prarodičům až praprarodičům je také forma prevence. Existuje spousta nemocí, která se v rámci genetické výbavy dědí z rodičů na děti nebo ob generaci z prarodičů na děti. Existují nemoci, které jdou po ženské linii, nebo naopak po mužské. Někdy vám předpoklad takového rizika a podstoupení preventivního vyšetření může i zachránit život. A to, jak ještě určitě párkrát znovu zdůrazním, o to právě jde.

 

Prevence v dětském věku

„Jak čertík ze škatulky, nebo jako z divokých vajec“, tak by se dalo identifikovat rostoucí dítě, které teprve poznává svět. A jak je to s prevencí? Mít dítě to je taková „továrna na preventivní opatření“. Na začátek můžeme uvést například to, jak důležité je v životě dítěte kojení. Období, kdy miminko nemá ještě vyvinutý vlastní imunitní systém a je chráněno imunitním systémem matky. Ale i pro čerstvou maminku je kojení formou preventivního opatření. Má vliv na návrat dělohy do původního stavu, snížení poporodního krvácení a také, co považuji za opravdu důležité, kojící maminky trpí méně poporodními úzkostmi a depresemi.

O malého človíčka se stará dětský lékař, což je také forma prevence. Důležitá jsou očkování proti vážným nemocem, která jsou v České republice povinná. Ty, mohou být doplněny, doporučenými očkováními. Dětský lékař dbá na to, aby byly včas odhaleny signály potenciálních zdravotních potíží dítěte, včasné odhalení nemocí, které může rozhodnout i tom, jak bude nebo nebude léčba úspěšná.

Také vede rodiče v jejich péči o dítě, aby měli dostatek informací a mohli tak věnovat dítěti maximální péči a zastřešovat všechna preventivní opatření, které dítě potřebuje.

A u dítěte je to i spousta dalších preventivních opatření proti událostem, které sice v případě nezdaru končí u lékaře, ale jejich iniciace s medicínou nijak nesouvisí. Patří sem takové situace, jako dítě sražené na silnici, pád z okna, ze schodů, popáleniny od sporáku, či opaření se horkou vodou. Požití jedovatých plodů nebo nějakých léků, a mohla bych pokračovat s dlouhým výčtem rizik, která jsou spojena s dětmi a kde rodiče vyvíjejí preventivní opatření k jejich eliminaci.

V dětském věku je také potřeba definovat jedno z nejdůležitějších preventivních opatření, a tím jsou kvalitní zdravé návyky. V přístupu ke zdravému životu totiž platí dvojnásob, že: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

 

•          správné hygienické návyky (mytí rukou, čištění zubů etc.)

•          vyvážený jídelníček bohatý na vitamíny a minerály

•          pravidelný pohyb (ideální je fyzická aktivita, kterou lze přenést i do dospělosti)

•          pravidelný spánek

•          nulová tolerance přejídání, ponocování a jiných nešvarů

•          schopnost řízeného odpočinku

 

Někteří lidé neměli to štěstí a nebyli vedeni k jednomu nebo i více bodům v tomto seznamu a v dospělosti se některé zdravé návyky ale opravdu velmi těžko učí. Chce to opravdu velkou vůli a trpělivost věnovat svému tělu to, co potřebuje a nevnucovat mu věci, které mu ubližují, ale jedinci to vlastně dělá dobře.

 

Prevence není vidět

O tomto jsme už v minulosti mluvili, prevenci nelze změřit. Můžete si udělat statistiku lidí, kteří byli na očkování, nebo na preventivní prohlídce, kteří se dostavili k screeningovému vyšetření v určeném věku, ale nikdo nikdy nemůže s jistotou říci, že zrovna toto opatření vedlo k té a té změně zdravotního stavu. Je to jako s tou Schrödingerovou kočkou, nebo jako s beránkem Malého prince. Nikdy to nebudeme vědět jistě. A navíc – lidský tvor je individualita sama, a tak ne každé preventivní opatření lze aplikovat na všechny stejně.

Nultý krok prevence?

