PHARMA NEWS - odborný časopis

POTŘEBA SPÁNKU 

Je nepochybné, že právě chrápání patří k častým steskům, které narušují spánek. A ten, jak víme, patří k nejstarším a nejzákladnějším regulačním mechanismům. Jeho potřeba individuálně kolísá obvykle mezi 3 a 11 hodinami. Obecně je zakořeněná představa, že zdravý je dlouhý spánek a mnozí lidé, kteří mají potřebu jen kratšího spánku, se cítí ohroženi a dožadují se po lékaři hypnotik, ač jsou zcela odpočatí. 

SPÁNKOVÉ FÁZE 

Spánek má několik fází (uvádí se sedm – pět ve fázi hlubokého spánku a dvě ve fázi mělkého). Když si člověk lehne, usíná a upadá do spánku, tak se dostane na okamžik do tzv. sofroliminální hladiny, ve které může pocítit (většinou nepříjemné) škubnutí nohou či celým tělem. Poté upadá do hlubokého spánku a zhruba po hodině a půl se dostává opět k povrchovému spánku, téměř k probuzení, kdy se objevuje REM fáze, ve které se zdají sny. Člověk se během této fáze může zcela probudit a okamžitě zase usnout. To je naprosto normální a není to signálem žádné spánkové poruchy. Každá REM fáze trvá čtyři až dvanáct minut; během ní tělo odpočívá, likvidují se škodlivé zplodiny, tělo se čistí, do paměti se ukládají naučené informace. Do této fáze se spící člověk dostane čtyřikrát až pětkrát za noc. Spánek by měl být monofázový, tzn. člověk by měl spát jednou denně a v kuse. 

PORUCHY SPÁNKU 

A. „Neurotická porucha spánku“: unavený jedinec ulehne, ale navzdory své únavě nemůže usnout, převaluje se, ne a ne zabrat, a když s velkými obtížemi nakonec usne, budí se a ráno vstává rozmrzelý, rozlámaný a celý den se obává, že večer zase neusne… Vzniká začarovaný kruh: čím větší je úzkostná obava, tím větší je napětí, které prohlubuje vyčerpání a únavu, ale nevede k odpočinku. Snaha po rychlém usnutí vede naopak k podráždění. Po ulehnutí by měl člověk do půl hodiny usnout, jinak jsme oprávněni hovořit o poruše. 

B. „Depresivní porucha spánku“: zde je usínání poměrně snadné, ale postižený se velice brzy probouzí, obvykle po druhé hodině ranní, objevují se u něho nepříjemné a vtíravé depresivní autoakusace a často sebevražedné myšlenky. Říkáme tomu „ranní pessimum“ , během kterého se mohou objevit vážně míněné sebevražedné pokusy. 

C. „Zdánlivá nespavost“: postižený tvrdí, že celé týdny, ba měsíce nespí, nezamhouří oka, což je fyziologicky nemožné, protože kontrolované údaje mluví maximálně o stovce hodin, kterou může člověk bez újmy přežít. Zde se jedná o krátké mikrospánky, které však stačí k tomu, aby organismus načerpal a vykompenzoval minimální potřebnou energii pro přežití a tak se zbavil nahromaděných zplodin. Jedná se skutečně o vteřinové, případně minutové úseky, které si člověk neuvědomuje, nepostřehne je a proto nabývá dojmu, že vlastně vůbec nespal. 

DŮSLEDKY PORUCH SPÁNKU U osob trpících dlouhodobě nespavostí se rozvinují i další příznaky: 

• zpomalení reakcí 

• zpomalení myšlení 

• lehké poruchy v úsudku a logice 

• porucha poznávacích schopností 

• nepřiměřené emoční reakce 

• porucha soustředění a pozornosti 

• zhoršení nálady 

• chronický únavový syndrom 

• imperativní ospalost 

• různé somatické poruchy 

Z výše uvedených důsledků vyplývá, že kvalita spánku má velký vliv na stav naší psychiky. A pokud je spánek čímkoli narušován, je v našem zájmu pokusit se tuto překážku odstranit. 

MUDr. Jan Cimický, CSc. 

 

BANÁLNÍ CHRÁPÁNÍ– možný signál vážného zdravotního problému 

CHRÁPÁNÍ NENÍ NORMÁLNÍ 

Chrápání bere většina populace jako víceméně běžný jev. Málokdo si tak uvědomuje, že z pohledu ORL se jedná o jev poměrně studovaný, protože důsledky mohou být závažné. 

PŘEKÁŽKY NEBOLI OBSTRUKCE DÝCHÁNÍ 

Důvody zhoršené průchodnosti nosu jsou rozmanité. Podílí se anatomické změny vrozené či získané v místě nosní přepážky, vnitřní nosní chlopně (nejužšího místa nosu), ale i nosních skořep. Významný vliv mají záněty i projevy alergie. Nosní dýchání omezuje i růst nádorů. Vedle krátkodobého omezení dýchání při akutní rýmě je častou příčinou mechanická obstrukce z deformity nosní přepážky spolu se zúžením vnitřní chlopně. 

CHRÁPÁNÍ – MOŽNÝ PŘEDSTUPEŇ OSAS 

Nosní obstrukce může mít výrazný vliv při vzniku chrápání. Vibrací měkkého patra při dýchání ústy i při obstrukci nosu dojde ke zvukovému fenoménu chrápání. Takzvané prosté (primární) chrápání bez dalších příznaků zůstává pouze společenským problémem, ale velmi často se může jednat o předstupeň obstrukčního syndromu spánkové apnoe. OSAS je onemocnění charakterizované krátkodobými, ale častými zástavami dýchání ve spánku vedoucí k nedostatečnému okysličování krve. Příčinou je zúžení dýchacích cest ve spánku, kdy ochabuje napětí hltanového svalstva. Nekvalitní, přerušovaný spánek vede k chronické únavě, usínání ve dne, nervozitě, depresi, bolestem hlavy, sexuální dysfunkci, výrazně zvýšenému riziku dopravní nehody u řidičů. 

DIAGNOSTIKA A DŮSLEDKY OSAS 

Vznik OSAS ovlivňují anatomické poměry hltanu, výrazný vliv má obezita, alkohol a užívání hypnotik. Diagnóza se odhalí polysomnografií - komplexní záznam ve spánku, který zjišťuje stav okysličení krve, puls, srdeční i respirační frekvenci, EKG, EEG. Možné důsledky OSAS mohou být velmi vážné - plicní hypertenze, srdeční arytmie, vyšší riziko mozkové mrtvice či dokonce náhlá smrt. LÉČENÍ OSAS U nižší intenzity OSAS se přistupuje k léčení zlepšením hygieny spánku, upraví se poloha při spaní, velmi důležitá je redukce váhy pacienta a samozřejmě se pracuje na zlepšení průchodnosti nosu buď chirurgicky, nebo lze použít zevní nosní aplikátory (například nosní pásky Volný Dech™), které jsou velmi dobře snášeny. Nosní aplikátory se používají vedle spánku i při sportu, kdy zlepšují průchodnost nosu. 

Připravil ORL specialista