PHARMA NEWS - odborný časopis

Šikana na pracovišti aneb i Vás to může postihnout

 

Ačkoliv často převládá přesvědčení, že šikana se objevuje výhradně ve školách nebo v armádě, opak je pravdou. Stále častěji se setkáváme s případy šikany na pracovišti a v zaměstnání. Řada zaměstnanců si často ani nepřipouští, že nevinné žertíky kolegů, nepřiměřená kritika a ponižování ze strany nadřízeného nebo zadávání nesplnitelných úkolů mohou být projevem šikany na pracovišti. Jak tedy poznat šikanu na pracovišti a jak se proti ní bránit?

 

Šikana na pracovišti může mít různé formy 
a projevy:

a. Šikana zaměstnance ze strany jiného zaměstnance případně celého kolektivu zaměstnanců (tzv. „mobbing“)

Nejčastější projevy: ponižování, verbální napadání, šíření pomluv, zastrašování, zesměšňování, znepříjemňování plnění pracovních úkolů, vyloučení z kolektivu.

b. Šikana zaměstnance ze strany nadřízeného nebo zaměstnavatele (tzv. „bossing“, nebo „mobbing shora“)

Nejčastější projevy: zadávání příliš lehkých, ponižujících úkolů nebo naopak ukládání příliš náročných úkolů, zesměšňování, nerovné zacházení, nepřiměřené kritické hodnocení, sexuální obtěžování.

c. Šikana nadřízeného ze strany jeho podřízených (tzv. „staffing“, nebo „mobbing zdola“)

Nejčastější projevy: maření práce nadřízeného, nerespektování jeho autority, šíření pomluv, úmyslné poskytování zkreslených a zavádějících informací, na základě kterých může nadřízený činit chybná obchodní či personální rozhodnutí.

d. Šikana mezi dvěma zaměstnanci v souvislosti s bojem o povýšení (tzv. „chairing“)

Nejčastější projevy: Snaha poškodit druhého u nadřízeného a ostatních kolegů, šíření pomluv, verbální napadání, zatajování informací, manipulace kolektivu k cílené šikaně druhého zaměstnance.

Byť mnohdy zaměňováno, je nutno na tomto místě upozornit, že šikana na pracovišti není to samé jako diskriminace na pracovišti. O diskriminaci mluvíme v případech, kdy je s některým zaměstnancem nerovně zacházeno na základě tzv. diskriminačních kritérií. Mezi diskriminační kritéria patří rasa, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra, světový názor nebo těhotenství, mateřství či otcovství a pohlavní identifikace. Za šikanu na pracovišti na druhou stranu považujeme nerovné zacházení z jiných než diskriminačních kritérií, nejčastěji z důvodu vzájemných sympatií a antipatií.

Jak by měl ale zaměstnanec postupovat, 
pokud se stane obětí šikany na pracovišti?

1. Shromážděte dostatek důkazů

Dříve než se pustíte do boje proti šikaně na pracovišti a dříve než obviníte agresora ze šikany, je nezbytné nejprve shromáždit dostatek důkazů, které budou prokazovat Vámi tvrzené skutečnosti. Jako důkazy mohou sloužit výpovědi svědků, kolegů nebo alespoň soupis situací či urážek, které by mohly být proti agresorovi použity v případě, že žádný z kolegů nebude ochoten svědeckou výpověď poskytnout, dále pak emailová komunikace, či interní nařízení adresovaná zaměstnanci za účelem plnění již zmiňovaných nesmyslných nebo dehonestujících činností a úkolů.

2. Obraťte se na svého nadřízeného / zaměstnavatele

První fází obrany proti šikaně je podání stížnosti k nadřízenému nebo k zaměstnavateli s žádostí o zjednání nápravy. Zaměstnavatel je povinen se stížností zabývat a měl by ji řádně se zaměstnancem (případně na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců) projednat. Pokud tak zaměstnavatel neučiní (např. stížnost zaměstnance smete bez dalšího ze stolu), vystavuje se mj. riziku pokuty ze strany Inspektorátu práce až do výše 400.000,- Kč.

3. Obraťte se na Inspektorát práce

Zejména v případech, kdy se zaměstnavatel odmítá zabývat Vaší stížností, je vhodné se obrátit s podnětem na Inspektorát práce. Inspektorát je povinen se podnětem zabývat a popřípadě provést kontrolu na pracovišti, aby ověřil, zda nedochází na pracovišti k šikaně a nerovnému zacházení. Pokud dojde k závěru, že se tak na pracovišti děje, může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 1.000.000,- Kč.

4. Uplatňujte svá práva u soudu

Další možností, jak se bránit šikaně na pracovišti (a zřejmě tou nejkrajnější) je podání žaloby na ochranu osobnosti k příslušnému soudu. Tuto žalobu je oprávněn podat zaměstnanec, který má za to, že šikanózním jednáním jiného zaměstnance, nadřízeného nebo zaměstnavatele bylo neoprávněně zasaženo do jeho osobní a mravní nedotknutelnosti, snižující jeho důstojnost, vážnost a čest. Takový zaměstnanec má právo domáhat se, aby bylo od šikany upuštěno, aby byly odstraněny její následky, a rovněž může žádat přiměřené zadostiučinění v podobě náhrady majetkové i nemajetkové újmy.

Ačkoliv existují způsoby jak se šikaně bránit, řada zaměstnanců tak nečiní zejména proto, že se obávají důsledků, jaké to pro ně bude mít (např. obava ze msty nebo ztráty zaměstnání). I na tyto případy však zákon pamatuje a poskytuje zaměstnanci ochranu tím, že nesmí být za domáhání se svých práv nijak znevýhodňován či snad postihován.

Šikanu na pracovišti není radno podceňovat, neboť tento jev může mít nedozírné následky nejen pro samotnou oběť (např. psychické problémy, ztráta sebevědomí, poruchy koncentrace, deprese), ale také pro zaměstnavatele (např. rozvrácení a snížení pracovní efektivity kolektivu). I z těchto důvodu doporučujeme před klíčící šikanou nezavírat oči, ale naopak se jí postavit čelem. Lze totiž běžně očekávat, že agresor, kterému jednou šikanózní jednání tzv. „projde“, bude svůj tlak na oběť stupňovat.

 

Komora právní odpovědnosti

www.komorapravniodpovednosti.cz