Mohli bychom si udělat seznam všech preventivních opatření, která kdy byla vymyšlena, zrealizována nebo navržena a stejně bychom nemuseli být ani o půl kroku blíže bezpečí těla i ducha člověka. Proč to tak je?

Ten úplně první krok totiž není první preventivní čin, ale je to uvědomění si sebe sama. Že teď je sobota, že je nový den, že budu vstávat a chystat si snídani, že vím, že se oblékám. Nechci po snídani zjistit, že si nezapamatuji, jak jsem se do toho momentu dostala, protože jsem to udělala úplně automaticky. Schválně, kolik z vás jezdí ráno do práce autem a když přijedete do cíle, nedokážete si vybavit průběh, té jedné konkrétní jízdy? Tomu se říká „jet na autopilota“, čas, o který jste přišli, protože jste nebyli se svým já, a být za všech okolností se svým já, je jeden z pilířů prevence.

 

Základní preventivní okruhy

Zkusme si teď vyjmenovat přehled těch nejdůležitějších bodů vedoucích ke zdravému tělu i duši.

Na prvním místě se velmi často uvádí jídlo, tak zůstaneme věrni tomuto zvyku, i když ve vztahu ke zdraví to určitě není vždy to nejdůležitější. Zdravý jídelníček, který zajišťuje rovnoměrný přísun potravy, je poměrně důležitý. S tím souvisí i pitný režim. Ale řekněme si také, co může být na druhém konci tohoto pravidla? Každý člověk by měl mít znalosti sebe sama. A sem patří například potravinové alergie a různé typy diet. Například intolerance laktózy, nebo potravin s lepkem. Dále alergie na ořechy, nebo na některé další potraviny. Znalost, jak reaguje vaše tělo, znamená nedávat tělu, co věda považuje za zdravé, ale to, co vaše tělo a věda považují za zdravé. Protože, co je zdravé a bezpečné pro jednoho, nemusí být nutně zdravé pro druhého.

Další položkou na seznamu je spánek. Spánek je pro lidský organizmus poměrně důležitý, člověk stráví až třetinu života v posteli. Onehdy jsem shlédla Dívku v modrém, kde Lída Baarová popisuje, jak by mělo vypadat lože – místo, kde člověk tráví velkou část svého života…

A jak jsme na tom? Těch, co špatně spí, je opravdu hodně. Vinou různých faktorů, které z většiny lze ovlivnit, ale ne každý se to snaží řešit. Jako první je kvalitní postel. Správná matrace, příjemné povlečení, prostředí, ve kterém je postel umístěna (někdy můžete špatně spát jen proto, že je v místnosti nepořádek, jehož přítomnost vás ruší). Je dobré místnost před ulehnutím vyvětrat, neměla by být přetopená. Na noc by se neměla konzumovat káva, stejně tak poslední pokrm by neměl být konzumován později než dvě hodiny před ulehnutím. Naopak je dobré myslet na krátkou večerní procházku.

Člověk, který dobře spí, nemusí během dne bojovat s únavou a korigovat pocit nedostatku energie například jídlem navíc. Nespavost není nic neobvyklého, někdy jde řešit úpravou životosprávy, v případě neúspěchu je ale vždy vhodné vyhledat pomoc odborníka. A co patří mezi užitečné tipy krom již zmíněných? Ideální je uléhat vždy přibližně ve stejném čase. Televize v místnosti, kde spíte, není úplně ideální. V posteli se nedoporučuje dělat jiné aktivity krom spánku (sex je povolen) člověk by měl mít lůžko spojené s odpočinkem, a ne třeba s prací na počítači atd… Někdy se člověku před usnutím honí hlavou spousta myšlenek, které mu brání usnout. V takovém případě je dobré mít u postele blok a tužku. Když si napíšete problém na papír, uvolníte tím kapacitu myšlení pro věnování se usnutí. Pokud člověk nemůže dlouho usnout, setrvání na lůžku není úplně dobré, je lépe vstát, dát si třeba sklenici mléka, nebo si přečíst kousek z nějaké knihy, a pak se opět vrátit k usínání.

