PHARMA NEWS - odborný časopis

Starý známý koenzym Q10: na formě záleží

RNDr. Martin Štula

Koenzym Q10 Vám jistě nemusíme představovat. I na našich stránkách jsme se touto zajímavou molekulou zabývali již vícekrát. Přesně před rokem jsme pro Vás shrnuli jeho mnohostranné využití v medicíně a péči o lidské zdraví. A protože se o koenzym Q10 aktivně zajímáte, přinášíme Vám nyní informace o jeho chemických formách, jejich osudu a využití v organismu.

Ubichinon, nebo ubichinol?

Pod označením koenzym Q10 najdeme v živých organismech dvě podobné molekuly: ubichinon a ubichinol. Podle potřeby přecházejí jedna v druhou. I v lidském těle se vyskytují obě. Jejich zastoupení v jednotlivých oddílech se však liší.

V mitochondriích, což jsou jakási energetická centra buněk, probíhá konečná fáze řízeného spalování všech základních živin, zahrnující Krebsův cyklus a dýchací řetězec, na jehož konci se vodík řízeně slučuje s kyslíkem a získaná energie se ukládá do ATP, jakési univerzální baterie, která pohání většinu životních dějů. A právě v dýchacím řetězci, který si můžeme představit jako velmi důmyslné soukolí, je malým, zato velmi důležitým „kolečkem“ právě ubichinon.

V mitochondriích, kde probíhá tvorba koenzymu Q10, najdeme obě jeho formy. Oxidovaný ubichinon přijímá z enzymů komplexu I a II dva vodíkové protony a dva elektrony a redukuje se na ubichinol. Ten pak putuje ke komplexu III, kterému oba protony i elektrony odevzdá. Stává se z něj opět ubichinon, který se vrací zpět, aby přijal a přenesl zase další protony i elektrony. Tento neustálý cyklus probíhá v rámci vnitřní membrány mitochondrií.

Játra jsou hlavním zdrojem koenzymu Q10, který koluje v krevní plazmě. Zde ho najdeme vázaný na lipoproteiny a převážně jako ubichinol. Je to tak pro organismus výhodnější. Ubichinon je totiž potřeba tam, kde se energie ukládá do ATP. Ale aby koenzym Q10 působil jako antioxidant a chránil lipidové struktury před oxidací, potřebuje sám být v redukované formě.

Mohlo by se tedy zdát, že suplementace koenzymu Q10 ve formě ubichinolu je pro lidský organismus výhodnější než ubichinon, ale není tomu tak. Transportní formou koenzymu Q10 je ubichinon. Z potravy můžeme přijímat a také přijímáme obě formy stejně, nicméně ubichinol se v žaludku oxiduje na ubichinon, aby se v této formě mohl přenést přes střevní stěnu. V enterocytech se zabudovává do chylomiker, lipidových komplexů, které ho přenášejí lymfou do krevního oběhu. V nich se redukuje zpět na ubichinol.

Vstřebávání koenzymu Q10 ovlivňuje jeho technologické zpracování

Mnohem důležitější je však galenické zpracování přípravku, které ovlivňuje vstřebávání podaného koenzymu Q10 a jeho biologickou dostupnost. Jeho molekula je silně lipofilní a poměrně velká. Neprochází tedy střevní bariérou prostou difúzí přes membrány, ale stejně jako tuky potřebuje být pomocí žlučových kyselin „zabalen“ do micel, které teprve pak mohou být střevními buňkami pohlceny a předány do lymfatického oběhu. Čistý koenzym Q10 ve formě suroviny tvoří krystalky, které jsou prakticky nerozpustné ve vodě a v žaludeční šťávě mají tendenci se shlukovat. Tají při teplotě asi o 10 °C vyšší, než je teplota lidského těla, a velmi neochotně se rozpouštějí v tucích obsažených ve stravě. Obtížně se tedy zabudovávají do micel, ve kterých je mohou absorbovat střevní buňky. Krystalický koenzym Q10 má nízkou biologickou dostupnost a do krevního oběhu se vstřebá jen asi 7 % podané dávky. Užívání ve formě běžných tablet je proto nejméně výhodné.

Výhodné je proto rozpustit surovinu v jedlém oleji a podávat ho například formou měkkých želatinových kapslí. Olejové kapénky se snadno dispergují do micel a takto jsou využitelné o zhruba 60 % lépe než krystalický koenzym Q10.

Moderním způsobem, jakým lze ve střevech významně zvýšit vstřebávání podávaných látek, lipofilních a hydrofilních, jsou liposomy. Jsou to kulovité struktury vytvořené z dvou vrstev fosfolipidů, tedy základních složek buněčných membrán. Lipofilní látka, jakou je právě koenzym Q10, se rozpouští uvnitř fosfolipidové vrstvy. Liposomy se snadno dispergují ve vodě a vytvářejí emulzi. Liposomální částice jsou podobně jako tukové micely ochotně přijímány střevními buňkami, ukládány do chylomiker a dále předávány do lymfy a krevního oběhu. Takto podaná dávka velmi významně a rychle (již během jedné hodiny) zvýší plazmatické koncentrace koenzymu Q10. Využije se až 67 % podané dávky. Je to přibližně 9× více než u krystalického koenzymu Q10. A to je i při vyšší výrobní ceně velmi významný rozdíl.