PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Z Česka dál mizejí léky



Z Česka dál mizejí léky.

Lékárníci žádají odtajnění vývozců.

Kdo si chtěl před letní dovolenou koupit v lékárně Endiaron, měl smůlu. Volně dostupný lék proti průjmům, který Češi vozí na chatu, k moři nebo na exotické cesty, nebyl nikde na skladě. Místo toho, aby ho firmy dodaly do českých lékáren, vyvezly ho do zahraničí, kde za něj dostaly zaplaceno víc. Opakuje se tak situace předešlých let a lidem v Česku léky chybí. Které firmy je vyvezly, není možné dohledat, informace nejsou dostupné – což kritizuje Česká lékárnická komora. „V případě, že nějaký důležitý lék pacientům chybí, by měly mít lékárny možnost vidět, zda byl vyvezený do zahraničí, která firma ho vyvezla, kdy a v kolika kusech balení,“ říká prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Pokud budou informace o vývozech veřejné, nebudou firmy tolik vyvážet, domnívá se.

Zveřejnění názvů firem, které konkrétní reexporty provádějí, ale odmítá Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Tyto informace nelze poskytnout kvůli ochraně obchodního tajemství,“ prohlašuje jeho mluvčí Hana Šindelářová. Právě Endiaron patří podle informací ústavu k deseti lékům, které firmy v letošním prvním pololetí vyvážely ze všech nejvíce. Zatímco lékárny dostaly necelých osm tisíc balení tohoto léku, téměř 48tisíc jich vyvezly ven. Hojně exportovaný byl letos také Presid na vysoký krevní tlak, za hranicemi České republiky skončilo více než 50 tisíc balení. I tento lék v tuzemských lékárnách chyběl, v dubnu ho marně poptávala například Nemocnice Na Bulovce.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že chce otázku vývozu léků řešit, a chystá novelu zákona o léčivech. Vedení lékárnické komory navrhlo, aby se do připravované novely dostala také povinnost odtajnit informace o tom, která firma lék vyvezla, kdy a v jakém množství. K návrhu lékárníků se však ministerstvo staví rezervovaně. „Pokud bude širší shoda na tom, aby se tyto informace zveřejňovaly, ministerstvo takový návrh podpoří,“ odpověděla na dotaz redakce mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Širší shodou má přitom úřad na mysli podporu od výrobců a distributorů. Firmy ale pro návrh ruku nezvednou. Šéf Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Vobruba považuje návrh lékárníků za zbytečný. „Je logické, že Státní ústav pro kontrolu léčiv nechce zveřejňovat údaje o detailech reexportů, protože jde skutečně o obchod soukromých firem,“říká.

Z návrhu zveřejňovat vývozy nejsou nadšeni ani výrobci. „Asociace si představuje účinný nástroj proti reexportům jinak. Lepší by bylo dát výrobci právo zabránit vývozu, pokud je ohrožena dostupnost,“ říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která sdružuje výrobce. Odborná periodika ale poukazují na to, že vývozům se věnují i samotní výrobci. „Pokud budete hovořit s bývalými zaměstnanci farmaceutických firem, popíšou vám mechanismy, jakými se česká zastoupení výrobců léků do reexportů zapojují,“ napsal už dříve Zdravotnický deník. Podle právníka Ondřeje Dostála z advokátní kanceláře PwC Legal by odhalení konkrétních vývozců léčiv bylo velmi prospěšné. „Toto zjištění by určitě snížilo ochotu výrobců dodávat léky firmám, které je prokazatelně nedodají českým pacientům,“uvedl. Mezi firmami, které vyvážejí léky do ciziny, by se mohly teoreticky objevit i ty napojené na veřejné nemocnice. Například v kauze Nemocnice Na Homolce si trestně stíhaný ředitel Dbalý do deníčku zapsal i přijetí ‚moo za reexpo‘, tedy patrně provize z vývozu léčiv určených pro nemocnici.

