PHARMA NEWS - odborný časopis

Zpátky do školy – rizika ve školních lavicích: vši

Přítomnost vší u dětí navštěvujících školní a předškolní zařízení zůstává dlouhodobě aktuálním problémem, který narůstá společně se zjištěním, že vši jsou proti běžným prostředkům odolné a chemické insekticidy  ztrácejí na své účinnosti. Spolehlivé řešení nabízí použití esenciálních olejů, které způsobují zadušení vší. Nová metoda se jeví jako velice nadějná, neboť nedochází ke vzniku rezistence.

Druhy vší

Vši jsou parazité s těsným vztahem ke svému hostiteli – člověku. Všechna vývojová stádia od vajíčka po dospělý hmyz žijí na člověku. Živí se výhradně krví, kterou sají několikrát denně ústním ústrojím přizpůsobeným k bodání. Delší hladovění nesnášejí, bez potravy hynou do 24 hodin.

Celosvětově se vyskytuje na 500 druhů vší. U nás je známo 26 druhů. Z medicínského hlediska jsou pro nás důležité tyto druhy:

Pediculus humanus capitis - nejčastější typ, který se vyskytuje ve vlasech, na které lepí svoje vajíčka, tzv. hnidy.

Phtirius pubis (veš muňka) - žije v ochlupení genitálu a  přenáší se převážně pohlavním stykem.  Po jejích bodnutích zůstávají na kůži zhruba půlcentimetrové modrošedé skvrny.

Pediculus humanus (veš šatní) - žije v oděvech, na které lepí hnidy. Do kontaktu s lidskou kůží se dostává jen při sání krve. V našich podmínkách se vyskytuje  vzácně, vyšší zastoupení má v zemích a společenstvích s nízkou hygienickou úrovní. Nebezpečí tohoto druhu vši spočívá zejména v přenosu skvrnitého tyfu, jehož původcem je bakterie Rickettsia prowazekii.

Veš hlavová (dětská)

U dětí se setkáváme se vší hlavovou (dětskou), proto se zaměříme na tento druh. Parazituje ve kštici, nejvíce na spáncích, za ušními boltci a na zátylku. Bodnutí silně svědí a škrábáním se mohou ranky infikovat. V místech pobodání vznikají stroupky a ekzém, hlavně kolem uší. Ve vlasech se objevují šedobělavé oválné útvary podobné lupům, které však pevně lpí na vlasech. Při odrůstání vlasů se oddalují od povrchu kůže. Na základě této vzdálenosti lze usuzovat dobu napadení parazity, tzv. infestaci, vzdálenost jednoho centimetru ve kštici odpovídá přibližně jednomu měsíci. U tmavovlasých jsou vši pigmentovanější než u blonďatých vlasů, což je dáno schopností vší změnit barvu své chitinové schránky. Tato adaptace ztěžuje diagnózu.

Navzdory svému názvu může veš dětská parazitovat nejen na dětech, ale i na dospělém člověku. V našich podmínkách není nositelem žádných závažných infekčních onemocnění, po rozškrábání svědivých ranek může dojít k druhotné infekci, popřípadě k ekzému či alergickým reakcím.

Výraznější dopad je v rovině psychologické a sociální, jelikož převládá mýtus, že výskyt vši dětské souvisí s nedostatečnou hygienou, což má za následek pocity viny nebo studu. Tato veš však bez problémů přežívá běžné úkony hygieny jako je pravidelné mytí hlavy a vlasů či česání běžným hřebenem.  Dokonce můžeme říct, že vši preferují vlasy umyté oproti mastným. Na hladkých lesklých vlasech jsou téměř bezmocné. 

