PHARMA NEWS - odborný časopis

Studie prokázala pozitivní vliv pití minerálek na zdraví hypertoniků

prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., předseda Fóra zdravé výživy, vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy, Klinika kardiologie, IKEM

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je nejčastějším srdečně-cévním onemocněním a zároveň rizikovým faktorem závažných srdečně-cévních příhod – patří mezi hlavní příčiny srdečního selhání, cévních mozkových příhod, srdečních infarktů aj. V ČR je výskyt hypertenze ve věku 25 až 64 let přibližně 40 % se zřetelným nárůstem ve vyšších věkových skupinách (v dekádě od 55 do 64 let má vysoký krevní tlak 72 % mužů a 65 % žen). Úspěšná kontrola hypertenze, tj. dosažení cílového krevního tlaku (alespoň méně než 140/90 mm Hg), se daří pouze u zhruba 30 % hypertoniků.

Velká část pacientů užívá na předpis lékařů kombinaci několika léků, přesto hodnoty krevního tlaku nevhodně kolísají. Domácí i zahraniční doporučení se zaměřují především na oblast farmaceutické léčby a zlepšení spolupráce pacientů s lékaři. I když jsou ve všech těchto doporučeních zdůrazňována také režimová opatření (redukce váhy, omezení soli, alkoholu, dieta s omezením živočišných tuků a jednoduchých cukrů, pohybová aktivita atd.), překvapivě neexistují žádná oficiální odborná doporučení týkající se na první pohled banální, na druhý pohled zásadní problematiky – jak léky na hypertenzi správně zapíjet.

Pokud doporučené léky zůstanou v lékárně, v šuplíku, ale i v jícnu, nepomáhají. Doporučení pro jejich zapíjení se pohybují mezi 300 a 600 ml tekutin. Takové množství tekutin není téměř jistě naprostou většinou léčených osob dodržováno. K tomu není známo, jaké tekutiny jsou k zapíjení optimální. Proto je zajímavé, že v souvislosti s hypertenzí se často doporučuje omezit konzumaci minerálních vod, přestože mohou nahradit cenné minerální látky (hořčík, draslík), ztracené při léčbě hypertenze. Většina přírodních minerálních vod obsahuje minimální množství sodíku, takže obavy ze zadržování vody jsou zbytečné. Navíc obsahují minerální látky v dobře dostupné formě, díky které je tělo dokáže snadno vstřebat a využít.

Studie s hypertoniky

Lékaři a nutriční terapeuti opakovaně evidují nedostatečný pitný režim pacientů s hypertenzí, obvykle způsobený obavou ze zvýšeného zavodnění a následného zvyšování krevního tlaku. Souběžným problémem je nedostatečné a nedůsledné zapíjení léků. Na tyto praktické poznatky odborníků navázala studie »Vliv důsledného zapíjení léků a pravidelné konzumace minerálek na pacienty s rezistentní hypertenzí«, podpořená grantem AquaLife Institutu. 

Hlavní cíle projektu:

1. Zjistit stav zapíjení léků v populaci pacientů se závažnou formou hypertenze, sledovanou v ambulancích praktických lékařů.

2. Upravit u této skupiny zapíjení léků, a to v rámci zlepšení celkového pitného režimu.

3. Zjistit, jaký vliv má zlepšení pitného režimu s použitím minerálních vod na krevní tlak, zavodnění organizmu a další parametry.

Projekt se uskutečnil ve spolupráci se třemi praktickými lékaři v Praze, kteří sestavili skupinu pacientů s neuspokojivými hodnotami krevního tlaku (opakovaně nad 140/90 mm Hg), léčenými kombinací antihypertenzních léků. U vybraných pacientů byly zjištěny režimové návyky včetně pitného režimu. Následovala edukace o základech optimální dietoterapie s důrazem na dostatečný pitný režim a důsledné zapíjení léků. Za tímto účelem byl vytvořen edukační materiál vhodný pro použití i v dalších projektech zaměřených na neselektovanou populaci pacientů sledovanou praktickými lékaři. Účastníkům projektu byly navíc distribuovány neperlivé minerální vody Mattoni (středně mineralizované přírodní minerálky) v celkovém množství 90 l na osobu, tj. 1,5 l na den po dobu 8 týdnů.

Do projektu bylo zařazeno celkem 47 pacientů (40,4 % mužů a 59,6 % žen) průměrného věku 53,8 let, z nich 23,4 % tvořili kuřáci. Diabetes mellitus byl přítomný u 15,2 %, další onemocnění u 58,7 % účastníků projektu, průměrný index tělesné hmotnosti byl 35,7 kg*m-2. Hypertenze trvala v průměru 9,5 roku. Více než 93 % pacientů, kteří projekt dokončili (44 osob), bylo ochotno změnit svůj režim k lepšímu. Více než 61 % z nich změnilo také svůj pitný režim, ve smyslu zvýšení objemu vypitých neslazených tekutin.

