PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Přírodní supertrio pro silnou imunitu



Jste často nemocní a stonáte? S příchodem zimy se nemůžete dostat z věčného koloběhu nachlazení a chřipek? Jste unavení, trápí vás různé infekce, bolí vás klouby a nemáte nikdy dostatek energie? To vše jsou známky oslabené imunity, která volá po posilnění a podpoře. Je rozumné dbát na prevenci a najít vhodnou kombinaci několika účinných složek a způsobů, které vám pomohou s vybudováním silnější imunity. 

HLÍVA - JEJÍ PĚSTOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ ÚČINKY

Hlíva je dřevní kloboukatá houba rostoucí v přírodě na odumřelém dřevu listnatých stromů. Existuje řada hlív, které vytvářejí plodnice v různých obdobích roku. Hlíva miskovitá a hlíva plicní se vyskytují od jara do pozdního léta a hlíva ústřičná až pozdě na podzim. Historie pěstování této houby je na rozdíl od žampiónů poměrně krátká. Ačkoliv první pokusy s pěstováním počínají až od 60. let minulého století, staly se hlívy v současnosti nejpěstovanějšími houbami na světě s roční produkcí 3 milióny tun. Hlíva se původně pěstovala na naočkovaných špalcích dřeva ukládaných venku, ale časem byly vytvořeny četné postupy umožňující houbu pěstovat celoročně na různých odpadech (sláma, piliny) za kontrolovaných pěstebních podmínek. Příčinou prudkého rozvoje pěstování hlív jsou pozitivní účinky na lidské zdraví. Všechny druhy pěstovaných hlív totiž obsahují řadu zdravotně prospěšných látek jako jsou polysacharidy (β-glukany, α-glukan a glykoproteiny, lovastatin, bílkoviny (např. ostreolysin), četné enzymy, peptidy a dimerický lektin). Obsah glukanů v třeních je vyšší než v kloboucích plodnic hlívy ústřičné. Nejstarší zmínky o léčivých účincích houby pocházejí z Číny před 2 tisíci let, kdy byla hlíva označována jako „božský květ“. Její léčivé účinky byly objeveny nezávisle na různých kontinentech současně. Glukany obsažené v hlívě se využívají při léčbě a prevenci zánětlivých onemocnění (včetně kardiovaskulárních chorob), při léčbě a prevenci rakoviny a léčbě virových onemocnění. Podávání hlívy působí také protizánětlivě. Polysacharidy izolované z hlívy ústřičné potlačovaly zánět a snižovaly rozsah poškození sliznice střeva. Pozitivního výsledku bylo dosaženo i po podávání hlívy pacientům s revmatoidní artritidou. Mezi zánětlivá onemocnění patří i některá kardiovaskulární onemocnění. Hlíva ústřičná je velmi vhodným nástrojem v boji proti těmto chorobám. Protože žijeme v prostředí, kde je přítomen kyslík, musíme se vyrovnávat s takzvaným oxidačním stresem. V těle přirozeně vznikají takzvané reaktivní kyslíkové částice, které si můžeme představit jako „kyslík, který se vymkl kontrole“, což představuje oxidační stres. Ten je také jednou z příčin různých onemocnění, zejména rakoviny nebo kardiovaskulárních chorob. V boji proti oxidačnímu stresu mohou pomoci vitamíny C, E a beta-karoten ale také hlíva ústřičná, neboť studie dokázaly, že podání extraktu hlívy výrazně snížilo oxidační stres a oxidační poškození orgánů ve srovnání s kontrolní skupinou. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je považována za rizikový faktor v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními. Léčiva na snižování hladiny cholesterolu v krvi jsou statiny. Jedním ze statinů snižujících obsah cholesterolu je lovostatin obsažený v plodnicích hlívy, které jej obsahují až 2,8 % v sušině. Konzumace hlívy ústřičné je vhodná také proto, že kromě lovastatinu obsahuje také vysoké procento vlákniny a má nízkou kalorickou hodnotu. Samotná sušená hlíva obsahuje celé spektrum účinných látek jako jsou β-glukany, α-glukan, glykoproteiny, lovastatin, ostreolysin a četné enzymy, které mají širokou škálu pozitivních zdravotních účinků. V porovnání s ní se nabízí čistý glukan, který pouze posiluje imunitu organismu. 

