PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA A JEJÍ ZDRAVOTNÍ OBTÍŽE



Ačkoliv je štítná žláza vysoce důležitým orgánem lidského těla, zdálo by se, že v běžné populaci má spíše postavení opomíjené Popelky, na kterou si málokdo vzpomene. Řada pacientů se pak dozvídá o významu této endokrinní žlázy až v okamžiku, kdy se osobně střetnou s diagnózou, jejíž základ představuje právě porucha tohoto orgánu. 

Vezmeme-li v úvahu, že štítná žláza se podílí na ovlivnění funkce řady orgánů v lidském těle, látkové přeměně a udržení stálosti vnitřního prostředí, je nasnadě, že poruchy její funkce hrozí opravdu vážnými následky.

VÝVOJ A ULOŽENÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Štítná žláza (tyreoidea) postupně vzniká již od konce třetího týdne embryonálního vývoje a do konce týdne sedmého z původního umístění ve spodině hltanové sestupuje do oblasti průdušnice a hrtanu.
Svým tvarem připomíná štítná žláza motýla – tvoří ji dva laloky hruškovitého tvaru ležící po stranách hrtanu a průdušnice. Tyto laloky jsou vzájemně spojené můstkem tkáně štítné žlázy, který probíhá napříč před průdušnicí.
Hmotnost štítné žlázy je u dospělého člověka za normálních okolností asi 15 – 20 gramů.

STAVBA

Štítná žláza je žlázou folikulárního typu – vazivové pouzdro tvořící povrch žlázy ji jednak pevně fixuje k průdušnici a hrtanu, jednak vstupuje rovněž dovnitř, dělí žlázu na laloky a následně na lalůčky tvořené kulovitými váčky – folikuly. Ty jsou vyplněny koloidem (tzv. homogenní sekreční tekutina). Ohraničení folikulů je tvořeno kubickými buňkami. Mezi jednotlivými folikuly pak nacházíme uložen ještě jeden typ buněk – tzv. buňky parafolikulární. Folikuly jsou rovněž bohatě opředeny krevními kapilárami a je vhodné zmínit, že uvažujeme–li hodnotu krevního zásobení na poměrnou jednotku tkáně, patří štítná žláza společně s nadledvinkami k orgánům nejhojněji zásobovanými krví.

HORMONY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Štítná žláza produkuje (uskladňuje, vydává) tři významné hormony: thyroxin, trijodthyronin a kalcitonin.
Thyroxin a trijodthyronin jsou tvořeny ve folikulech (kde je rovněž vychytáván jód, viz. níže). Ovlivňují látkovou přeměnu a mají významnou úlohu ve vývoji celého organismu a to již od počátku nitroděložního vývoje. Kalcitonin – hormon zajišťující vychytávání vápníku z krve a jeho ukládání (především do kostí). Oproti předchozím dvěma hormonům je vytvářen zmíněnými parafolikulárními buňkami.

ŘÍZENÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Činnost štítné žlázy je řízena v první řadě hypofýzou, respektive jí vytvářeným hormonem, označovaným jako TSH neboli tyreostimulující hormon. Ten je přímo odpovědný za růst štítné žlázy a za regulaci výdeje jejích hormonů do krve.
Princip řízení funguje, dá se říci, jednoduchým systémem. Získá–li hypofýza přímo z krve či z vyšších nervových center informaci o nedostatku hormonů štítné žlázy, uvolní do krevního oběhu hormon TSH – tím štítná žláza dostává pokyn pro zvýšení výdeje svých hormonů.
A naopak – nadměrné množství hormonů štítné žlázy při její zvýšené činnosti vede k ukončení výdeje hormonu TSH hypofýzou. Je zde však ještě jeden velmi významný prvek, na němž je správná funkce štítné žlázy značně závislá – dostatečný příjem jódu.

JÓD A ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Dostatečný příjem jódu umožňuje štítné žláze tvorbu zmíněných hormonů. Pro její správnou činnost je zapotřebí příjmu přibližně 150 až 200 mikrogramů jódu denně. V některých životních etapách pak až příjem dvojnásobný (zejména v pubertě a v průběhu těhotenství).
Nedostatečný příjem – zejména klesne–li dlouhodobě pod 50 mikrogramů denně, vede i k nedostatečné tvorbě hormonů štítné žlázy, jejímu zvětšování (tzv. struma) a obdobně k příznakům hypotyreózy, čili onemocnění vznikajícího na podkladě snížení její funkce.

