PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Zánět dásní je skrytým a přehlíženým nebezpečím pro zuby, dutinu ústní i zdraví celého organismu



Zánět dásní je skrytým a přehlíženým nebezpečím pro zuby, dutinu ústní i zdraví celého organismu

MUDr. Michal Karas

Zdravé dásně mají zásadní vliv na zdraví zubů a celé dutiny ústní, ale mohou ovlivnit zdraví dalších orgánů a celého organismu. V článku se dozvíme více o zánětu dásní, jeho příčinách, rizicích, o léčbě a v neposlední řadě o vlivu zánětu dásní na celková onemocnění a možnostech, jak komplikacím předcházet.

Děsivá statistika

Podle stomatologů trpí zánětem dásní neboli gingivitidou asi 8 z 10 dospělých jedinců. To znamená 80 % dospělé populace. Statistiky hovoří o tom, že se jedná o nejčastější zánětlivé onemocnění v lidském organismu. Postihuje obě pohlaví a nevyhýbá se bohužel ani dětem. S vyšším výskytem se lékaři a dentální hygienistky setkávají u dětí ve věkové skupině 12–16 let (více u dívek), kdy dochází ke kombinaci hormonálních změn v organismu a nedostatečné, či špatně prováděné ústní hygieny. Kvůli hormonálním změnám narůstá riziko vzniku gingivitidy také v období těhotenství.

Zánět dásní nebolí!

Typickým příznakem gingivitidy je zarudnutí okrajů a zduření dásní. Dáseň postupně narůstá v objemu a interdentální papily, neboli části dásně vybíhající do mezizubních prostorů, se zaoblují. Při vyšetření ve stomatologické ordinaci dochází

už při jemné sondáži ke krácení. Krvácení dásní při čištění zubů by pro pacienty mělo být prvním signálem, že něco není v pořádku. 

Je to jednoznačný varovný symptom. Bolestivost, která by pacienta ještě důrazněji na existenci problému upozornila, se vyskytuje jen velmi zřídka a většinou až v pokročilejším stádiu zánětu! Právě proto je zánět dásní tím „skrytým nebezpečím“.

Co způsobuje zánět dásní

Nejčastější příčinou vzniku zánětu dásní je nedostatečná dentální hygiena čili nedostatečné odstranění zubního plaku a absence čištění mezizubních prostor.

Hlavním etiologickým faktorem zánětu dásní je právě neodstraněný zubní plak. Je to lepkavý, měkký, bezbarvý biofilm, který pevně lne k povrchu zubu. Tvoří jej zejména zbytky potravy, složky slin, mikroorganismy (bakterie) a jejich metabolické produkty. Bakterie obsažené v zubním plaku se významně podílejí i na vzniku zubního kazu. Tyto bakterie metabolizují cukry obsažené v potravě a přeměňují je na organické kyseliny. Ty odvápňují tvrdé zubní tkáně (sklovinu), což vede k její demineralizaci a následně k zubnímu kazu. Odpadní produkty a toxiny tvořené právě těmito bakteriemi iritují dásně a způsobují jejich zánět – gingivitidu! 

Dalšími faktory, které mohou k rozvoji zánětu dásní přispět, jsou nevhodné stravovací návyky, hormonální nerovnováha, těhotenství, stres, kouření, jiná onemocnění, jako například diabetes a především špatné pomůcky, nedostatečná pravidelnost a nevhodná technika dentální hygieny.

Rizika gingivitidy

Největším rizikem gingivitidy je její rozvoj v případě, že je neléčená! Až v polovině případů postupně přechází zánět do hlubších vrstev, na vazivový závěsný aparát zubu a posléze až na kost, což může vést až ke ztrátě jednotlivých zubů i celého chrupu! Zde již hovoříme o parodontitidě, zánětu závěsného aparátu zubu.

Je tedy důležité vědět, že parodontitida vždy vznikne ze zanedbaného zánětu dásní.

Onemocnění parodontu, ať zánětlivé, parodontitida, nebo nezánětlivé, parodontóza, a je strašákem nejen pro nebezpečí nevratné ztráty zubů, ale je hrozbou pro celý organismus. Stále totiž přibývá výzkumných prací a klinických studií, ukazujících na skutečnost, že pokročilý zánět dásní a parodontitída mohou zvýšit riziko infarktu myokardu, mozkové mrtvice, neurologických onemocnění, potratu či chronického zánětu ledvin.

