PHARMA NEWS - odborný časopis

Nikol Kouklová:

Práci kompenzuji rozmazlováním

Nikol Kouklová patří mezi zástupkyně mladé herecké generace. V rodinném Divadle Bez zábradlí má na jevišti aktuálně velký prostor, do toho se ale věnuje dalším pracovním aktivitám a polevit neplánuje ani o svátcích na konci roku. A tak jestli si myslíte, že máte moc práce, přečtěte si nejdříve rozhovor s Nikol.

Venku panuje podzim, blíží se zima. Jak na vás působí střídání ročních období?

Jsem sice narozená v lednu, ale nevyžívám se úplně v nošení šál, čepic a dalších zimních doplňků… Zajedu si klidně zalyžovat na hory, ale ve městě zimu nemám ráda. Když to vezmu postupně, tak jaro miluji, během pár dní se vše zbarví a provoní. (zasní se) Léto miluji úplně nejvíc, aktuálně kolem nás zase hrají barvy, ale podzim na mě působí poněkud depresivním dojmem.

Dovedete si tedy nějak zpříjemnit období dlouhých večerů, sychravo a deštivo?

Momentálně jsem zalezlá v útrobách divadla a zkouším roli Ďáblice ve vánočním představení Betlém, ale volné chvíle si zpestřuji už asi čtyři roky výrobou vlastních vánočních dekorací. Hlavně tvořím vánoční věnce na stůl a na dveře, ale vyzdobím vždy celý byt. Dokonce mě začaly oslovovat další členky rodin, abych se jim o vánoční výzdobu postarala, takže o zábavu, bych řekla, mám postaráno. (směje se) Samozřejmě také nakupuji vánoční dárky, ale jak jsem již zmínila, podzim mám spojený s celou řadou pracovních povinností a především hlavní divadelní sezonou.

Koukal jsem, že v Divadle Bez zábradlí, kde působíte, máte hlavní roli ve dvou představeních…

To jste koukal správně. (usměje se) Na konci září měla premiéru hra Láska z mládí, kterou režíruje Roman Zach. O možné spolupráci jsme se bavili už před rokem a půl a jsem ráda, že jsme si plácli a vyšlo to na start nové divadelní sezony. Alternuji se s Lucií Žáčkovou, se kterou jsem se seznámila v Národním divadle, kde jsem hostovala v jednom představení, a byla pro mě opravdu výzva s ní roli Diane sdílet, jelikož jsme radikálně odlišné. Baví mě sledovat při procesu zkoušení takové herecké osobnosti, učím se od nich, roli Diane jsem ale pojala po svém. Ono nejde někoho vykrádat nebo ho karikovat. No, přijďte se přesvědčit sami.

A co role Emmy Kellerové v novince Berlín Berlín?

Toto představení mělo českou premiéru před pár dny a poslední týdny byly opravdu náročné, intenzivní. Je to hra o pádu Berlínské zdi a spolu s partnerem, kterého hraje Karel Heřmánek mladší, chceme zdrhnout z východního Berlína na západ. Režie se ujal Petr Svojtka, se kterým jsem chtěla pracovat už před deseti lety, takže se mi vlastně splnil sen.

Jak zvládáte hrát dvě hlavní role a přepínat z jedné do druhé?

Samozřejmě mít velkou roli a představení i energeticky táhnout, vyžaduje obrovskou koncentraci. Náročnější je však fáze vzniku inscenace, kdy se zkouší. Podvědomě mám na několik týdnů utrum. Nechci se rozptylovat, takže vynechávám večírky, ale třeba omezuji i kontakt s kamarádkami nebo rodinou. Chci se zkrátka soustředit, být připravená a vyspalá, protože mnohdy při zkoušce skáčete po jevišti čtyři hodiny a nestačíte se pomalu ani napít nebo si odskočit na záchod.

Tíhla jste k hraní už od dětství?

(zamyslí se) Neumím na to odpovědět. Buď k tomu vlohy máte, nebo ne. Některé děti se realizují sportem, jiné výtvarnou činností a někdo zpěvem nebo herectvím.

A vy jste to tedy měla jak?

Já už od osmi let chodila na dramaťák, zpěv a tanec. Asi ve čtrnácti letech mi pak došlo, že tančení a zpívání nejsou až taková moje srdcovka, a bylo to jen doplnění herectví. Dostala jsem se na konzervatoř, poté na DAMU a mám to štěstí, že i po školách se mi podařilo u této profese zůstat a uplatnit se. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych dělala něco jiného, což je asi trochu zvláštní, protože jsem to u nikoho doma neviděla. Kam sahá paměť mých praprarodičů, žádného herce jsme v rodině neměli. Měla jsem ale velkou podporu od mamky a babičky.

Počkejte, kromě herectví ale stíháte ještě práci PR specialistky, ne?

Herectví stále vnímám jako svou hlavní profesi, ale máte pravdu, před pěti lety jsem si k tomu ještě přibrala PR. Takže po zkouškách zasednu za počítač, sepisuji tiskové zprávy, domlouvám rozhovory a různé PR články. Od konce srpna, kdy skončila dovolená, mi začal mírný blázinec, který potrvá do desátého prosince, kdy odpremiéruji Betlém, kde ztvárním Ďábla. Je to sice občas náročné, ale jsem ráda, že v období, kdy nezkouším divadlo, mám rytmus a realizuji se i jinak, než jen na prknech, co znamenají svět.

Vánoce máte také jen pracovní, nebo si je umíte i užít?

Už před lety jsem se přestala stresovat nějakým úklidem a užívám si spíše přítomnosti těch, které mám ráda. Dárky nakupuji včas, klidně už po létě, když na mě něco vyskočí. Samotný Štědrý den trávíme u rodin, které spravedlivě střídáme. Myslím, že si svátky užít umíme.

S blížícím se koncem roku se tradičně na obrazovkách objeví pohádka S čerty nejsou žerty, kde exceluje váš tchán Karel Heřmánek coby Lucifer. Měla jste tu pohádku ráda?

Pohádku znám, jako malá jsem ji viděla nesčetněkrát. Ale nemůžu říct, že bychom svátky trávili společně u televize sledováním zrovna této pohádky. Spíš sedíme u krbu se sklenkou něčeho dobrého a užíváme si společný čas, který je vzácný. Ale samozřejmě v ní tchán exceluje, ale kdyby se natáčelo S čerty nejsou žerty 2, mohl by, myslím, Karel v roli pekelníka pokračovat. (směje se)

Jak se v tom všem zápřahu staráte o své zdraví?

Mezi herci koluje takový zvyk, že si po prázdninách vždy stěžujeme, že se kostýmy poněkud zcvrkly. (směje se) I já si v září řekla, že bych se měla dostat trochu do formy. Jak bylo hodně zkoušení, zjistila jsem, že za celý den sním třeba jen dva chlebíčky a obědvám v šest večer, což je ten hlavní problém. Pravidelný přísun jídla jsem si zajistila objednávkou krabiček. A co se týče pohybu, když nezkouším, přes den mám jen PR povinnosti a večer hraju, najdu si čas a jdu si s kamarádkou zaběhat do fitka. Čas od času si nadělím masáž nebo nějaké wellness. Po období stresu se vždy snažím rozmazlit. To je také důležité, odměňovat se!