VÝSKYT JÓDU

Nelze vyjádřit absolutní hodnotou. Obecně platí, že zlomková množství jódu lze najít prakticky všude v přírodě, včetně půdy. Prostřednictvím vodních toků se jód dostává do moří, kde je vychytáván zejména mořskými živočichy a rostlinami. To je také důvodem, proč obyvatelé přímořských států, v jejichž potravě jsou „plody moře“ běžně zastoupeny, netrpí zpravidla nedostatkem jódu. Obdobně se může výrazně lišit obsah jódu v konzumních rostlinách a mase a to samozřejmě opět v závislosti na tom, jaký je jejich původ, v které zemi či oblasti byly vypěstovány/chovány. Oproti tomu u obyvatel států vnitrozemských, Českou republiku nevyjímaje, je často příjem jódu ve stravě hodnocen jako nedostatečný. A to i přes fakt, že součástí nabídky je dnes jodidovaná sůl i mořské produkty (u nichž však často sehrává roli vyšší cena).
Obecně se nedostatečný příjem jódu předpokládá až u čtvrtiny celosvětové populace.

NEMOCI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Zdravotní potíže se štítnou žlázou nejsou vzácností. Ve většině vyspělých zemí postihují asi 5 % obyvatelstva. Přitom platí, že výrazně častěji bývají postiženy ženy. Typickou zdravotní komplikací štítné žlázy je její zvětšení neboli tzv. struma.

STRUMA

Struma (lidově též „vole“) je označení zvětšení štítné žlázy, která se díky němu obvykle stává dobře hmatnou a v krční oblasti vnějším pohledem dobře viditelnou. Ze zdravotního hlediska může jít o případ s různou závažností, od strumy prosté, přes její postupný vývoj v mnohouzlovou strumu až po rizika plynoucí ze strumy vrůstající do hrudní dutiny.
Příčina vzniku strumy může být různá, často však v jejím pozadí stojí právě nedostatečný příjem jódu – zvětšení štítné žlázy tedy vzniká v reakci na nedostatečnou tvorbu jejích hormonů (k jejichž tvorbě, jak jsme zmínili, je jódu zapotřebí). Zvětšování štítné žlázy má být tedy jakousi kompenzací sloužící k pokrytí potřeb organismu. Vznikat může dále v závislosti na příjmu některých látek obsažených v lécích či ve stravě, které snižují činnost štítné žlázy, či poruchami enzymů součinných při tvorbě hormonů štítné žlázy. K přechodnému zvětšení štítné žlázy může docházet i během puberty či v těhotenství.

PROJEVY

Jsou zpočátku pozvolné a nenápadné. Postupné zvětšování štítné žlázy se nejprve projeví přechodnými pocity tlaku v oblasti krku, většinou vleže či při některých pohybech krku. Postupné zvětšování štítné žlázy přináší trvalé obtíže. Hrozí útlak krčních struktur, tlak na průdušnici a její vychýlení. V důsledku pak pocit nedostatku vzduchu při dýchání a v některých případech riziko dušení (zejména při dalším omezení dýchaní, např. infekce dýchacích cest, aj.). Obdobně může zvětšující se struma utlačovat jícen a způsobovat obtížné polykání, při útlaku žilních struktur je komplikován odtok krve z hlavy a horních končetin a s ním spojené vážné komplikace.

LÉČBA

Léčba strumy má dva základní pilíře – léčbu medikamentózní a léčbu chirurgickou. Medikamentózní léčba – V úvahu připadá buď podávání hormonů štítné žlázy – výsledkem je snížení tvorby TSH hypofýzou a následně dochází ke zmenšení štítné žlázy.


Další možností je podávání jódu v případech, kdy za rozvojem strumy jasně stojí jeho nedostatečný příjem. Efekt je obdobný – zvýšení příjmu jódu sníží množství produkovaného TSH.
Případně kombinací podávání hormonů štítné žlázy i jódu. Chirurgická léčba – nachází uplatnění např. v případech, kdy medikamentózní léčba není účinná, struma se nezmenšuje nebo dokonce dále zvětšuje. Dále tehdy, je–li přítomen závažný útlak okolních orgánů. Vyskytnou–li se projevy na buněčné úrovni, které směřují ke vzniku nádoru. Štítná žláza se chirurgicky odstraňuje buď celá, nebo její část. V současnosti se často přistupuje spíše ke kompletnímu odstranění. Následně samozřejmě vyvstává í nutnost podávat hormony štítné žlázy prostřednictvím lékových forem. Třetí možností léčby strumy je použití radiojódu, který destruuje část, případně celou štítnou žlázu. V léčbě prosté strumy se jej však využívá jen velmi zřídka v případech, kdy předchozí zmíněná řešení nelze z různých příčin uspokojivě využít.

