Po dlouhé zimě a deštivém jaru se většina z nás těší, jak se na sluníčku prohřeje. Mnohdy si rizika opalování neuvědomujeme a minuty strávené pod přímým slunečním zářením považujeme za relaxaci. UV záření, které slunce produkuje, je silným mutagenem a může porušit strukturu DNA.
UV záření
Ozón, mraky a nečistoty ve vzduchu částečně pohlcují sluneční záření. Některé části UV spektra dopadají na Zem přímo, jiné jsou rozptýleny ve vrstvách zemské atmosféry. Rozptýlení záření závisí na vlnové délce, čím je vlnová délka kratší, tím vyšší je rozptýlení. Nejškodlivější sluneční paprsky UVC (100 - 280 nm) jsou téměř zcela odfi ltrovány atmosférou a na povrch Země nedosahují. Paprsky UVA (315 – 400nm) a UVB (280 - 315nm) pronikají atmosférou a vyvolávají poškození pokožky. UVA paprsky pronikají do pojivových tkání a jsou primární příčinou chronického poškození kůže, tvorby volných radikálů, fototoxických i fotoalergických reakcí. Slunící se ženy by možná mohlo od opalování kromě rizika vzniku kožních nádorů odradit to, že UVA záření (mimochodem hlavní vlnová délka lamp v soláriích) urychluje stárnutí kůže. Tento typ záření proniká do hlubších partií kůže, konkrétně do její střední vrstvy (škáry), jež obsahuje kolagenová a elastinová vlákna zodpovídající za kožní pevnost a pružnost. UVA záření ve vláknech vyvolává chemickou a strukturální přestavbu vedoucí k vytvoření kožních vrásek. Vraťme se však ještě k UVB záření, které je pro vznik kožních nádorů a hlavně maligního melanomu pravděpodobně nejvýznamnější, i když dnes existují pádné důkazy i o rakovinotvorném vlivu UVA záření. Souvisí to i s empirickou zkušeností, že maligní melanom vzniká spíše u osob, jež se v minulosti často na sluníčku spálily, např. až do vzniku puchýřů. Ostatní kožní nádory se tvoří v souvislosti s chronickou, tedy dlouhodobou expozicí UV záření. UVB paprsky jsou na rozdíl od UVA známé svou vysokou biologickou aktivitou až škodlivostí. Intenzita je silně závislá na množství ozónu v atmosféře. V oblastech, kde je ozónová vrstva oslabena, může dojít k negativnímu působení velkého množství UVB záření na organismy na zemském povrchu a způsobit různé stupně buněčného poškození všech forem života. UVB paprsky pronikají k buňkám v nejhlubších vrstvách epidermis a jsou hlavní příčinou spálení, poškození DNA a vzniku rakoviny kůže. Kromě kůže má UVB nepříznivý dopad i na zrak - takto tvrdé záření dokáže poničit až zcela spálit tyčinky a čípky, gangliové buňky a nervová zakončení v rohovce (tzv. sněžná slepota). Větší dopad má na jednobuněčné organizmy, které dokáže zničit zcela (mění molekuly nesoucí genetickou informaci v buněčném jádře na energeticky výhodnější, vyvolává poškození funkcí organel, ovlivňuje osmotický tlak). Proniká vodou, sice jen do hloubky několika metrů, ale právě zde se soustředí většina podvodních organizmů. UVB záření navíc negativně ovlivňuje vzrůst zelených rostlin, fotosyntézu či celkovou plochu listů. U dvou třetin hospodářských plodin byl zjištěn úbytek zemědělské produkce v souvislosti se zvýšeným působením UVB záření. Trvalé působení zvýšeného UVB záření by vyústilo v nepředvídatelné změny v morfologii biosféry a zahájilo nesmírně složitou síť kauzuálních mezidruhových vztahů, jejichž důsledky není možné odhadnout. Přirozená fotoprotekce kůže Přirozenou ochranou proti slunci pro lidskou kůži je celistvá rohová vrstva a melanin. Ochrana se někdy přisuzuje i beta-karotenu, který se ukládá v podkoží, mírně v pokožce a antioxidantům nebo kyselině urokanové.
• Pigmentace a zesílení rohové vrstvy kůže.
