PHARMA NEWS - odborný časopis

Probiotika můžeme definovat jako mono nebo směsné kultury živých mikroorganismů, jejichž užívání má prokazatelně příznivý vliv na lidský organismus a umožňuje předcházet některým chorobám, případně zlehčit jejich průběh. A to vše díky působení těchto kultur v oblasti lidského těla, která byla dříve považována za pouhou odpadní jímku prostou jakéhokoliv dalšího významu – ve střevech.

Postupem času se však ukázalo, že střevní oblast má ve skutečnosti významný vliv na celkové zdraví lidského organismu a spojitě s tímto zjištěním se samozřejmě zvedala také vlna vědeckého zájmu o procesy ve střevech probíhající. Za základní stavební kámen této snahy lze bez diskuze považovat jednu poněkud netradiční teorii a pochopitelně zejména jejího původce, jímž byl:

Ilja Iljič Mečnikov (1845 – 1916)

Když se v počátku dvacátého století dostala do popředí vědeckého zájmu otázka stárnutí, vyslovil tento ruský mikrobiolog zajímavou hypotézu, že stárnutí je způsobeno otravou člověka střevní flórou – respektive postupným přebujením zdánlivě neškodných (saprofytických) bakterií podílejících se na trávení. Jako účinnou obranu propagoval pak Ilja Mečnikov, mimo
jiné držitel Nobelovy ceny za medicínu, zvyšování střevního kysání. Odkazoval tím na výsledky vlastního výzkumu v oblasti bulharského
venkova.

Při svých pozorováních se totiž zaměřil na zdejší obyvatele (zejména rolníky), kteří se vyznačovali velmi dobrým zdravotním stavem a dlouhověkostí.

 Podle Mečnikova se na tomto faktu významně podílela zvýšená a pravidelná konzumace kyselého mléka a mléčných výrobků, obsahujících podle něj prospěšné mikroorganismy.

Izolováním tohoto mikroorganismu, známého dodnes pod jménem Lactobacillus bulgaricus, představil Ilja Mečnikov světu první známé probiotikum.

Jeho studie tak, ačkoliv jsou jí přisuzovány mnohé formální chyby, předznamenala další zkoumání probiotických látek a jejich příznivých účinků na lidské zdraví.

Střevní mikroflóra

Střevní mikroflóru tvoří asi 400 až 500 druhů bakterií o celkovém počtu zhruba 1014.

Složení střevní mikroflóry je u každého člověka individuální, mění se příklad v závislosti na věku, ale je ovlivňováno i řadou dalších faktorů – např. stravovacími návyky, průběhem některých onemocnění, užíváním léčiv (zejména antibiotická léčba).

Pokles či výrazná změna bakteriálního osídlení umožňuje vzrůst počtu bakterií patogenních a tím i rozvoj zdravotních komplikací.

Funkce bakterií – většina zmíněných druhů bakterií je lidskému organismu prospěšná. Mimo jiné zajišťují například finální trávení cukrů, tvorbu vitamínu K a podílejí se na celé řadě dalších významných biologických dějů.

Bakteriální kolonie (osidlující zejména oblast tlustého střeva) ovšem vyžadují nejen dostatečný přísun vhodných živin. Stejně významné je ze zdravotního hlediska cíleně některé z těchto bakterií pravidelně přijímat prostřednictvím potravy.

Zdroje probiotik

K základním zdrojům probiotik patří zejména jogurty a kysané mléčné výrobky, k dispozici jsou ovšem i přípravky ve formě kapslí. Při výběru potravin s probiotickými látkami je ale třeba zachovat jistou ostražitost. Základní podmínkou je, aby produkt obsahoval živé kultury a to v dostatečném množství.

Takové potraviny mívají obvykle kratší dobu trvanlivosti a je potřeba uchovávat je v chladu. O přítomnosti živých kultur se lze přesvědčit velmi snadno, pokud například jogurt vyjmeme z chladu a umístíme jej na nějakou dobu do teplého prostředí, dojde k typickému vyboulení víčka, což svědčí pro přítomnost živých kultur.

