PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Rakovina tlustého střeva



Nádorová onemocnění jsou obecně velice tíživá pro pacienta, nejen po stránce fyzické, ale hlavně psychické. Rakovina tlustého střeva je ještě mnohem problematičtější, a to vzhledem k četnosti výskytu, bezpříznakovému období, etickým či osobním zábranám ze strany pacienta, které mu brání vyhledat lékaře. Prognózy nejsou vždy nejlepší a vysoká úmrtnost přináší velkou nervozitu jak mezi pacienty, tak mezi lékaři. Jediným možným způsobem jak tento neutěšený trend zlomit, jsou projekty spojené s šířením informací mezi širokou populaci. 

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Rakovina tlustého střeva neboli kolorektální karcinom (KR-CA) drží prvenství ve světovém žebříčku zhoubných onemocnění. V České republice není situace o nic lepší. Toto onemocnění má ovšem ještě jedno prvenství, a tím je bohužel úmrtnost pacientů. Přitom KR-CA je jedním z největších paradoxů onkologických onemocnění, protože jej lze z velké většiny ovlivnit životním stylem. Odkud se vlastně tento druh nádoru bere? Příčiny onemocnění jsou stále ještě nejasné, ale existuje spousta rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost výskytu karcinomu. Výskyt KR-CA zcela určitě souvisí se životními podmínkami – rozdílný výskyt mezi zeměmi Evropy i světa ukazuje, že přinejmenším složení stravy bude mít vliv na výskyt nádoru. Také nezdravý životní styl obecně bude jistou měrou podmiňovat vznik tohoto onemocnění. O možnostech předcházení KR-CA budeme mluvit později, ale jedno riziko je vhodné zmínit už na začátku. Mezi fyziologické změny, které je vhodné sledovat, patří adenomové polypy. Proto bývají všechny diagnostikované polypy ve střevech preventivně odstraňovány buď formou endoskopie, nebo operativně. Největším problémem kolorektálního karcinomu je poměrně dlouhý bezpříznakový interval. První příznaky se prezentují jako běžné střevní potíže – průjmy, zácpa, větry, problémy s vyprazdňováním, pocit špatně vyprázdněných střev, nečekaná ztráta hmotnosti, únava. Ani první přítomnost příměsi krve ve stolici nemusí být patrná na jejím zbarvení. V okamžiku prvního zaznamenání většího množství krve ve stolici dochází u pacientů většinou k reakcím, které situaci moc nepomohou. Pacienti připisují takovýto stav většinou hemeroidům, nebo žaludečním vředům a nejčastěji pak takovouto situaci řeší pouze v lékárně nákupem čípků, mastí či tablet na zklidnění žaludku a na návštěvu lékaře napoprvé většinou nedojde. Rozhodování, zda jít či nejít k lékaři, ovlivňuje jeden důležitý faktor, a tím je sebevědomí pacienta. Mluvit s lékařem o zdravotních problémech týkajících se kolorektální oblasti může být pro pacienta velice nepříjemné. Pokud pocit studu převýší obavy o zdraví, může to být vážný problém. Pokud taková situace nastane u progredujícího karcinomu, pak lze říci, že i stud může zabíjet. KLASIFIKACE Základními principy klasifikace nádorových onemocnění jsme se zabývali v jedno z předchozích vydání časopisu, v úvodu do onkologických onemocnění. V MKN-10 klasifikaci (Mezinárodní klasifikace nemocí) je kolorektální karcinom označen C18-C20. Tabulka 1 obsahuje základní přehled nádorů podle postižené části střeva a jejich kódová označení dle MKN. Každé postižené části kolorektální oblasti odpovídají příslušné regionální mízní uzliny. Tento fakt je velice důležitý z důvodu sledování metastáz karcinomu. Klasifikace regionálních uzlin je také součástí TNM klasifikace (T – primární nádor, N – postižená regionální uzlina, M – metastázy). Pokud je postižena některá uzlina, která neodpovídá příslušné regionální uzlině pro danou část střeva, je postižení této uzliny považováno za vzdálenou metastázu. Kolorektální karcinom zahrnuje stadia 0 až IV. Ke každému stádiu jsou definovány všechny tři části klinické klasifikace (tumor, uzlina, metastáza). Tabulky 2 a 3 shrnují jednotlivá stadia kolorektálního karcinomu a jejich odpovídající klinický stav. Podle míry zasažení lze stádia KR-CA rozdělit do 3 fází onemocnění, a to na první fázi, kdy je nádorové bujení omezeno pouze na lokální část střeva (stádia 0-II), druhou fázi (stadium IIIA-IIIC) s postižením příslušných regionálních uzlin a fázi