HYPOTYREÓZA SNÍŽENÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY 

Nejčetněji se vyskytuje ve starším věku, opět výrazně četněji u žen. Organismus je vlivem hypotyreózy nedostatečně zásobován hormony štítné žlázy – hormony se nevytvářejí v dostatečném množství a nebo méně často – účinek hormonů ve tkáních organismu je snížen.
Příčinou hypotyreózy bývá často chronický zánět štítné žlázy, který ji postupně ničí. K tomu bohužel dochází v některých případech na základě poruchy imunitního systému. V těchto případech je struma typickým příznakem. Vznikat může i na podkladě dědičné poruchy tvorby hormonů štítné žlázy, aj. Pokud v pozadí onemocnění stojí porušení činnosti štítné žlázy, hovoříme o hypotyreóze periferní.
Důvodem však může být také postižení podvěsku mozkového – pak hovoříme o tzv. hypotyreóze centrální.

PŘÍZNAKY

Mají zpravidla pozvolný, pomalý a nenápadný vznik. Jsou navíc běžné i pro řadu jiných onemocnění a jejich původ je tak často přisuzován např. projevům arteriosklerózy nebo přirozenému procesu stárnutí. Zřetelným ukazatelem je tak zpočátku snad pouze výskyt příznaků v krátkodobém horizontu po předchozích zákrocích na štítné žláze.
Možných příznaků je opravdu mnoho, namátkou jmenujme typické změny v obličeji pacienta, působící dojmem unavené, nevýrazné a zdánlivě oteklé tváře. Dále pomalejší, rozvážná mluva, chraplavý, nízko laděný hlas. Pergamenová kůže s četnými vráskami, zduřelý jazyk.
Bolesti hlavy, únavnost, otupělost, neschopnost soustředění, aj. Zpomalená srdeční činnost, nižší krevní tlak, aj. Plynatost, zácpa, snížená chuťová vnímavost. Bolesti kloubů, snížení sexuálních funkcí, mužská impotence, u žen nepravidelná menstruace či její přerušení.
V léčbě se opět uplatňuje zejména podávání hormonů štítné žlázy. U hypotyreózy centrální také samozřejmě léčba základního onemocnění hypofýzy (zánět, nádor, úraz, aj.)

TYREOTOXIKÓZA ZVÝŠENA FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY 

Opačným problémem oproti hypotyreóze je tyreotoxikóza, neboli též hypertyreóza. V tomto případě dochází k trvalé nadprodukci hormonů štítné žlázy. K nejčastějším příčinám vzniku se řadí: 
Graves - Basedowova chorba 
Toxická mnohouzlová struma 
Toxický (independentní) adenom
Příznaky tyreotoxikózy jsou pacienty často dlouhodobě přisuzovány průběhu jiných onemocnění, nervozitě, stresu, apod. Existuje opět velice široká škála příznaků, jejichž projevy a intenzita se individuálně mohou značně lišit. Vyskytuje se struma, zvýšená chuť k jídlu, ztráta na váze – nutno podotknout, že zvýšená chuť k jídlu samozřejmě někdy ve výsledku stírá váhový úbytek a pacient naopak na váze přibývá. Dále pocit žízně, častější močení, nesnášenlivost tepla, svalová slabost, únavnost.
A mnoho dalších, např. nervově svalových a psychických příznaků (třes rukou a jazyka, neklid, rychlá mluva, občasná agrese, aj.). Běžně také např. zrychlená srdeční činnost, nepravidelná srdeční činnost, dušnost, aj.
Léčebné možnosti jsou opět buď medikamentózní či chirurgické, případně využití radiojódu. Při odstranění štítné žlázy je opět samozřejmostí následná suplementace jejích hormonů v lékových formách.

Rudolf Hála

Použité zdroje:
Prof. MUDr. Josef Dvořák, DrSc.: Štítná žláza a její nemoci. Serifa s.r.o., Praha 2002.
http://www.stitnazlaza.estranky.cz/

ZTk3Nz