Zdroj: Hospodářské noviny

 

ČLnK upozorňuje na další nedostatkové léky v českých lékárnách: Chybí více než 90 léků včetně přípravku do běžných chemoterapeutických schémat. Pacient si na neregistrovanou náhradu počká týdny.

Česká lékárnická komora (ČLnK) pravidelně zveřejňuje seznam nedostatkových léků, ve kterém informuje veřejnost o reálném stavu výpadků v lékárnách. Podle srpnové analýzy ČLnK chyběly v lékárnách nejen nahraditelné léky na průjem či prostatu, ale i velmi těžko zastupitelné či dokonce nenahraditelné léky na virové infekce očí či rakovinu prsu.

Během měsíce srpna nahlásili lékárníci ze všech regionů celkem 93 výpadků léků. Jedná se o léky, které v lékárnách reálně chyběly a nemohly tak být pacientům vydávány. Nejčastěji chyběl Furorese, lék na odvodnění pro dialyzované pacienty, Keppra na léčbu epilepsie či antibiotikum Ciplox. Lékárny se také nadále potýkaly s výpadkem Endiaronu, léku na průjem, či Anacidu na překyselení žaludku. Celkem osm nedostupných léčivých přípravků hlášených lékárnami v období od 1.8. do 31.8.2018 bylo přitom v lékárně jinými léky nenahraditelných: Virgan, Tamoxifen, Maxitrol, Clostilbegyt, Actrapid, Metalcaptase, Dalacin, Xultophy.

Je nepřípustné, aby pacienti s rakovinou čekali na svůj lék tři týdny!

Hlášení lékárníků, která ČLnK pravidelně přicházejí, upozorňují nejen na případy, kdy se léky dají jen velmi těžce nahradit, například zvýšením množství tablet v jiné gramáži. Ale lékárníci hlásí i případy, kdy se léky v lékárně nahradit nedají vůbec.

„Od července v lékárnách nelze sehnat například lék Mitomycin C Kyowa10 mg a 20 mg. Ten se doporučuje podávat u některých typů karcinomu spolu s jinými léčivými přípravky nebo po selhání primární léčby. Přípravek se užívá u celé řady onkologických onemocnění včetně rakoviny prsu ke zlepšení subjektivních i objektivních příznaků. Dle sdělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv není lék dostupný ani nahraditelný. Distributor nabízí na mimořádný dovoz neregistrovaný přípravek Mitomycin Medac 1x20 mg, ale doba jeho dodání je cca tři týdny,“ upozorňuje na obtížnou nahraditelnost léku pro onkologické pacienty PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Nenahraditelným lékem v lékárnách je i lék Virgan určený na virové infekce oka: „Virgan chybí dokonce již od března 2017, a je to opravdu velký problém, protože jeho náhrada neexistuje,“ dodává za lékárníky Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK. Problém s náhradou je i u přípravku Clostylbegyt na poruchy cyklů u žen či lék pro diabetiky Xultophy a inzulín Actrapid.

Dle ČLnK ztrácí současný model DTP, (Direct To Pharmacy, distribuce přes jediného, monopolního distributora) smysl a měl by být zrušen. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a pouze ohromně komplikuje a prodražuje práci lékárníků. „Dle platného zákona mají lékárny dostat lék do dvou pracovních dnů od objednávky. Je jasné, že v případě nahlášeného výpadku léku k jeho dodání v tomto termínu nedojde. Ale pokud výpadek není hlášený a přesto lék dostupný není, měl by dle názoru ČLnK Státní ústav pro kontrolu léčiv konat. Komora také žádá, aby ministerstvo zdravotnictví a SÚKL pružněji a častěji využívali opatření proti vývozu léčiv uvedená v Zákonu o léčivech,“ shrnuje situaci s nedostupnými léky Chudoba.

Zdroj: ČLnK

NTAwMDc1MG