Opálení je výsledkem tvorby pigmentu melaninu v buňkách epidermis (melanocytech). Pigmentace pokožky je vyvolána UV zářením. Citlivost jedince na UV záření a možnost spálení vlivem slunečního záření závisí na síle rohové vrstvy kůže a množství pigmentu. Epidermální melanin tvoří přirozenou sluneční ochranu, protože tento pigment snižuje energii záření tím, že ji rozptýlí a pohltí. Po oslunění pokožky je navíc stimulována tvorba většího množství melaninu (nepřímá pigmentace). Přímá neboli okamžitá pigmentace je vyvolána zejména UVA zářením: lehce zabarvené prekurzory melaninu v důsledku oxidace tmavnou. Toto okamžité ztmavnutí kůže však nezajišťuje dostatečnou ochranu proti UV záření. Melanozomy jsou přenášeny z melanocytů do keratinocytů pomocí tzv. pigmentových jednotek (1 melanocyt na 36 keratinocytů). Uvolněný melanin chrání DNA tím, že obklopí jádro buňky. Pigment se následně přesune k povrchu kůže spolu s epidermálními buňkami. Tvorba melaninu zpomalí regeneraci buněk, a tím dojde ke ztenčení rohové vrstvy kůže.
• Mechanismy opravy DNA.
Kůže disponuje jistou schopností opravy DNA (tzv. excizní reparace a fotoreaktivace), která dokáže do určité míry snížit rozsah poškození buněk způsobeného slunečním zářením. U excizní reparace enzymy rozpoznávají a odstraňují poškozené části DNA. Pomocí enzymatické syntézy se příslušné části DNA nahradí nepoškozenými segmenty. Při fotoreaktivaci jsou poškozené segmenty DNA opravovány ve dvou stupních enzymy, jejichž aktivita je závislá na přísunu energie. Je-li však kůže vystavena slunci a ponechána bez ochrany příliš dlouho, je vlastní fotoprotekce kůže nedostatečná, neboť dojde k přetížení opravných mechanismů DNA. Buňky v důsledku nadměrného poškození UV záření odumřou nebo zdegenerují a vyšlou špatnou genetickou informaci. Výsledkem je ireverzibilní poškození kůže provázené solární elastózou, prekancerogenními lézemi a skvamózními buněčnými karcinomy.
• Tvorba vlastních látek fi ltrujících UV paprsky.
Lidský organismus vytváří vlastní ochranu proti UV záření, a to kyselinu urokanovou, která je jako trans izomer obsažena v potu. U černochů je koncentrace kyseliny urokanové v potu asi třikrát vyšší. Absorpcí UV záření se trans forma mění na cis formu, což znamená spotřebovávání energie UV záření.
• Aktivace přirozených antioxidantů.
Akumulace lipofi lních karotenoidních pigmentů v podkožní tukové tkáni umožňuje, aby tento pigment rozptýlený v buňkách epidermis, dermis účinkoval jako membránový stabilizátor. Vychytává formy reaktivního kyslíku. Jeho ochranné působení se však nesmí přeceňovat, SPF lze ohodnotit maximálně číslem 5 a proti UVB nemá fotoprotektivní efekt. Fototyp a jeho určení Na základě dlouhodobého vývoje a nutnosti přizpůsobit se přírodním podmínkám vznikly v různých populacích rozdíly v pigmentaci kůže, které jsou dnes geneticky určeny. Fototyp vyjadřuje intenzitu pigmentace, tj. přirozeného zbarvení kůže a určuje se podle reakce kůže na expozici jarnímu nebo časně letnímu polednímu slunci. Tato reakce koreluje s pigmentací kůže, barvou očí a vlasů. Čím má člověk světlejší kůži, vlasy a oči, tím nižší je číslo kožního fototypu. Se stoupajícím číslem fototypu odolnost kůže vůči slunečnímu záření stoupá. Pro běžnou středoevropskou populaci stačí 4 fototypy.
Typy a rozdělení používaných UV filtrů
UV filtry jsou látky, které různými mechanismy chrání pokožku před působením UV záření. Jsou v zásadě 3 mechanismy: absorpce, rozptyl a odraz. Filtry můžeme rozdělit do 3 typů:
1. chemické (organické) UV fi ltry
2. organické nerozpustné pigmenty
3. minerální (anorganické) UV fi ltry
1. Chemické absorbéry jsou látky, které pohlcují UV záření. Absorbovanou energii přeměňují na teplo nebo předávají do svých vazebných chemických struktur, čímž mění svou molekulu. To většinou vede k poklesu jejich absorpčních vlastností a ztrátě fotoprotekce. U osob s citlivou pokožkou mohou způsobit fotoalergickou reakci. Podstatnou výhodou přípravků s těmito fi ltry je jejich lepší roztíratelnost. Mezi chemické sunscreeny řadíme několik skupin látek - aminobenzoáty, benzofenony, deriváty kafru a kyseliny skořicové, dibenzoylmetany, salicyláty a další. K novějším fi ltrům patří drometrizol trisiloxan (Mexoryl XL), který poskytuje široké spektrum ochrany (UVA a UVB).