Reklama ovšem v současnosti hýbe světem a některé informace, které se z ní dozvídáme o fantastických účincích, nebo o speciální a unikátní živé kultuře toho či onoho probiotického produktu, jsou mnohdy poněkud přehnané, a když ne přímo lživé, alespoň šikovně zkreslené. Žádný jogurt vám pravděpodobně neublíží, ale mnohdy mohou být jeho pozitivní účinky minimální. Proto není od věci se před nákupem probiotických přípravků poradit s odborníkem.

Účinky probiotik

Projevem pravidelného užívání probiotik je celková harmonizace složení střevní mikroflóry a z ní vycházející přínosy.

Jednotlivě lze vytknout řadu pozitivních vlivů, přičemž je třeba zmínit, že probiotika nemají jako celek uniformní účinek – proti specifickým obtížím a v jejich prevenci, může být vhodná vždy jiná probiotická kul-
tura.

Ke zmíněným pozitivním vlivům řadíme například: Účast na tvorbě výživových látek sliznice tračníku – např. krátko řetězcových mastných kyselin a některých aminokyselin (zejm. arginin, glutation, cystein)

Tvorba peptidů se schopností eliminace či inaktivace škodlivých mikrobů. Podílejí se na celkové úrovni imunity.

Potlačení růstu hnilobných bakterií a z něj vycházející pokles tvorby karcinogenních látek, které jsou navíc schopné chemicky rozkládat.

Prevence průjmových onemocnění (antibiotická léčba, změna stravovacích návyků), včetně průjmů způsobených rotaviry.

Snížení rizika vzniku potravinových alergií a atopického ekzému u dětí.

Některá probiotika rovněž napomáhají zmírňovat intoleranci laktózy (kterou je do určité míry postiženo více než
10 % dospělé populace).

 Příznivě ovlivňuje některá nespecifická zánětlivá střevní onemocnění (ověřeno studií např. u Crohnovy nemoci tlustého střeva).

V neposlední řadě se probiotika užívají také v kosmetickém průmyslu, zejména ke zkvalitnění stavu pokožky.

Na probiotika je velmi bohaté i mateřské mléko. U výlučně kojených novorozenců je střevní mikroflóra tvořena až z 90% probiotickými kulturami (bifidobakterie, laktobacily), u ostatních se pak více blíží její složení dospělému člověku. Obsah probiotik v mateřském mléce sehrává zjevně značnou roli v imunitních mechanismech u novorozenců, včetně prevence střevních, zejm. průjmových onemocnění.

 

Základní požadavky na bezpečnost probiotik

Použití probiotik ve funkčních potravinách i v tabletových (event. jiných) formách vyžaduje samozřejmě jejich absolutní bezpečnost a další vlastnosti, které musí splňovat vzhledem k proklamované účinnosti. Řadí se sem například:

Vyloučení jakýchkoliv možných patogenních vlastností.

Schopnost přežívání, růstu a aktivity v trávicím ústrojí (rezistence vůči žaludečním kyselinám, žluči, aj.)

Schopnost přilnout k buňkám sliznice tračníku.

Podávají se zásadně v živém stavu, příprava výrobků s probiotickými vlastnostmi musí tedy probíhat takovým způsobem, aby nedošlo k zániku živých kultur a aby množství mikroorganismů bylo dostatečné.

Schopnost podpory imunitního systému (imunomodulace).

Humánní původ.

Nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky probiotik. Výjimku tvoří možné postižení infekčním střevním onemocněním u pacientů se silně oslabeným imunitním systémem.

Zástupci probiotik

K nejznámějším zástupcům probiotik patří zejména Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum a další. Působení těchto látek má obvykle podobné účinky, v prevenci určitých onemocnění i v jejich léčbě se ale mohou uplatňovat pouze specifické druhy.

 

Filip Rosenbaum

Zdroje:

MUDr. Karel Lukáš, CSc.: Probiotika, Osobní lékař III/2003

Frič P.: Probiotika v gastroenterologii, Česká a Slovenská gastroenterologie 55/2001

MUDr. Václava Kunová, Probiotika, www.stob.cz, 02.09.2002.

doc. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.: Prebiotika, probiotika a synbiotika. Pediatrie pro praxi 2/2005. Str. 59-64.

http://www.zdrava-rodina.cz/med/med599/med599_47.htm

http://lekarske.slovniky.cz/