Hlavní zjištění studie:

1. Téměř 39 % pacientů zapíjelo léky méně než 2 dl tekutin, optimálním množstvím nad 3 dl pouze 2 %!

2. Po intervenci už jen 9 % pacientů zapíjelo léky méně než 2 dl tekutin, optimálním množstvím nad 3 dl bezmála 7 %.

3. U pacientů, kteří dodržovali pitný režim a zároveň vypili všechny dodané minerální vody, se již po 8 týdnech snížila hodnota systolického krevního tlaku. K nežádoucímu zavodnění jejich organizmu nedošlo, naopak v některých částech těla byl zaznamenán dokonce pokles obsahu tekutiny.

Závěr

U intervenované skupiny pacientů s hypertenzí byla po edukaci zjištěna příznivá změna v zapíjení léků. Pravidelné pití 1,5 l středně mineralizované vody nejen nezvýšilo hodnoty systolického krevního tlaku, ale u skupiny, která tento režim důsledně dodržela, došlo dokonce k jeho poklesu, a to již po 8 týdnech. Nedošlo ani k výrazné retenci tekutin, naopak u pacientů důsledně dodržujících pitný režim, zahrnující i minerální vody, došlo k mírnému, ale statisticky významnému poklesu obsahu tekutin v některých částech těla. U pacientů, kteří projekt dokončili, došlo i k dalším pozitivním změnám, především v oblasti stravovacích a režimových opatření. To znamená, že i jednoduchá a všem dostupná změna v pitném režimu může přinést významné zdravotní benefity.

Pravidelný a dostatečný příjem vhodných tekutin významně podporuje všechny životně důležité funkce organizmu a je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných. Cílená režimová intervence s důrazem na pitný režim má ohromný smysl, a to nejen u hypertoniků. Zvláště u těchto pacientů může sehrát pitný režim a důsledné zapíjení léků velkou roli v rámci terapie. Je to bohužel oblast, kterou žádná odborná doporučení téměř vůbec nezdůrazňují. Problematika pitného režimu je u hypertoniků zmiňována pouze v souvislosti s alkoholem či slazenými nápoji ve smyslu jejich restrikce.

Minerálky nezvyšují krevní tlak

RNDr. Pavel Suchánek, člen Fóra zdravé výživy, odborný konzultant AquaLife Institutu v oblasti nutriční péče, výzkumný pracovník IKEM

Studie »Vliv důsledného zapíjení léků a pravidelné konzumace minerálek na pacienty s rezistentní hypertenzí«, podpořená grantem AquaLife Institutu, se snažila odpovědět na otázky, zda dostatečné zapíjení léků zlepšuje jejich účinnost, zda vhodná dietně fyzická opatření dokáží ovlivnit i hladinu krevního tlaku u pacientů s rezistentní hypertenzí a zejména pak, zda zapíjení léků středně mineralizovanými neslazenými vodami nezvyšuje hodnotu krevního tlaku. Veřejnost se totiž obecně domnívá, že pravidelné pití minerálek vede ke vzniku, případně ke zhoršení onemocnění vysokým krevním tlakem, tzv. hypertenzí.

Základním nástrojem k dosažení cílů projektu byla cílená úprava režimových návyků spojená se sledováním hodnot krevního tlaku, tělesné váhy a tělesného složení pacientů s rezistentní hypertenzí. Respondentům byl za tímto účelem zajištěn na dobu trvání projektu, tj. na 8 týdnů pitný režim v podobě přírodních minerálních vod Mattoni. Projekt byl realizován ve spolupráci se třemi praktickými lékaři v Praze, díky jejichž spolupráci byla vytvořena skupina celkem 47 respondentů. Tuto skupinu tvořili pacienti s rezistentní hypertenzí, nejméně trojkombinací léků včetně diuretik a s neuspokojivými hodnotami krevního tlaku (krevní tlak opakovaně nad 140/90 mm Hg). 

Průběh studie a spolupráce s pacienty

Vstupní konzultace s účastníky projektu, respondenty, probíhaly v ambulancích praktických lékařů. V rámci vstupní konzultace bylo měřeno tělesné složení přístrojem In Body S10 (se zaměřením mimo jiné i na množství a distribuci vody v buňkách) a krevní tlak (měřen třikrát za sebou v krátkém časovém rozestupu), respondenti vyplnili dotazník ke zjištění návyků včetně stravovacího a pitného režimu. Následně byly účastníkům projektu interpretovány výsledky měření a respondenti byli poučeni, jak dané hodnoty zlepšit.