2. Organické nerozpustné pigmenty V praxi se používá Tinosorb M (Methylen bis-Benzotriazolyl tetramethylbutylphenol) a Tinosorb S (bis etylhexyloxyfenol metoxyfenyl triazin). Představují nový přístup v oblasti ochrany lidské kůže před UV zářením, neboť vykazují určité vlastnosti chemických i fyzikálních fi ltrů. Technologie mikrokrystalických částic působí jednak jako mikropigment a jednak jako organický UV absorbér.
3. Minerální UV fi ltry jsou především fyzikální blokátory, které rozptylují a odrážejí selektivně UV záření. Jejich účinnost je dána velikostí a dokonalým rozptýlením jejich částic. Používají se oxidy kovů, oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Oxidy železa se pro své zbarvení přidávají jako pigmenty do make-upů nebo tónovaných opalovacích přípravků.
Psychologická rizika používání sunscreenů
Uživatel sunscreenů může mít pocit bezpečí při jejich používání vyplývající z toho, že při použití UV fi ltrů nedochází k erytému, a tudíž umožňuje dlouhodobé slunění. Výzkumy dokazují, že dávky nižší než erytémové, dlouhodobě atakují kůži a způsobují chronické aktinické poškození.
Sluneční alergie
V posledních letech významně roste výskyt alergií a kožních reakcí na sluneční záření.
1. Polymorfní světelná erupce
K senzibilizaci pokožky dochází často na jaře po prvním intenzivnějším oslunění. Nejvíce postižená bývají místa trvale vystavená slunečnímu záření (dekolt, ruce, lýtka). Díky častému výskytu mezi členy rodiny se předpokládá možná genetická predispozice. K příznakům patří svědivé pupínky, puchýřky až krvácivé zarudnutí kůže vznikající obvykle 24 - 96 hodin po oslunění. 2. Acne aestivalis (Mallorca acne) UV záření v kombinaci s určitými složkami obsaženými v kosmetických produktech (např. emulgátory, barviva) může vyvolat alergickou reakci pokožky. Projevuje se často vznikem zanícených pupínků připomínajících svým vzhledem akné. 3. Fotoalergické a fototoxické reakce Příčinou fotoalergických reakcí je vzájemná interakce slunečního záření a látek, které nejsou dráždivé, ale pod vlivem UV záření se mohou změnit v alergeny. Patří mezi ně parfémy, některé celkově podávané léky jako jsou tetracykliny, diuretika (furosemid, hydrochlorthiazid), neuroleptika (fenothiaziny; chlorpromazin, promethazin), chinolonová chemoterapeutika a lokální nesteroidní antifl ogistika (ketoprofen, piroxicam) a další. Ochrana dětí před sluncem Mimořádně důležitá je ochrana před slunečním zářením u dětí. Pokožka dětí je totiž obzvláště citlivá, rohová vrstva epidermis je slabá a ochranné pigmenty zejména u malých dětí ještě nejsou přítomny. Záření tudíž proniká do kůže ve větší míře a do hlubších vrstev koria. Provedené studie zjistily, že více než 50 % celoživotní dávky UV záření obdrží jedinec právě v dětství. Kojence přímému slunci zásadně nevystavujte, děti do 3 let věku důsledně chraňte oděvem, nezapomínejte na pokrývku hlavy, sluneční brýle a dostatek tekutin. Při letních výletech pamatujte na pravidlo „4K“ – kalhoty, klobouk, košile a krém s vysokým ochranným faktorem. Nejvíce melanomů mají Češi Časté opalování bez dostatečné UV ochrany nebo intenzivní návštěvy solárií nás staví na první příčky ve výskytu rakoviny kůže ve střední a východní Evropě. Lépe jsou na tom dokonce i státy jižní Evropy. Počet případů v České republice neustále roste – za posledních 30 let až čtyřikrát. Nejohroženější skupinou jsou kromě osob se světlým fototypem kůže zejména ženy ve věku 10-29 let a lidé starší 55 let. Pozitivní diagnózu u nás rok od roku vyslechne více pacientů. Patříme mezi