PHARMA NEWS - odborný časopis

Přirozenou cestou proti depresím

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

 

Když se řekne antidepresiva, většina lidí si představí člověka ve špatném psychickém stavu, který bez léků nemůže udělat ani krok a jeho jediným cílem je vyskočit z nejbližšího okna. Na druhou stranu lidé často používají taková oznámení, jako „mám depresi“, v situacích, která se depresi nepřibližuje ani v nejmenším. Minule jsme si povídali o prevenci a v souvislosti s depresemi můžeme na toto téma navázat. Protože ta „nejlepší deprese“ je ta, co se vůbec nedostaví.

 

Deprese je nemoc

Na začátek je potřeba zdůraznit fakt, že deprese je nemoc jako každá jiná. A jako každá nemoc si zaslouží pozornost jak okolí, tak lékaře. Její označení vychází z latinského „depressio“ což znamená stlačení, nebo přitlačení. Pacient se cítí unaveně, sklesle jakoby přimáčknutý k zemi. Ale toto je až jedno z posledních zastavení v dlouhé řadě psychického „nekomfortu“ člověka. A nejen psychického. Protože na vzniku deprese se mohou kromě stresu podílet i další faktory:

•           genetická predispozice, depresivní onemocnění u rodinných příslušníků

•           některá fyzická onemocnění

•           poruchy spánku

•           vliv sociálního prostředí, vystavení se diskriminaci

•           závislost na omamných látkách

•           pocit osamělosti

•           nedostatek světla

 

Jak vidno, stres není jediným problémem při vzniku depresivních stavů. Stejně tak antidepresiva již nejsou jediným řešením depresí. Odborníci, kteří mohou předepisovat farmakologickou léčbu, tuto kombinují s dalšími metodami, jako je psychoterapie, někdy může být využívána například biologická léčba. U lehčích forem depresí někdy lze vystačit se samotnou psychoterapií bez potřeby farmak.

 

My se teď vydáme dvěma odlišnými cestami. Za prvé si ukážeme, co a jak, když už se u někoho blízkého deprese objevily, za druhé si ukážeme, jak se jim snažit předcházet.

 

Neotočme se k člověku s depresí zády

V první řadě je potřeba zdůraznit, že člověk s depresí je stále člověk. Deprese není nesvéprávnost, má nárok na to, aby se k němu ostatní chovali tolerantně, nejednali s ním jako s malým dítětem a nezaměňovali depresi za lenivost. Také je důležité si uvědomit, že takový člověk sice potřebuje abyste k němu byli laskaví, ale nepotřebuje povzbuzovat, jako fotbalové mužstvo na stadionu. A musím říct, že jsem narazila na moc pěkné slovo v souvislostí s tímto tématem a tím jsou SEBEVÝČITKY. Není potřeba někomu za každou cenu pomoci, a přitom ho ve skutečnosti „zamáčknout“ hlouběji do pocitů beznaděje.

 

Dalším důležitým bodem v souvislosti s depresemi je slovo sebevražda. Samozřejmě, když někdo při živém hovoru řekne: „Já se snad picnu“ není to totéž, jako když někdo řekne: „Tak jsem tak seděl v pokoji a měl takovou neodolatelnou chuť vyskočit z okna“….

 

Výrok o sebevraždě se nikdy nesmí bagatelizovat. A je lépe to konzultovat s odborníkem než to přejít, kdy to může skončit tragicky.

 

Správný přístup může pomoci člověku s depresemi najít pevnou půdu pod nohama:

•           buďte laskaví, nikoliv přehnaně optimističtí

•           nabídněte pomoc, ale nevnucujte se

•           vyjádřete pochopení, že jde o nemoc, nikoliv o lenost

•           nesnažte se situaci odlehčit, spíš ji pomozte člověku pochopit

•           zapomeňte, že muži nepláčou, nabídněte bezpečný prostor pro projev emocí

 

Deprese by neměly být podceňovány a v případě očividných vážných potíží je potřeba vždy vyhledat odbornou pomoc. Neléčené deprese se prohlubují a jejich léčba se tím ztěžuje a protahuje.

 

Držme si depresi daleko od těla

Tato cesta se mi zdá mnohem lepší, než je řešení již nastoupivší deprese se všemi jejími komplikacemi. Ale jak toto uchopit? A jaké máme možnosti se proti depresím obrnit? OBRNIT, to je také moc pěkné slovo, že? Jeho vznik má základ ve slově brnění, tedy pancíř a drátěná košile doslova a do písmene. Tedy ochrana pevnou bariérou. Ale mluvíme tu přece o psychice, takové nehmotné nic, co se nedá ani zrentgenovat, ani následně sešít nebo dát do ortézy. Tak co s tím? No, tady nastoupí taková moc pěkná sousloví:

•           fyzické zdraví

•           sociální pohoda

•           aktivní odpočinek

•           kvalitní spánek

•           bezpečné prostředí

•           cílená prevence

 

To vše cíleně pomáhá chránit naše psychické zdraví. A pokud se ještě chvilku zastavíme u toho fyzického, pak je potřeba si říci, že fyzické zdraví je hodně o kondici a hodně o výživě, ale hlavně o disciplíně. Psychické zdraví je totiž o rovnováze v tom, co jíme, jak spíme, jak a kde pracujeme. Spokojený vyrovnaný člověk je zároveň psychicky stabilní.