V rámci měření tělesného složení jsme stanovili množství aktivní svalové hmoty, tělesného tuku a viscerálního neboli vnitrobřišního tuku. Zvláštní pozornost jsme věnovali měření množství celkové tělesné vody (TBW) v jednotlivých částech těla a množství extracelulární neboli mimobuněčné vody (ECW), tj. vody, která je v nadměrném množství zdrojem lymfatických otoků. Poměr mezi celkovou tělesnou vodou a extracelulární vodou má zásadní vliv na hladinu krevního tlaku.

Nutriční terapeutka poučila účastníky projektu o vhodných stravovacích návycích se zdůrazněním optimálního pitného režimu včetně důsledného zapíjení léků. Dietně pohybová intervence zahrnovala základní vhodné složení stravy s doporučením omezit konzumaci soli a cukrů, dát přednost rostlinným olejům před živočišnými tuky, omezit slazené a alkoholické nápoje. Z pohybových aktivit byla respondentům doporučena vzhledem k jejich věku zejména chůze, případně nordic walking a cyklistika.

Každému účastníkovi projektu pak byly distribuovány neperlivé přírodní minerální vody Mattoni v množství 1,5 l na den po dobu 8 týdnů (10 balení po šesti 1,5 litrových lahvích). Všichni respondenti obdrželi výsledky měření tělesného složení a edukační materiál se souhrnnými režimovými doporučeními, v průběhu projektu s nimi byl udržován e-mailový a telefonický kontakt.

Po 8 týdnech absolvovali účastníci projektu kontrolní měření tělesného složení a krevního tlaku, spojené s konzultací výsledků. Opět vyplnili režimový dotazník, pro porovnání a vysvětlení změn tělesného složení a krevního tlaku. V rámci vyplňování dotazníků bylo překvapivé, že pacienti byli teoreticky vybaveni informacemi, ale nebyli schopni převést je dlouhodobě do praxe. A také, že považovali svůj zdravotní stav za normální a nenapadlo je ho změnit, zlepšit.

U pacientů, kteří projekt dokončili, došlo ke statisticky významným pozitivním změnám především v oblasti režimových opatření. U většiny respondentů se podařilo pozitivně ovlivnit jejich stávající pitný režim, a to co do množství nebo skladby vypitých tekutin, ale také v případě množství tekutin pro zapíjení léků. U někoho byly zaznamenány dokonce výrazné režimové změny, kdy kromě úpravy pitného režimu došlo například ke zvýšení konzumace ovoce a zeleniny, ke snížení konzumace alkoholu a sladkostí nebo ke zvýšení pohybové aktivity. Tyto změny korespondují s odbornými doporučeními ve vztahu k režimovým návykům pacientů s hypertenzí. Zásadní informace pro respondenty se týkaly zapíjení léků, protože někteří z nich léky vůbec nezapíjeli, jiní je zapíjeli nedostatečně.

Minerálky v pitném režimu (nejen) hypertoniků

Studie prokázala, že pravidelná konzumace středně mineralizovaných vod zcela jistě nevede ke zvyšování krevního tlaku. Zajímavé bylo zjištění, že u respondentů, kteří vypili všechny minerální vody, došlo dokonce k poklesu systolického krevního tlaku, a to na hranici statistické významnosti. Na základě těchto dat proto nelze souhlasit s názorem, že minerálky obecně zvyšují krevní tlak a pacienti léčení pro hypertenzi by se jim měli vyhýbat. Pravidelná konzumace minerálek navíc nevedla ani ke zvýšení objemu celkové tělesné vody nebo extracelulární vody a ani ke zhoršení jejich vzájemného poměru, ale naopak ke zlepšení. 

Přinejmenším v této skupině pacientů s hypertenzí byl příjem středně mineralizovaných vod spojen s pozitivními změnami zdravotního stavu, zřejmě i vzhledem k všestrannosti úprav režimových návyků účastníků projektu. Dá se předpokládat, že pozitivní změny v pitném režimu souvisely také s lepšími chuťovými vlastnostmi přírodních minerálek v porovnání například s kohoutkovou vodou. Slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l mohou pít všichni včetně hypertoniků bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Mezi přírodními minerálními vodami si můžeme vybírat ty nejvhodnější s ohledem nejen na naše chutě, ale také na aktuální potřeby a životní styl – k tomu slouží informace na etiketě lahve.