PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

V zimě horké a v létě studené, nebo naopak? Teplota nápojů a její vliv na chod těla



V zimě horké a v létě studené, nebo naopak?

Teplota nápojů a její vliv na chod těla

RNDr. Michaela Bebová, biochemička, odbornice na metabolizmus a chemické procesy v těle

Zatímco v létě dáváme přednost studeným nebo dokonce ledovým nápojům, v zimě by nás něco takového ani nenapadlo. Pokud zrovna nepijeme vodu nebo minerálku o pokojové teplotě, v chladných dnech si vaříme různé čaje a jiné teplé nápoje. Anebo někdo pije prostě jen horkou vodu – po ránu, před jídlem, místo čaje… Má to nějaký smysl?

Jaké jsou jednotlivé teploty nápojů? Mezi nejchladnější tekutiny, které obvykle pijeme, patří voda či obecně nápoj s ledem nebo minerálka z lednice. Takové nápoje mají teplotu okolo 4–6 °C. Pokud si natočíme studenou, trochu odtočenou vodu z kohoutku, bude mít 12–16 °C. Nápoj pokojové teploty bude mít mezi 19 a 23 °C v závislosti na tom, jakou teplotu doma udržujeme. Teplý nápoj bude mít okolo 45 °C a horká voda či obecně horký nápoj okolo 55–60 °C, což je teplota, která se dá ještě pít (usrkáváme, ale neopaříme se).

Co se děje v těle po vypití nápojů s ohledem na jejich teplotu

Pokud vypijeme nápoj, který má nižší teplotu než tělo (standardně okolo 36,6 °C), tedy jak studený, tak ten pokojové teploty, tělo ho musí ohřát. To se děje za spotřeby tělesné energie – podobně jako v případě jídla, na jehož celkové zpracování (včetně ohřátí studeného jídla na teplotu těla) a následné vstřebání živin je také potřeba energie. Tento proces se označuje jako termický efekt stravy či nápojů a obecně spotřebuje okolo 10 % celkové přijaté energie (na všechny procesy ohřátí, zpracování i využití stravy a tekutin). Jde o přibližný údaj – například kdo sní třikrát více bílkovin než běžný člověk, bude mít termický efekt okolo 15 %, protože bílkoviny spotřebují více energie.

Pokud vypijeme nápoj, který je teplý nebo horký, dojde k rozšíření cév, pocitovému uvolnění a celkovému zahřátí těla, k rozproudění krve v organizmu se všemi důsledky – například k relaxaci svalstva, snížení bolesti, efektivnějšímu rozvádění látek po těle. Mezi nejběžnější teplé nápoje patří čaje, někdo pak pije i převařenou obyčejnou vodu z kohoutku. Nemusíme se ale bát ohřát ani oblíbenou minerálku, protože vyšší teploty ji nijak neznehodnotí. Když ohřejeme přírodní minerální vodu, maximálně přijdeme o bublinky (ztratí se CO2), ale užitečné minerální látky nezmizí – všechny benefity minerálek zůstávají, zejména obsah zdraví prospěšných minerálních látek a původní přírodní složení prakticky v biokvalitě. Ohřátím minerálky tedy získáme kombinaci výhod teplého či horkého nápoje a zdroje důležitých minerálních látek. Teplota na chuť přírodních minerálních vod přitom vliv nemá, záleží na našich individuálních preferencích.

V zimě často saháme i po horkých nápojích s alkoholem, jako je grog, horký punč nebo svařené víno, které zahřejí nejen svou teplotou. Ale pozor – po jejich konzumaci sice cítíme v těle teplo (díky rozšiřování cév), to se však velice rychle vytrácí a dochází k mylným pocitům tepla, které vedou ke snadnějšímu prochladnutí. K tomu přispívají i díky alkoholu méně bystré smysly.