V případě dlouhodobých potíží je třeba s podporou lékaře zjistit, zda spánku nebrání nějaký zdravotní problém. Důvodů může být několik, a to jak fyzických, tak psychických. Problém může být třeba u lidí s onemocněním páteře, kde bolesti znemožňují usnout, stejně tak se lidé mohou bolestí budit v průběhu noci. Další příčinou, která ovlivňuje kvalitu spánku, je spánková apnoe, porucha, která vede k únavě, bolestem hlavy a dalším potížím. Tento typ potíží lze identifikovat ve specializované spánkové laboratoři.

Třetím bodem pro zdraví je psychická pohoda. Zde už to tak jednoduché není. Když člověk potřebuje upravit jídelníček, dostane seznam věcí, které je, nebo naopak není dobré jíst, přehled, kdy jíst a kdy ne, kolik je to správné množství a kolik a jakých tekutin… Spánek, tam je zase jednoduché najít si ten správný rytmus, kdy vstát, kdy jít spát, unifikovat činnosti před usnutím… Ale psychická pohoda? Jízdní řád pro průběh dne nebo seznam činností, jak mají jít za sebou, takový vám nikdo nikde nedá. A přitom se říká, že 50 % nemoci je o psychice.

Tak co s tím? Jak se vypořádat s prevencí v této oblasti? Psychická pohoda je téma na dlouhou, dlouhou dobu. Někdy se můžeme vrátit výhradně k tomuto tématu. Ale pár užitečných rad přece jen stojí za zmínku.

Ta první je uvědomovat si sebe sama a každou minutu svého života. Dále je dobré nevytvářet si stres jen tím, že si člověk „domýšlí realitu“. Často reagujeme na něco, k čemu máme jen málo informací a vytváříme si stresující situaci, která po získání všech informací, vlastně neexistuje. Další důležitou věcí je správná organizace času, a to je vlastně jediná věc, ke které byste ten pomyslný „jízdní řád“ mohli dostat. To, jak má člověk zorganizovaný den, to, že tam nemá hluchá místa, kdy „jel na autopilota“, to většinou umožňuje lépe stíhat všechny povinnosti a vytvářet tak čas na odpočinek. A opět zde platí, pokud se člověk dlouhodobě necítí komfortně, měl by se obrátit na odborníka.

 

Prevence, kterou nabízí zdravotní systém

Už jsme tu mluvili o dětech a dětském lékaři, tak se k tomuto tématu lékaře ještě vrátíme. Preventivní prohlídky jsou součástí preventivního programu a každý člověk má nárok na tyto tři:

 

•          všeobecná preventivní prohlídka

•          stomatologická preventivní prohlídka

•          gynekologická preventivní prohlídka

 

Kromě toho v České republice běží programy organizovaného screeningu zhoubných nádorů, kde jsou pacienti v určitém věku adresně zváni k vyšetření. V dnešní době jsou také k dispozici speciální laboratoře, které poskytují možnost nechat si udělat krevní vyšetření na některé druhy onemocnění. Toto je možnost pro pacienty, kteří mají pocit, že by je lékař stejně „nikam neposlal“. Takto si lze anonymně nechat udělat vyšetření navíc.

 

Na závěr

Prevence není soubor užitečných činů, které nám mají udržet zdraví a majetek, je to způsob myšlení a života člověka, který si váží sebe sama a svých blízkých. Jsme schopni ovlivnit spoustu drobných věcí ve svých životech, jen nesmíme být nerozhodní.

 

 

 

Zdroje a užitečné odkazy:

https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/podpora-zdravi/kojeni-2/prinos-kojeni/

Preventivní prohlídky https://www.vzp.cz/pojistenci/prevence/preventivni-prohlidky

Screeningové programy https://www.mzcr.cz/category/programy-a-strategie/screeningove-programy/

Grycová L.: ŽIVOT JE „JEN TO NEJVZÁCNĚJŠÍ“ CO VLASTNÍME aneb proč nás prevence tak často obtěžuje? Pharmanews, 2022,4.