PHARMA NEWS - odborný časopis

Zánět dásní, počínající
parodontitida a afty

MDDr. Václav Matoušek, VM-DENT, Praha 10

Význam péče o zuby a dutinu ústní je nám vštěpován již od raného dětství. Již jako malé děti jsme poučováni o zubním kazu a jeho vzniku. Dutina ústní však neznamená pouze chrup, ale i ostatní součásti, mezi něž patří mimo jiné i naše dásně. A protože zdraví dásní a chrupu je úzce provázáno, zasluhuje jejich zdravotní stav nemenší pozornost a péči.

V dutině ústní se můžeme setkat s mnoha bolestivými obtížemi. Je to prostředí osídlené spoustou druhů bakterií žijících ve vzájemné rovnováze a jakékoliv její porušení má za následek výskyt zánětu, doprovázeného různými subjektivními potížemi.

Podíváme se na nejčastější ze zánětů a zjistíme, jak se jim vyhnout, vyléčit je, případně jak alespoň utlumit jejich projevy, dokud neodstraníme samotnou příčinu.

Obecný pojem pro onemocnění dásní – parodontopatie - zahrnuje širokou skupinu postižení tkání závěsného aparátu chrupu (parodontu). Coby zdravotní problém postihuje v různých formách drtivou většinu populace, a to od lehkých zánětů dásní až po těžkou parodontitidu.

1) Nejčastějším projevem zánětu v ústech je zánět dásní (gingivitida). Dojde k přemnožení „špatných“ bakterií na úkor těch „dobrých.“ Pacienti si stěžují na bolesti při jídle, čištění zubů, krvácení dásní, zápach z úst. Tato nerovnováha bývá způsobena nejčastěji nedostatečnou hygienou dutiny ústní, přítomností plaku a zubního kamene. Druhou, avšak mnohem méně častou příčinou, bývá celkové onemocnění poruchy imunity, krvetvorby atd. Gingivitidy představují jedno z nejčastějších lidských onemocnění. Výrazně převažující formou je tzv. plakem indukovaná gingivitida. Zaměříme-li se na středoevropskou oblast, můžeme až u 90 % obyvatel zjistit výskyt chronické plakem indukované gingivitidy, kterou lze tak právem označit za nejčastěji se vyskytující zánět lidského těla. Výše již bylo nastíněno, že za rozvojem zánětů dásní stojí zejména působení zubního plaku – měkký povlak ulpívající na zubech a dásních. 

Nedostatečná hygiena umožňuje některým bakteriím osidlujícím ústní dutinu bezproblémové uchycení a množení. Vlivem uvolněných bakteriálních toxinů se dásně stávají krvácivými, zarudlými a zduřelými, pozorujeme rovněž jejich zvýšenou citlivost. Působením zmíněných toxinů dochází také k vyvolání obranné odpovědi organismu a vzniká zánět.

Základní prevencí zánětu dásní je pravidelná docházka k zubnímu lékaři, ideálně i dentální hygienistce a dodržování zásad ústní hygieny, jako je pravidelné a důkladné čistění zubu i mezizubních prostor, které si u těchto specialistů pacient osvojí.

Jako nejrychlejší úlevu od akutních potíží je vhodné použít přípravky s obsahem benzydamin hydrochloridu (Tantum Verde pastilky, roztok či sprej) případně chlorhexidinu. Benzydamin hydrochlorid má nejen protizánětlivý účinek, ale i lokálně anestetický, takže dochází k okamžitému snížení bolestivosti. Roztok pro dezinfekci ústní dutiny existuje v koncentraci 0,15%, ve formě spreje pak ve dvou koncentracích, 0,15% a 0,30%.

2) Pokud se zánět dásní neléčí, dochází k progresi onemocnění a tento stav nazýváme jako počínající parodontitis. Kromě zánětu dásní se objevuje i zánět závěsného aparátu zubu, bakteriální produkty začínají rozpouštět kost a vazivová vlákna, kterými je zub v lůžku uchycen. Při neléčení ani tohoto projevu onemocnění dochází k prodlužování naddásňové části zubu na úkor poddásňové, postupné větší viklavosti a v konečném stavu k vyloučení zubu z jeho lůžka.

Z těchto informací vyplývá, že čím v ranějším stadiu se onemocnění podchytí a začne léčit, tím menší nevratné poškození tkání okolo zubů vznikne.

Léčba je stejná, jako u zánětu dásní, ovšem látky s dezinfekčním a anestetickým účinkem již nemají takovou sílu, aby subjektivní obtíže dostatečně zmírnily. Je bezpodmínečně nutná návštěva odborníka.

3) Další formou zánětu v dutině ústní jsou afty. Přes veškerý pokrok v medicíně zatím není uspokojivě vysvětlena jejich přesná příčina. Nicméně za nejpravděpodobnější se považuje defekt imunitního systému či virová infekce.

Mezi predisponující faktory patří stres, chronická infekce, lokální traumata na sliznici dutiny ústní, otlaky zubních protéz, poranění rovnátky u malých dětí a další.

 Vyskytují se více u žen, u někoho 1x za život, u jiných několikrát do roka.

Afty se projevují jako červené eroze ohraničené bělavým lemem, bolestivé na jakékoliv mechanické či chemické podráždění. Afta může být jedna, ale může jich být v dutině ústní větší množství, což ve vážnějších případech nazýváme aftózní stomatitida.

 

Velikost aftozního vřídku je cca 1 - 4 mm.

5-7. den se vřídek pokrývá žlutavou vrstvou z koagulovaných tkáňových tekutin, leukocytů a lokálními bakteriemi. Bolestivost afty trvá 3-4 dny. U závažnějších stavů jsou horečky, zchvácenost a lokální uzlinový syndrom.

Podle klinického obrazu jsou známé 2 formy aft:

a) afty malé = tzv. stomatitis aphtosa minor

b) afty velké = tzv. stomatitis aphtosa major

Diff.Dg malé a velké afty

a)  malé afty se hojí bez jizvy, velké afty jizvou

b) spodina u malé afty je měkká, u velké afty je tvrdá

         

Léčba je pouze symptomatická. Doporučuje se málo kořeněná dieta, měkké potraviny a pokud možno důkladná ústní hygiena. Bolestivost lze snížit povrchovými anestetiky, například léčivým přípravkem Tantum Verde. Obtíže většinou přetrvávají 1-2 týdny.

Pouze v případě často se opakujícího výskytu většího množství aft je nutná návštěva stomatologa, který pacienta může odeslat na slizniční, případně imunologické vyšetření.