Výhody a nevýhody pití studených nápojů

Existují studie, které se věnují vlivu teploty vypitých tekutin na sportovce při výkonu. Jedna taková studie naznačuje, že pití studených nápojů namísto nápojů o pokojové teplotě v průběhu výkonu zabraňuje přehřívání těla neboli tělesného jádra (core)1. Protože fyzická aktivita vede k zahřátí těla, déle trvající sportovní výkon může vést až k jeho přehřátí – například maratonec se při okolní teplotě 30 °C přehřeje velice snadno. Pomůže studená voda, která tělo ochlazuje, bere z něj teplo. Ještě lepší službu prokáží studené minerálky, které tělu navíc doplní pocením ztracené minerální látky (hořčík, draslík, vápník aj.).

Říká se, že pití studených nápojů zrychluje metabolizmus, a pomáhá tak spalovat více kalorií, což v konečném důsledku přispívá k hubnutí. Na jednu stranu je to pravda, na druhou stranu je ale energetická bilance tak nízká, že k celkovému hubnutí přispívá jen ve velmi malé míře2. Svoji roli tady hraje zmíněný termický efekt – když budeme pít výhradně studenou vodu (teplé nápoje vůbec), zvýší se nám termický efekt, nicméně hubnutí v řádu kil se konat nebude.

Výhody a nevýhody pití teplých nápojů

Teplá či horká voda pro nás může být méně atraktivní, a v konečném důsledku tak můžeme vypít méně tekutin než v případě vody studené nebo o pokojové teplotě. Jako ideální teplota vody pro správný pitný režim se podle vědců jeví teplota zhruba 16 °C3.

Pití teplých či horkých nápojů má ale i nesporná pozitiva. Kromě celkového prohřátí těla může podporovat také pocení (například při nachlazení nebo v sauně), což je jeden z procesů přirozené detoxikace organizmu. Na podzim a v zimě, období častých nachlazení a virových onemocnění s problémy v oblastech dýchací soustavy, je pití horké vody prospěšné pro uvolnění nosu a dutin. Teplo, které přináší do těla teplý či horký nápoj, může způsobit celkové uvolnění nahromaděného napětí, uvolnění svalových křečí nebo navození relaxace. Pití teplé či horké vody je také často příjemnější a vhodnější pro trávení v oblasti žaludku. Jestliže se totiž napijeme studené vody, vnitřní chlad zapříčiní smrštění žaludku, který pak hůře a obtížněji tráví, zatímco teplá voda trávení napomáhá – stejně jako když chceme něco rozpustit, tak to jde lépe v teplé vodě než ve studené.

Co z toho všeho vyplývá

Každý je jiný, proto každému vyhovuje něco jiného, a to i s ohledem na zdravotní stav, míru fyzické aktivity, roční období či psychickou pohodu. Jisté však je, že vypitím 2 l tekutin o pokojové teplotě v průběhu dne (nejčastěji doporučovaná teplota nápojů) tělo spálí přibližně 100 kcal v rámci termogenetických reakcí4. Pití vody nebo přírodní minerálky v průběhu celého dne, a to jakékoli teploty, zabezpečuje správnou hydrataci organizmu, pomáhá udržovat trávicí a vylučovací soustavy aktivní, je esenciální pro průběžné odstraňování odpadních látek a chod metabolizmu. Správná hydratace organizmu, ideálně prostřednictvím přírodních minerálních vod, je naprosto zásadní. Ke každodennímu pití se hodí slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – můžeme je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l) jsou vhodné při velké zátěži v namáhavých provozech, v letním období nebo při sportu, při horečce i průjmu, kdy tělo ztrácí nejen tekutiny, ale také minerální látky. Minerálky přitom můžeme i ohřát, aniž by došlo ke znehodnocení obsažených minerálních látek. Ať nám vyhovují nápoje teplé či horké, o pokojové teplotě nebo studené, důležité je dodržovat pitný režim, a tělo tak pravidelně hydratovat.

[1] https://jissn.biomedcentral.com/articles/10.1186/1550-2783-9-44

[2] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24684853/

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3762624/

[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14671205/

 

 

OTc0Y2Q5Y