Infarkt myokardu

Dnes víme, že bakterie z jakéhokoli infekčního ložiska v ústech se dostanou do celého krevního oběhu, tedy do celého organismu (L. Korábek, Stomatologická klinika UK Praha).

U řady pacientů, operovaných pro onemocnění srdečních chlopní, se zjistilo, že v jejich tkáních byly prokázány nukleové kyseliny pocházející z bakterií dutiny ústní při onemocnění gingivitidou a parodontitidou.

Alzheimerovu choroba

V centru pozornosti vědců je i vliv zánětu dásní na Alzheimerovu chorobu. Vědecká studie, kterou publikoval odborný časopis Science Advances, tvrdí, že její autoři odhalili v mozcích zesnulých pacientů trpících Alzheimerovou nemocí toxiny pocházející z bakterií způsobujících gingivitidu.

Respirační onemocnění

Velmi často je ovlivněn i respirační trakt, neboť ústní dutina je jeho součástí.

Předčasný porod

Na pozoru musí být i mladší ročníky, a především těhotné ženy. Kombinace hormonálních změn a nedostatečné ústní hygieny může způsobit i vážné komplikace těhotenství. Podle několika klinických studií zvyšuje těhotenská gingivitida pravděpodobnost předčasného porodu i riziko nižší porodní váhy dítěte či dokonce potratu.

Komplikace diabetes

U lidí trpících cukrovkou může neléčená, progredující gingivitida tuto chorobu ještě zhoršit. A naopak: vyléčení gingivitidy a důkladná a pečlivá hygiena dutiny ústní vedou ke zlepšení stavu pacientů trpících cukrovkou!

Malý velký zánět

Pacientům, se kterými se setkáte v lékárně, může připadat divné, že taková „banalita“ jako zánět dásní může způsobit tak vážné škody v organismu. Odborníky toto dnes už ale nepřekvapí. Parodontologové spočítali, že zánět dásní zabírá v ústech plochu, která je velká přibližně jako lidská dlaň a je tedy naprosto logické, že pro náš organismus představuje tak rozsáhlý zánět velkou zátěž a zásadní riziko.

Řešení zánětu dásní

Jestliže je lékařem – stomatologem nebo dentální hygienistkou stanovena diagnóza zánětu dásní, musí následovat odstranění všech dráždivých faktorů v dutině ústní, způsobujících zánět. To zahrnuje nejen důkladnou instruktáž o správné domácí ústní hygieně, kterou pacient musí každodenně poctivě provádět, ale také úpravu jídelníčku a zásadní omezení cukrů (sacharidů) ve stravě a v nápojích. Edukace a motivace pacienta je nesmírně důležitá, ale pomůže i profesionální vyčištění zubů, kterým se dokonale odstraní nejen zubní plak, ale i zubní kámen, který vzniká právě z dlouhodobě neočištěného zubního plaku!

Klíčové je proto každodenně odstranit zubní plak ze všech plošek povrchu korunky zubů. Důležité je to zejména v interdentálních (mezizubních) prostorech a u okrajů dásně. Na tyto část pacienti bohužel často zapomínají, ale jsou to právě ta místa, která jsou pro rozvoj zánětu dásní i zubního kazu klíčová!

Pro správné čištění rizikových mezizubních prostorů je vhodné používat s mezizubním kartáčkem mezizubní gel. Může to být bylinný přípravek s fluoridy, nebo v případě akutního zánětu antiseptický gel s chlorhexidinem. Ten pomůžu redukovat zánět a současně usnadní zavádění mezizubního kartáčku.

Pouze správnou a každodenní péčí o zuby, dásně a mezizubní prostory lze toto onemocnění vyléčit a zabránit jeho progresi a přechodu v parodontitidu a vzniku dalších komplikací. Pacient musí pochopit, že zubní plak lze ze všech plošek povrchu korunky zubů odstranit pouze mechanicky, tzn. zubním kartáčkem, mezizubním kartáčkem, případně dalšími účinnými mechanickými pomůckami dentální hygieny.