třetí, kdy může být postižena vlastně jakákoliv další část těla, ať už uzlina nebo orgán. Jednotlivá stádia karcinomu nám poskytují přehled o míře zasažení tělních soustav. Abychom měli ucelený pohled na KR-CA, potřebujeme znát typ buněk tvořící nádorovou tkáň. Histologický obraz nám dává informaci o buněčné skladbě nádoru. WHO klasifikuje primární kolorektální karcinomy z hlediska histologie takto: • adenokarcinom • mucinózní adenokarcinom • karcinom z prstencových buněk • skvamozní karcinom • adenoskvamozní karcinom • nediferencovaný karcinom • neklasifikovatelný karcinom Ze statistického hlediska se setkáváme nejčastěji s adenokarcinomem, ostatní typy kolorektálních karcinomů jsou spíše vzácnější. STATISTIKA V ČR A VE SVĚTĚ Jak jsme se již zmínili, kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších typů nádorového onemocnění ve světě. Jak je na tom Česká republika? V roce Statistická data onkologických onemocnění shromažďovaná Mezinárodní zdravotnickou organizací (WHO) ukazují, že Česká republika je v počtu případů KR-CA na předních místech. Statistiky ovšem také ukazují, že výskyt případů KR-CA není rovnoměrně distribuován mezi muže a ženy. A to ani v České republice ani ve světě. Zatímco při srovnání nemocné mužské populace za rok 2010 byla ČR na třetím místě, při srovnání ženské populace za stejný rok byla ČR na místě pátém. Vzhledem k nestejně velkým populacím zemí se počty nemocných, či počty úmrtí vyjadřují na 100 tisíc obyvatel. Díky tomu je možné srovnávat nestejně velké populace. Mezi deset zemí s nevyšší úmrtností na kolorektální karcinom prezentovaných WHO (Tabulka 4) patří mimo Českou republiku například Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Španělsko, Slovensko. Pořadí zemí se každý rok mírně liší, ale statisticky počty úmrtí pacientů na kolorektální karcinom klesají během posledních let bohužel jen velmi pomalu. DIAGNOSTIKA KR-CA O základním projektu screeningu kolorektálního karcinomu budeme mluvit později v souvislosti s celoplošným testováním věkově rizikové skupiny „bezpříznakového obyvatelstva“. V tuto chvíli se budeme zabývat spíše postupy u již zjištěných potíží. Diagnostika zahrnuje fyzikální, biochemické i radiodiagnostické metody. Tabulka 5 shrnuje možnosti diagnostických metod využívaných při počátečních vyšetřeních i vyšetřeních v průběhu onemocnění. Rodinná anamnéza je velice důležitá, protože v případě dědičného rizika je vysoká pravděpodobnost, že potomci v první generaci budou mít stejný zdravotní problém. Týká se to rodičů, dětí, sourozenců. Sledování neobvyklých změn ve střevním traktu je také důležité, protože testy na okultní krvácení (TOKS) sice mohou být prvním vodítkem u pacientů ve věku nad 50 let, ale problém těchto testů je ten, že mohou být falešně pozitivní i falešně negativní. Navíc pokud neexistoval systém předvolávání na tyto testy, a tak se projektu screeningu formou TOKS testů účastnila jen část monitorované populace. A na úplný závěr: „Každý člověk samozřejmě jednou zemře, ale mělo by to být raději důstojným stářím.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Poděkování patří panu doktoru Petru Karáskovi, KKOP, Masarykův onkologický ústav Brno, za cenné informace k této problematice. Zdroje: Bednařík O.: Diagnostika a léčba nádorů tlustého střeva a konečníku, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 172. Skalický P., Vysloužil K.: Dispenzarizace nemocných po radikální resekci kolorektálního karcinomu, Onkologie, 2008, 2, 24. Geryk E. et al: Časoprostorová distribuce vývoje karcinomu kolorekta v ČR, Onkologie, 2008, 2, 29. Brabcová I. et al: Prevence kolorektálního karcinomu, Onkologie, 2009, 3, 316. Chrastina J.: Principy testů určených k detekci okultního krvácení do stolice a jejich charakteristika, Interní medicína pro praxi, 2009, 11, 193. Tomášek J., Halámková J.: Karcinom tlustého střeva a konečníku, Praktické lékárenství, 2009, 5, 6. Kolorektální karcinom – studijní materiál Masarykova onkologického ústavu v Brně. MKN-10 – Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. verze, 2009. TNM 7 – Klasifikace zhoubných novotvarů, 7. vydání, česká verze 2011. Obrázek 1 - fotoarchiv Masarykova onkologického ústavu v Brně

YzUzMGMw