PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Zákon o elektronizaci zdravotnictví



Zákon o elektronizaci zdravotnictví

 

Mgr. Adam TIETZ, advokátní koncipient

FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Počátkem loňského roku byl vládou sněmovně předložen návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Tato úprava vychází a implementuje předpisy EU1, přičemž samotná lhůta pro jejich implementaci uplynula již v říjnu 2019. Výsledkem zákonodárného procesu byl schválený zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví („Zákon“), jemuž se budeme blíže věnovat v dnešním článku. Jednotlivé dílčí prvky elektronizace, vycházejících z rozdílné úpravy, jsme Vám přiblížili v článcích předchozích (problematika eReceptu, sdíleného lékového záznamu, eNeschopenky, ePoukazu apod.).

ZÁKLADNÍ SPECIFIKACE

ZÁKONA

Smyslem Zákona je zejména zvýšení celkové efektivity zdravotnictví, v konečném důsledku pak i zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb. Samotný Zákon se tak dotkne poskytovatelů zdravotních služeb napříč celým systémem, tj. zasáhne činnost lékařů, lékárníků či distributorů. Zákon se však dotkne mnoha dalších subjektů (např. samosprávných celků v roli zřizovatelů poskytovatelů zdravotních služeb). Zákon cílí na vybudování databáze poskytovatelů zdravotních služeb, pacientů či zdravotnických pracovníků, společně s vybudováním klíčové infrastruktury pro vedení databází, dokumentace či udělených souhlasů. V souladu s důvodovou zprávou k Zákonu bude užívání systémů elektronického zdravotnictví dle Zákona dobrovolné (tj. na základě dobrovolné implementace a volně udělitelného souhlasu s užitím údajů v systému).

Samotný Zákon upravuje tzv. elektronické zdravotnictví za použití telekomunikačních a informačních technologií, přičemž Zákon stanovuje podmínky pro bezpečné sdílení dat v jeho rámci. Zákon dále upravuje „práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, zdravotních pojišťoven a dalších osob v oblasti elektronického zdravotnictví a působnost Ministerstva zdravotnictví („Ministerstvo“) při výkonu státní správy v oblasti elektronického zdravotnictví.“2

ROZDĚLENÁ ÚČINNOST ZÁKONA

Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2022, a to v rozsahu základních ustanovení. Účinnost dalších ustanovení byla odsunuta a rozdělena do celkem tří dalších fází. Účinnost první fáze již nastala, a to k 1. únoru 2022 (ustanovení upravujících součinnost Ministerstva vnitra a Policie České republiky). Druhá fáze účinnosti Zákona upravuje základní práva a povinnosti spojená s tzv. Integrovaným datovým rozhraním, přičemž účinnost nastane již 1. ledna 2023. Právě na tuto fázi se podíváme v dnešním článku blíže.

ZÁKLADNÍ POJMY

Integrované datové rozhraní („Integrované datové rozhraní“) představuje informační systém veřejné správy, který zabezpečuje sdělení identifikačních údajů a přístup k údajům. V praxi se jedná o centrální infrastrukturu elektronického zdravotnictví pro sdílení dat mezi oprávněnými subjekty. Stát vystupuje ve vztahu k Integrovanému datovému rozhraní jako garant bezpečnosti. Integrované datové rozhraní umožní sdílení a předávání zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli a zároveň i přístup k těmto údajům ze strany pacientů (a to prostřednictvím tzv. Portálu elektronického zdravotnictví).

Dalším pojmem, se kterým se budeme setkávat, je kmenový registr. Kmenových registrů bude několik (registr poskytovatelů zdravotních služeb, registr pacientů či registr zdravotnických pracovníků). Samotné registry budou v rámci Integrovaného datového rozhraní propojeny, jednotlivé údaje pak sdíleny.

Druhá fáze účinnosti zákona přinese stěžejní část úpravy identifikátorů, ať už pacientů či zdravotnických pracovníků. Cílem identifikátorů je postupně nahradit doposud užívána rodná čísla a postupně (dle dílčí účinnosti Zákona) je i naplno užívat.

POVINNOSTI OPRÁVNĚNÝCH OSOB

Oprávněným osobám (tj. poskytovatelům zdravotních služeb včetně lékáren) vzniká povinnost dodržovat standardy elektronického zdravotnictví (vydávaných Ministerstvem, a to s účinností od roku 2026) a využívat tzv. kmenové údaje a evidovat identifikátory pracovníků a pacientů. 

Právě povinnost zapisování údajů dle Zákona do příslušného kmenového registru přináší druhá fáze účinnosti Zákona. Na tuto změnu je potřebné upozornit i poskytovatele informačních systémů, které musí být se Zákonem kompatibilní (z důvodu ochrany údajů), když tato povinnost musí být splněna do 1. 7. 2023.

Obecně budou mít oprávněné osoby povinnost zapisovat údaje stanovené Zákonem do kmenových registru ale už od 1. 1. 2023. Kmenové údaje, které budou vedeny v kmenovém registru jsou pak vyjmenovány v § 19 Zákona, jedná se např. o „identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb; údaje o tom, že jde o poskytovatele zdravotních služeb; datum zahájení poskytování služeb“ a další.

Oprávněné osoby pak budou mít nejen povinnost využívat kmenové údaje a řídit se jimi, ale i ve svém informačním systému evidovat již zmíněné identifikátory. A to jak identifikátory zdravotnických pracovníků (kteří u oprávněné osoby vykonávají zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu), tak i identifikátory pacientů, kterým oprávněná osoba poskytuje nebo poskytovala zdravotní služby. Tato povinnost pak bude muset být splněna s účinností k 1. 1. 2024.

Tyto povinnosti s sebou mj. ponesou povinnost určit oprávněného pracovníka, který bude mít práci s informačním systémem využívajícím integrované datové rozhraní na starosti.

DALŠÍ KROKY SPOJENÉ SE ZÁKONEM

Obecně se pak není třeba obávat, že by se spolu se Zákonem jakkoliv měnily stávající procesy ve zdravotnictví. Cílem zákona je pouze připravit půdu pro dlouho očekávanou a žádanou elektronizaci zdravotnictví, resp. elektronizaci procesů ve zdravotnictví. Finální fází zákona by pak mělo být odstranění listinné agendy a její nahrazení elektronickou cestou, jako cestou primární.

 

 

 

M2FiM2ZiMz