PHARMA NEWS - odborný časopis

Proč by měly ženy ve věku 35+ upřít pozornost na svoje kardiovaskulární zdraví

Prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., FIUA, zástupce přednosty Kardiocentra IKEM pro program angiologie, Klinika kardiologie IKEM, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, Praha 

 

Kardiovaskulární onemocnění v širším smyslu zahrnují obsáhlé spektrum poruch cévního systému – onemocnění srdečních tepen, aorty, větších i menších tepen mimo srdeční sval a také navazujícího žilního systému. Z tohoto pohledu jsou kardiovaskulární onemocnění suverénně hlavní příčinou úmrtí celosvětově i v České republice a jejich prevence, naštěstí možná a dostupná, je velmi důležitá.

K hlavním rizikovým faktorům tepenných onemocnění patří kouření, diabetes mellitus (cukrovka), hypertenze (vysoký krevní tlak) a poruchy látkové výměny lipidů (vysoký cholesterol). Hlavní rizikové faktory žilních onemocnění, konkrétně žilní trombózy (sraženiny v žilách), jsou kouření, nadváha, poranění a snížená pohyblivost, nádorová onemocnění a zřejmě i vyšší koncentrace ženských pohlavních hormonů (estrogenů) v těhotenství či hormonální změny související s užíváním hormonální antikoncepce. V současnosti hrají významnou roli také psychosociální aspekty působící jak přímo (vyvoláním reakcí), tak nepřímo (snižováním spolupráce při léčbě, ignorováním známých rizikových faktorů). Zahrnují jednak emoční stavy (depresi, úzkost, hostilitu, vztek), jednak chronické stresory (nízký socioekonomický status, stres v práci nebo manželství).

Rizika kardiovaskulárních onemocnění u žen

U žen se riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění zvyšuje od 35 let věku. Tepny žen poškozuje z hlediska tradičních rizikových faktorů více než tepny mužů kouření, cukrovka a lipidy zvané triglyceridy. Nejvíce přijímaným vysvětlením rozdílů mezi muži a ženami jsou ženské pohlavní hormony. Evolučně bylo jednou z jejich úloh výhodné zvýšení krevní srážlivosti, tedy snížení pravděpodobnosti vykrvácení při porodu, případně při silném menstruačním krvácení. Tato původní výhoda se však s prodlužujícím se věkem žen stává rizikovou, a pokud je porušená vnitřní část tepenné či žilní stěny, může přispět i k životu ohrožujícím komplikacím.

Z hlediska tepen je hlavním rizikem přítomnost aterosklerotického plátu (usazenin tuků a dalších látek) – při porušení jeho povrchu uvnitř tepny dochází k velmi rychlému vzniku krevní sraženiny. To může mít za následek například, že velmi rychlý uzávěr srdeční tepny, která má průměr 2 milimetry, způsobí smrt postižené ženy srdečním infarktem. Podobným mechanismem při uzávěru tepny zásobující mozek může dojít k trvalému ochrnutí. Naproti tomu tvorba krevní sraženiny v oblasti hlubokých žil dolních končetin nevzniká na podkladě aterosklerotického plátu, ale porušením celistvosti vnitřku žilní stěny, zpomaleným krevním průtokem a zvýšenou krevní srážlivostí. Následně může dojít k uvolnění této sraženiny a její embolizaci (vmetení) do plicních tepen, což je opět život ohrožující stav.

I když procesy v tepnách a žilách jsou do určité míry odlišné, byl prokázán i vztah mezi aterosklerotickým postižením a žilními trombózami – řada rizikových faktorů je pro onemocnění tepen i žil společná. Zatímco aterosklerotické postižení není v reprodukčním věku příliš časté (výjimkou jsou diabetičky a kuřačky), žilní onemocnění jsou častější i u mladších žen a často zde hraje roli také vrozená rodinná dispozice včetně přítomnosti rozsáhlých žilních varikosit (křečových žil) na dolních končetinách.

