PHARMA NEWS - odborný časopis

Těhotenství je náročné období v životě ženy, které si klade specifické nároky na složení stravy. Neadekvátní přívod vybraných vitaminů může mít negativní vliv na vyvíjející se plod, průběh těhotenství, porod i další vývoj dítěte.

Potřeba suplementace vitaminů v prekoncepčním období (v době plánování těhotenství) a v průběhu těhotenství značně závisí na celkovém zdraví matky a jejích stravovacích zvyklostech. V současné době řada těhotných žen trpí různým chronickým onemocněním, které pro plánované těhotenství vyžaduje dobrou kompenzaci pomocí vhodné farmakoterapie. V průběhu těhotenství by mělo být základní onemocnění léčeno léčivy bez negativního vlivu na vyvíjející se plod a těhotná žena by měla s lékařem konzultovat i vhodnost suplementace potřebných živin vč.vitaminů. I v případě zdravé budoucí maminky je někdy pro doplnění vhodných živin v těhotenství potřeba kromě pestré stravy i užívání vhodných potravinových doplňků. Mezi tyto nezbytné živiny patří především jód a kyselina listová, z vitaminů pak vitamin E a D3. V graviditě roste také potřeba omega-3 mastných kyselin a z nich zejména kyseliny dokosahexaenové (DHA). Suplementace multivitaminovými přípravky určenými pro těhotné má pak význam zejména u gravidních žen trpících významnou nauzeou, nechutenstvím a zvracením z důvodů prevence vzniku malnutrice a hypovitaminózy. Cílem suplementace u zdravých fertilních žen by ovšem mělo být pouze doplnění těch živin, které těmto ženám chybí. Je proto důležité sledovat složení a množství těchto živin obsažených v daném konkrétním přípravku, aby co nejlépe odpovídalo správnému dennímu příjmu. V případě nutnosti lze doporučit případně nějaký další konkrétní výživový doplněk (např. železo, vápník nebo hořčík) dle jejích aktuálních potřeb.

Riziko hypervitaminózy s následným toxickým vlivem na plod může nastat zejména při neúměrném podávání některých vitaminů rozpustných v tucích obsažených v řadě multivitaminových přípravků (A, E, D, K).

Riziko teratogenity představuje podávání vysokých dávek vitaminu A nejčastěji kvůli chybnému užívání koncentrovaných vitaminových preparátů. Při předávkování vitaminem A byly u plodu pozorovány kraniofaciální anomálie a poruchy kardiovaskulárního systému. Hypovitaminóza je v ČR vzácná. Bezpečnější je užívání betakarotenu, který je prekurzorem vitaminu A a je zcela bezpečný pro matku i pro plod. Za normálních okolností však jeho substituce není v graviditě indikována a podávání tohoto vitaminu nemá vědecký základ.

Vitamin D je v graviditě zásadní pro tvorbu kostní tkáně u plodu. Nicméně hypervitaminóza může vést k hyperkalcemii plodu a naopak hypovitaminóza vitaminu D pak ke zpomalenému růstu, novorozenecké hypokalcémii případně až ke vzniku křivice. U matky nedostatek vitaminu D může způsobit osteomalacii a zvýšené riziko osteoporózy.

Vitamin E jako významný antioxidant je relativně málo toxický a není teratogenní ani ve vysokých dávkách. Výskyt nedostatku vitaminu E je však vyšší zejména u nedonošených dětí z důvodu špatného průchodu tohoto vitaminu placentou.

Vitamin K hraje důležitou roli v syntéze koagulačních faktorů v játrech a je významný v prevenci krvácivosti u matky a plodu. Nicméně skutečný deficit vitaminu K je u těhotných žen velmi vzácný.