Podpůrný prostředek chlorhexidin

U akutních forem zánětů je zubními lékaři považován chlorhexidin (CHX) za „zlatý standard“ pro potlačení zánětu. Je představitelem dlouhodobě nejefektivnějšího antiseptika použitelného k chemické inhibici bakterií dentálního plaku. Vedle léčby plakem podmíněné gingivitidy a parodontitidy se v klinické praxi používá chlorhexidin také při lokální léčbě nejrůznějších infekčních chorob ústní sliznice a u některých dalších slizničních chorob nejasné etiologie jako jsou například recidivující afty.

Aby byl chlorhexidin co nejsprávněji a nejúčinněji používán, je třeba dodržet nejen správnou a klinickým stavem podpořenou indikaci, o které rozhodne ošetřující lékař, ale také omezenou dobu aplikace. Jen tak minimalizujeme vedlejší účinky jako je např. hyperpigmentace na hřbetu jazyka, povrchu zubních tkání i výplní, poruch vnímání chuti a někdy i toxického poškození slizničního epitelu. Právě vznik těchto projevů souvisí především s překročenou dobou jeho podávání a s použitou koncentrací!

Existuje řada odborných studií, potvrzujících vysokou terapeutickou účinnost a zároveň větší bezpečnost s menším počtem vedlejších účinků při použití preparátů kombinujících chlorhexidin s přírodními silicemi a bylinnými extrakty.

Závěr

Zásadním krokem v prevenci nejčastějších chorob dutiny ústní, jako jsou zubní kazy, zánět dásní a parodontitída, je důsledná a pravidelná ústní hygiena. Ta vede k odstraňování zubního plaku a v něm obsažených bakterií. Zubní plak, který pevně přilne k povrchu zubů, nelze jednoduše omýt či vypláchnout vodou ani ústní vodou se sebelepší reklamou. Důležité je odstraňovat plak vždy mechanicky, a to kvalitním zubním kartáčkem a dalšími pomůckami jako jsou jednosvazkové kartáčky a mezizubní kartáčky. 

Když se již zánět dásní objeví, je i v tomto případě potřeba přes počáteční diskomfort z krvácení dásní správně a důkladně mechanicky čistit zuby a odstraňovat zubní plak. Po poradě se zubním lékařem či dentální hygienistkou je možné doplnit péči o preparáty, které zánět tlumí. V akutní fázi jsou to přípravky s obsahem chlorhexidinu, ale ty se mohou používat maximálně 10-14 dnů. To je dostatečná doba pro vyléčení akutní fáze zánětu dásní. Pro dlouhodobou péči a prevenci je vhodné správné mechanické odstraňování plaku podpořit například bylinnými zubními pastami či gely, tedy produkty, které přírodní silou dokáží omezit růst bakterií zubního plaku a dlouhodobě tak podporovat zdravý a vyvážený orální mikrobiom.

 

Literatura:

MAZÁNEK J. a URBAN F.  et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

Slezák R. , Lindrová I., Buchta V., Paulusová V., Šustová Z., Kopecký O., Ryšková L.  Přehled novějších možností ve farmakoterapii nemocí ústní sliznice, slinných žláz a parodontu

Stomatologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové, Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové,  Ústav klinické mikrobiologie LF UK a FN Hradec Králové, Česká stomatologie ročník 113, 2013, 3 s. 64–73

Korábek L. Speciální situace orální hygieny, Datum publikace: 15. 11. 2021

S. K. Filoche, K. Soma, C. H. Sissons, Antimicrobial effects of essential oils in combination with chlorhexidine digluconate First published: 09 June 2005, https://doi.org/10.1111/j.1399-302X.2005.00216.x

Gianluca M. Tartaglia, Santhosh Kumar, Claudia Debora Fornari, Eleonora Corti  &

Stephen Thaddeus Connelly, Mouthwashes in the 21st century: a narrative review about active molecules and effectiveness on the periodontal outcomes

Pages 973-982 | Received 27 Jul 2016, Accepted 09 Nov 2016, Published online: 20 Nov 2016

 

 

 

 

YzMxZDE2