Role hormonů v kardiovaskulárním zdraví žen

Kromě rozdílného vlivu již známých rizikových faktorů mají ženy i specifika, která mohou ovlivnit jejich kardiovaskulární systém. Rizikové faktory se liší především přítomností a kolísáním ženských pohlavních hormonů, a to v rámci menstruačního cyklu, těhotenství nebo menopauzy. Mezi specifické rizikové faktory patří předčasný porod, hypertenzní onemocnění v těhotenství, gestační diabetes, přetrvávající zvýšená tělesná hmotnost po těhotenství.

V souvislosti s riziky kardiovaskulárních onemocnění je často diskutována hormonální antikoncepce jako spouštěč závažnějších kardiovaskulárních příhod. Nicméně lze tvrdit, že pokud není přítomno aterosklerotické poškození tepen ani závažné onemocnění žilního systému, je hormonální antikoncepce bezpečná. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění spojených s hormonální antikoncepcí v absolutních číslech je i v tom nejširším pojetí obecně velmi malý. Kromě výběru vhodné antikoncepce je však pro její bezpečné užívání velmi důležitá dlouhodobá absence všech rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění: kouření, nadváhy, snížené pohybové aktivity, vysokého krevního tlaku a zvýšených krevních koncentrací krevních tuků a cukrů. Optimální stav rizikových faktorů uvádí následující tabulka.

Znalosti a odborná péče

Ženy, ale i lékaři předepisující hormonální antikoncepci, by o rizicích kardiovaskulárních onemocnění měli rozhodně vědět. Z tohoto pohledu jsou zajímavá data získaná výzkumem agentury STEM/MARK,1) který ukázal, že většina oslovených žen se o hormonální antikoncepci radí s lékařem. V souvislosti s rizikem kardiovaskulárních onemocnění však konzultovala volbu antikoncepce s lékařem pouze čtvrtina žen, především starších 40 let. Hormonální antikoncepci totiž považuje za důležitý rizikový faktor jen velmi malá skupina respondentek. Z hlediska konkrétních kardiovaskulárních rizik pak většina žen správně identifikovala hlavní rizikové faktory onemocnění srdce a podobně přiléhavé odpovědi byly i u žilních onemocnění. Za hlavní rizikový faktor u tepenných onemocnění označilo zcela správně nejvíce žen kouření, u žilních byl nepřesně na prvním místě vysoký cholesterol a kouření až na místě druhém. Dobré znalosti jsou zřejmé také v případě hlavních projevů hluboké žilní trombózy dolních končetin – více než polovina žen uvedla správné příznaky, tj. jednostranný otok či bolest končetiny. Stejně velká skupina žen zná i největší nebezpečí trombózy žil dolních končetin, plicní embolii. Vše lze jistě dále vylepšovat, nicméně tyto výsledky jsou optimistické.

Pro ženy, u kterých přece jen dojde k závažnému postižení cévního systému, je dobrá zpráva, že 2. prosince 2024 bylo v rámci Kliniky kardiologie IKEM v Praze 4 otevřeno nové oddělení, zaměřené i na problematiku závažných cévních onemocnění. Kromě tepenných poruch je péče určena rovněž pacientům s rozsáhlou žilní trombózou, vyžadující rozsáhlejší výkony na žilním systému. Na tomto oddělení se řeší také syndrom kongesce pánevních žil, specificky ženská problematika, která sice život akutně neohrožuje, ale výrazně znepříjemňuje.

 

Výzkum agentury STEM/MARK mapoval povědomí cílové skupiny žen o rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění a jejich vztahu k hormonální antikoncepci. Proběhl v listopadu 2024 prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu. Zúčastnilo se ho 602 respondentek reprezentujících českou internetovou populaci žen ve věku 35–50 let, které nejsou odpůrkyněmi hormonální antikoncepce.