Naprosto nezbytné jsou v těhotenství vitaminy skupiny B, z nichž výsostní postavení zaujímá kyselina listová (vitamin B 9). Jedná se o vitamin rozpustný ve vodě, který se účastní syntézy nukleových kyselin v buněčném jádře a syntézy aminokyselin. Zvláštní význam má pro normální vývoj a růst plodu. Nižší hladiny kyseliny listové se vyskytují během těhotenství téměř u všech žen bez suplementace. V těhotenství se potřeba kyseliny listové zvyšuje a vzhledem ke skutečnosti, že je těžko dosažitelná dietou, je potřeba ji zajistit pomocí vhodných doplňků stravy. Již při plánování těhotenství je doporučená dávka kyseliny listové 200-400 µg/den a optimální je zahájit podávání alespoň 3 měsíce před početím. Nedostatek kyseliny listové v graviditě může vést k různým patologiím vyvíjejícího se plodu. Nejčastěji se jedná o defekty neurální trubice a srdeční vady, těhotné ženy jsou navíc ohroženy spontánním potratem či předčasným porodem. Některé práce tvrdí, že biologicky aktivní jsou až metabolity kyseliny listové vznikající enzymatickou přeměnou v játrech, z nichž nejvýznamnější je 5-methyltetrahydrofolát (metafolin). Avšak klinické studie, hodnotící zda je v prevenci defektu neurální trubice účinnější metafolin než dlouhá léta užívaná kyselina listová, nebyly zatím v odborné literatuře popsány.

Pro správnou funkci štítné žlázy a mozku plodu je nezbytný dostatečný přívod jódu. V těhotenství potřeba jódu stoupá vzhledem k tomu, že plod je od počátku zcela závislý na přívodu jódu od matky a optimální příjem je až 250 µg/den. Jelikož tato dávka je těžko dosažitelná dietou, je potřeba ji zajistit externě. Doporučená dávka pro substituci jódu je 150 µg denně pro všechny těhotné a kojící ženy. Hlavními zdroji jódu v potravě je sůl, mléko a mléčné výrobky a mořské ryby. V případě deficitu jódu může dojít u plodu k nevratnému poškození mozku spojenému s mentální retardací.

Pro minerály platí v podstatě totéž co pro vitaminy. Opět cílem suplementace u zdravých fertilních žen by mělo být pouze doplnění těch minerálů, které těmto ženám chybí a doplnit je případně dle jejich aktuálních potřeb. Ať už se jedná o vápník, hořčík, měď, zinek, selen, mangan nebo železo.

Suplementace vápníku může být výhodná pouze u žen s vysokým rizikem gestační hypertenze nebo u žen s nízkým příjmem vápníku. U zdravých těhotných nedochází suplementací vápníkem ke snížení rizika preeklampsie nebo gestační hypertenze.

Podle údajů z vědecké literatury nebyl prokázán žádný deficit hořčíku u těhotných žen. Podobná situace platí i pro měď, zinek nebo mangan. V případě selenu je opodstatněné jeho podávání pouze u těhotných žen s epilepsií užívajících antiepileptika (např.valproát). V ostatních případech není suplementace selenem nutná.

Je všeobecně známo, že nedostatek železa může u těhotných žen způsobovat anémii. Pro léčbu rozvinuté anémie je potřeba doplnit denní příjem živin minimálně o dávku 100 – 200 mg železa denně. V přípravcích dostupných na trhu je však obsaženo železo pouze v dávce 30 – 60 mg denně. Toto množství je tak potenciálně dostatečné pro vznik nežádoucích účinků (černá stolice, nauzea, zácpa, průjem), ale nedostatečné pro prevenci anémie. Pokud tedy těhotná žena trpí nedostatkem železa, není řešením užívání multivitaminového přípravku, ale speciálního přípravku s dostatečným množstvím obsaženého železa.  

V období těhotenství je pro správný vývoj plodu důležitá rovnováha minerálů a vitamínů. Nutriční deficit v těchto obdobích může mít vážné důsledky pro vývoj a rozvoj dítěte. Toto riziko je možné podstatně snížit cílenou suplementací. V období kojení dítě potřebuje speciální výživu, což je pro něj v ideální podobě mateřské mléko. Z mateřského mléka dítě dostává všechny důležité živiny, které potřebuje pro svůj zdravý vývoj v prvních dnech a týdnech života. Kojení však zároveň představuje nemalou zátěž pro organismus matky, což je třeba zohlednit v jídelníčku, zdravě jíst a dodávat tělu důležité látky, které zajistí zdárný vývoj dítěte. Ve výše zmíněných obdobích se nejedná pouze o nutnost celkově zvýšit příjem vitamínů a minerálů, ale ve zvýšené míře bychom měli dodávat pouze ty klíčové živiny, které jsou nezbytné a důležité pro zdravý vývoj dítěte.

PharmDr. Tereza Holbová

Literatura u autorky