státy s nadprůměrným počtem nemocných v Evropě. Nižší výskyt nádorů kůže je ve srovnání s ČR také ve státech jižní Evropy, například v Chorvatsku, Španělsku, Portugalsku a Řecku. Odborníci tento fakt vysvětlují jiným převažujícím fototypem kůže a také tím, že obyvatelé těchto zemí jsou slunečnímu záření vystaveni během roku pravidelně, proto se jejich organismus může se slunečními paprsky lépe vyrovnat. I přes častá varování odborníků před rakovinou kůže se její výskyt nedaří snižovat. Stoupá i úmrtnost – ročně u nás na maligní melanom zemře přibližně 450 osob. Oslabenou ozónovou vrstvou projde mnohem více škodlivých UV paprsků, a také jsou dostupnější dovolené u moře, během kterých se vystavujeme nadměrnému slunečnímu záření. Opatrní by měli být zejména majitelé světlé pleti, kteří se na sluníčku velmi často spálí. Melanomem jsou více ohroženi také lidé starší 55 let, protože přestávají sledovat změny na své pokožce. Evropský den melanomu Od roku 2001 se naše republika každý rok zapojuje do kampaně „Evropský den melanomu“, během kterého se dermatologové snaží zvýšit povědomí o této nemoci a nabízejí preventivní vyšetření bez objednání. Záštitu nad Evropským dnem melanomu převzaly v minulých letech Česká dermatovenerologická společnost Jana Evangelisty Purkyně a Česká akademie dermatovenerologie. Snahou je přimět pacienty, aby chodili na pravidelné prohlídky. Maligní melanom v pokročilém stádiu totiž patří mezi nejhůře léčitelné typy rakoviny. Může mít různé podoby – buď se rozšiřuje po povrchu nebo mírně do výšky. Na zdravé kůži se projevuje nejprve jako pomalu se zvětšující barevná skvrna. Když se utvoří na základě mateřského znaménka, lze ho poznat podle změny barvy, tvaru nebo velikosti. Melanom patří mezi nejagresivnější formy rakoviny a lékaři odhadují, že do třiceti let půjde o nejčastější typ nádoru.
Shrnutí
Pamatujte, že zdravé opalování neexistuje! Přípravek na opalování s vhodným ochranným faktorem naneste nejlépe 30 minut před vlastní sluneční expozicí. Zůstávejte na slunci pouze 60 % z maximálně stanovené doby pobytu, protože poškození buněk může nastat ještě dříve než dojde ke spálení pokožky. Přípravek na opalování aplikujte v dostatečném množství (asi 35 ml/6 čajových lžiček u dospělého). Vyhýbejte se působení přímého poledního slunce. Sluneční ochrana je důležitá i při pobytu na místech chráněných před přímým působením UV záření (stín, počasí pod mrakem apod.). Nezapomeňte, že písek, voda a sníh sluneční paprsky odrážejí a zesilují tak jejich působení. Používejte voděodolné opalovací prostředky, protože i v metrové hloubce působí UVB záření s 50% intenzitou.
Závěrem
Nádherný slunečný den, procházka po pláži, pobyt u vody - to vše má pozitivní účinek nejen na tělo, ale také na psychiku člověka. Slunce zvyšuje pohodu a vitalitu, snižuje depresi a aktivuje syntézu vitamínu D. Díky UVA a UVB paprskům má sluneční záření negativní vliv na pokožku, způsobuje její spálení, předčasné stárnutí kožních buněk a přispívá k rozvoji kožních nádorů. Během dovolené u moře si škodlivost UV záření uvědomujeme daleko více. Naprosto stejnou pozornost bychom své kůži však měli věnovat i při cestě do práce, o víkendu na chatě či během výletu do přírody. V posledních letech totiž i v našich zeměpisných šířkách vzrostlo nebezpečné UV záření na hodnotu 9,5 z 11stupňové číselné škály. Výjimkou nejsou ani stále častější alergie na slunce. Účinná ochrana kůže je spíše medicínskou záležitostí, proto výběr vhodného přípravku konzultujte s lékárníkem.
Lucie Zímová, použité zdroje u autorky