 

Pojďme si tedy ještě říci, co máme po ruce pro rychlá řešení drobných výkyvů z rovnováhy. A začneme odpočinkem. Člověk se musí v první řadě dobře vyspat. Spánek tvoří až třetinu života a je potřeba k němu přistupovat odpovědně. Vyvětraná místnost a chladnější teplota (hlavně v zimě by se nemělo zbytečně přetápět) při pocitech nějaké nervozity, či obavy z usnutí jsou po ruce bylinky. Při napětí a neklidu je ideálním pomocníkem meduňka lékařská (Melissa officinalis), při problémech s usínáním lze meduňku kombinovat s dalším rostlinným pomocníkem a tím je kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Kozlík podporuje zklidnění spojené s usnutím, ale i s podrážděností z přepracování. Působí při stresu, žaludečních potížích odvozených od stresové situace. Obě bylinky jsou typickými zástupci v lidovém léčitelství.

 

Ale i u dalších bylin lze nalézt využití při stresových situacích a je to například mučenka pletní (Passiflora incarnata). Tuto vizuálně půvabnou rostlinu doporučuje ESCOP při stavech neklidu, podrážděnosti a také lze využít při problémech s usínáním. A pak je tu chmel otáčivý (Humulus lupulus) který mají lidé nejraději v té „tekuté“ formě. Ale už ve středověku byly využívány vlastnosti chmele ke zklidnění. Stejně jako u meduňky je vhodné při problémech s usínáním kombinovat s kozlíkem lékařským.

 

A když jen zklidnění nestačí a chceme něco vydatnějšího? Pokud bychom chtěli sáhnout po nějakém „přírodním antidepresivu“, pak nejznámější rostlinou, využívanou v této souvislosti, je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Zde je ale potřeba jisté opatrnosti. Pokud si pacient přijde do lékárny pro nějaký produkt s obsahem třezalky, je potřeba se ujistit, že neužívá nějaká farmaka na psychické potíže. V těchto případech byly zaznamenány negativní reakce organizmu a třezalka je s farmakoterapií depresí kontraindikována. Stejně tedy pokud pacient už užívá nějaká třezalková dražé, měl by v případě preskripce léčiva na psychické potíže informovat o tomto svého lékaře, a třezalkový produkt před nasazením léčby vysadit.

 

Pokud chceme zůstat u čistě bylinných zdrojů, třezalka se často kombinuje s dalšími bylinami. Zde je nutno podotknout, že spousta bylin, které jsou definovány jako mírná přírodní antidepresiva, mají hlavně adaptogenní, antioxidační nebo tonický efekt. Mohli bychom zde uvést byliny jako například pupečník asijský-gotu kola (Centella asiatica), nebo rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – také velmi dobrý adaptogen.

A tím se dostáváme k zajímavému zjištění, že byliny užívané při psychických potížích mají člověka zklidnit (kvalitní spánek), povzbudit (aktivní odpočinek), posílit organizmus (fyzické zdraví). Tedy není dobré se spoléhat na bylinky a nic jiného pro organizmus aktivně nedělat. Navíc lidský organizmus produkuje spoustu užitečných látek, které podporují psychickou pohodu. A produkci těchto látek do jisté míry ovlivňuje to, co přijímáme v potravě.

 

Dobrá nálada aneb jsme to, co jíme?

A jsme zase zpět u jídla, u správné životosprávy. Střeva jsou někdy považována za druhý mozek. V posledních letech probíhají výzkumy konkrétně u pacientů s poruchou autistického spektra, kde se hledá propojení mezi stavem střevního mikrobiomu a vlivem na neurologické funkce. U těchto pacientů je také míra zlepšení mnohem lépe detekovatelná než u zdravých jedinců. Ukázalo se, že podpora střevní mikroflóry zvyšuje schopnost lépe komunikovat a snižuje míru úzkosti. A jelikož střeva produkují látky důležité pro psychickou pohodu jako je například serotonin, pak lze říci, že se k vyvážené psychice bez stresu a depresí můžeme i projíst.

Co tedy změnit, abychom co nejvíce podpořili zdravé fungování střev a tím i psychickou pohodu? Serotonin označovaný také jako „hormon štěstí“ není potravou přijímán, ale dochází k jeho syntéze. K té je potřeba dostatečný přísun tryptofanu. A ten se nachází například v kešu oříšcích, ovesných vločkách, banánech, avokádu, špenátu ale i některých sýrech či rybách. Z luštěnin je to pak například cizrna. Vhodné jsou také fermentované potraviny jako jsou jogurty, kefír, podmáslí, nebo kysané zelí. Tryptofan je vstupní surovinou nejen při syntéze serotoninu pro dobrou náladu, ale také melatoninu pro kvalitní spánek.

 

Některé zdroje dokonce uvádí, že pokud člověk dostane chuť na některou z potravin, která vede ke zvýšené produkci serotoninu, je to vlivem podvědomí, které instinktivně volí vhodný zdroj živin.

 

Na závěr

Někdy se životní situace tak zamotají, že se nelze vyhnout zvýšené psychické zátěži. Důležité je ale být na tuto alternativu připraven. Aktivním přístupem ke všemu, co udržuje psychickou pohodu člověka, udržujeme náš život v rovnováze.

 

Zdroje a užitečné odkazy:

Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka, 2008.

Chevalier A.: Rostliny léčí, Slovart, 2008. 

https://www.nzip.cz/clanek/681-deprese-vznik-prevence-a-rizikove-faktory