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ – SÍLA HOUBY

Hlíva patří v současné době v Evropě mezi nejčastěji používané léčivé houby, protože se osvědčila jako podpůrný prostředek při léčbě některých civilizačních chorob. Celosvětové výzkumy v posledních letech dokazují, že se jedná o houbu, která má ojedinělé složení a obsahuje látky v takovém množství a poměru, který lidskému organizmu maximálně vyhovuje. Z hlívy byla izolována a identifikována řada polysacharidů (β-glukany, α-glukan a glykoproteiny), které především podporují imunitní systém. Nedávné studie ukázaly, že hlíva má protirakovinné, imunomodulační, antioxidační a protizánětlivé účinky, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak, působí proti srážení krve, snižuje hladinu cukru v krvi a má antimikrobiální a antivirální aktivitu. Protirakovinný efekt hub je připisován hlavně stimulaci imunitní reakce a systému. V nedávné době bylo z hlívy izolováno několik látek s imunostimulačním účinkem na imunitu. Beta-glukan pojmenovaný jako pleuran obsažený v hlívě spolu s dalšími složkami má imunomodulační a také protizánětlivé účinky. V tradiční čínské medicíně má hlíva své místo již po staletí. Lékaři tradiční čínské medicíny doporučují hlívu pacientům trpícím aterosklerózou, podává se při vysokém obsahu cholesterolu. Doporučuje se i pacientům s vyšším obsahem cukru v krvi, při obezitě, ztuhlosti svalů, šlach a kloubů a pro celkové posílení imunitního systému. Používá se také při kožních chorobách a zraněních jako jsou ekzémy, popáleniny, kožní alergie a k léčbě křečových žil. Byl pozorován i příznivý účinek na růst vlasů, na proces krvetvorby, podpory obnovy sliznic. Západní medicína tento jev vysvětluje obsahem velkého množství kyseliny listové a dalších vitaminů ze skupiny B, vitaminů C, D, K a obsahem minerálů a aminokyselin. Za zmínku stojí také schopnost hlívy akumulovat těžké kovy, proto se hodí pro detoxikaci exponovaných lidí (těžký průmysl, ale také zubaři). Nejefektivnější je konzumovat hlívu ústřičnou celou neboť přirozeně obsahuje komplex prospěšných látek, tj. více než extrakty získané z hlívy. 

ŠÍPEK S NEJVYŠŠÍM OBSAHEM VITAMINU C 

Šípek obsahuje 300 různých chemických látek z nichž 100 bylo již určeno. Šípky jsou bohatým zdrojem vitaminů a minerálních látek. Obsahují cukry, pektin, organické kyseliny, mastný olej, silici a velké množství vitaminů – A, B, E, P, K a zejména jedno z nejvyšších množství přírodního vitamínu C vůbec. Červené zbarvení plodů způsobuje tzv. lykopen patřící do skupiny karotenoidů - ten je silným antioxidantem. Šípek má antibakteriální a protivirové účinky, zvyšuje produkci žluči a podporuje trávení. Používá se jako krevní tonikum a napomáhá při vykašlávání hlenu. Šípek se ukázal být spolehlivou prevencí proti chřipkovým a jiným infekčním nemocem a horečkám. Při celkovém vyčerpání organizmu posiluje imunitu a doplňuje nedostatek vitaminu C. 

PŘÍZNIVÉ LAKTOBACILY

Laktobacil, bifidus, acidofilní, probiotika… Tyto termíny v poslední době slýcháváme dost často, ale víme vůbec k čemu opravdu tyto „dobré bakterie“ slouží a v čem jsou nám prospěšné? Termín „probiotic“ byl poprvé použit v roce 1956 jako slovo opačného významu ke slovu „antibiotic“. Jeho doslovný překlad z řeckého „probiotic“ znamená „pro život“. Probiotika jsou tedy kultury živých mikroorganismů, které člověka pozitivně ovlivňují, a to zlepšením vlastností jeho vlastní mikroflóry – především střevní. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Laktobacily se vyskytují v zažívacím traktu, pochvě a v mateřském mléce. Zažívací ústrojí dospělého člověka obsahuje asi 1014 živých bakterií. Toto množství váží 1-1,5 kg a tvoří až 30 % objemu stolice. Je tedy zřejmé, že udržet si zdravou mikroflóru je hodně důležité. Probiotika jsou potřebná pro udržení rovnováhy střevní mikroflóry, která pak následovně ovlivňuje i další pochody v těle. Probiotika pozitivně působí u některých druhů průjmů, předpokládá se, že pomáhají při revmatoidní artritidě, střevních zánětech, cystické fibróze, gynekologických zánětech a alergiích. Laktobacily brání růstu bakterií, které způsobují střevní záněty a průjmy. Okyselují prostředí střev tím, že produkují kyselinu mléčnou, a brání tak růstu salmonely. Probiotika také pomáhají při léčbě antibiotiky. Antibiotika totiž působí i proti mikroorganismům, proti nimž to není třeba a ovlivňují tím následné osídlení mikroorganismů ve střevech. Tělu pak déle trvá než se střevní flóra, důležitá mimo jiné právě pro obranyschopnost organismu, dá do pořádku. Laktobacily je tedy dobré tělu dodat okamžitě, jakmile je skončena antibiotická léčba. Pomáhají totiž zlepšit celkovou imunitu, působí i proti zánětům horních cest dýchacích. Pozitivně působí i proti nebezpečné bakterii Helicobacter pylori, která je původcem zánětu střev a žaludečních vředů. Vliv mají i na hladinu cholesterolu, kterou snižují. Zároveň tak chrání proti infarktu a jsou důležité i v prevenci onemocnění srdce a vysoké hladiny cholesterolu. 

PŘÍRODNÍ SUPERTRIO PRO VAŠI IMUNITU 

A jak tato pozoruhodná trojkombinace vzájemně působí? Hlíva je ceněna pro svůj vysoký obsah vlákniny. Jedná se o nestravitelnou složku potravy, která podporuje zvýšení počtu zdraví prospěšných mikroorganismů ve střevech. Právě rozpustná vláknina z hlívy (inulin) působí jako tzv. prebiotikum – výživa pro laktobacily, které pak v těle jsou schopny lépe pracovat a množit se. Zkombinujeme-li hlívu s laktobacily a šípkem, dojde ke zvýšení celkové obranyschopnosti organizmu. Množení a aktivita škodlivých bakterií a virů se potlačí. Při dlouhodobém užívání této originální kombinace několika účinných složek je výsledkem mnohem silnější podpora imunitního systému.

-md-

ZjIzMjNjM