Vzhled - jak poznat veš dětskou

Stavba těla vší odpovídá morfologii samotného druhu vší - má relativně velký protáhlý zadeček, menší ploché tělo a malou hlavu. Z těla vyrůstají tři páry krátkých,  silných nohou, které jsou na konci opatřeny zahnutými drápky, jež umožňují uchycení na vlasy či chlupy hostitele. Velikost vši dětské je 2 až 4 mm. V počátečních fázích vývoje jsou vši téměř průsvitné a velmi špatně viditelné, proto bývají zaměňovány za drobné mušky. Později jejich barva lehce ztmavne. Přisátá veš může připomínat pevně přilepené černé smítko, které je nutné odloupnout. Veš, která přisátá není, se dokáže v suchých vlasech poměrně rychle pohybovat.

Veš dětská je parazitický hmyz, který může žít pouze ve vlasech lidí bez rozdílu věku, nejčastěji se však vyskytuje u dětí. Nelze ji přenést na zvířata, podobně jako zvířecí druhy nejsou přenosné na člověka. Nedospělé i dospělé vši se živí sáním krve. Nepříjemné svědivé pocity vši vyvolávají při pohybu ve vlasech, zejména když napadený člověk ulehne na lůžko.

Výskyt vší

Jak je zřejmé z pojmenování, nejčastěji se šíří v dětských kolektivech – ve školkách, školách, na letních táborech nebo jiných rekreačních pobytech apod. Veš dětská nelétá ani neskáče – k přenosu dochází těsným kontaktem s napadenými osobami, při půjčování nebo používání společných pokrývek hlavy, hřebenů, přileb apod. Nejsnáze se veš přenáší mezi sourozenci a rodinnými příslušníky, mezi dětmi ve škole nebo při jejich společné rekreaci apod. Nejčastěji vši napadají děti ve věku cca 5 - 12 let, přičemž 4x náchylnější jsou dívky, protože se na delších vlasech veš snáze zachytí. Dospělí se nakazí od dětí, výj. při zkoušení čepic nebo klobouků v obchodech. Přítomnost živých vší či hnid v 95% případů odhalí rodiče,  zbývajících 5% připadá na školu, pediatra či kadeřnici. 

Příznaky pedikulózy

•              pruritus (svědění),

•              papuly, krusty, mokvání,

•             
lehké zvýšení teploty nebo zvětšení lymfatických uzlin,

•             
sekundární impetiginizace (zanícení) nejčastěji streptokokem, stafylokokem,

•              neklid, nesoustředěnost, nespavost.

Preventivní opatření

Bezpečnou prevencí proti vši dětské jsou časté a důkladné prohlídky vlasů dětí. Bělavé hnidy, necelý 1 mm dlouhé, lze najít nejčastěji na vlasech rostoucích za ušima. Rovněž lezoucí vši se zdržují na vlasech těsně u pokožky. Zjistíme je, jestliže vlasy až ke kořenům postupně rozhrnujeme. Spolehlivěji je najdeme při vyčesávání vlhkých vlasů hustým hřebenem, zvaným „všiváček“. Při tom dítě skloní hlavu nad velký bílý papír rozložený na stole. Hřeben táhneme ve vlasech směrem od temene hlavy dopředu, opatrně a těsně při pokožce. Vyčesané vši padají na papír nebo zůstávají na hřebeni. Vyčesávání musí trvat 3 až 5 min a hřeben stále oplachujeme, abychom je nezanášeli zase zpět. Délka těla dospělých vší a starších larev je 2 – 3 mm. Nejmladší larvy jsou jen 1 mm dlouhé, světle zbarvené a snadno se přehlédnou. Vyčesané vši musíme usmrtit zamáčknutím nebo postříkáním odvšivovacím přípravkem, jinak mohou vlézt zpět do vlasů.

Hnidy je možné zčásti vyčesat a zbytek je nutno stáhnout z vlasů ručně. Zásahy proti vši dětské se snadněji a účinněji provádějí na vlasech kratších a upravených. V nich také přítomnost vší dříve zjistíme.

Léčba pedikulózy

Při výskytu vší u dětí je nutné nahlásit tuto skutečnost ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Dítě se pak musí dočasně stranit dětského kolektivu.

Léčbu napadení vší dětskou, je nutné provádět komplexně,  aby se zabránilo návratu vší nebo jejich rozšíření na jiné členy rodiny nebo kolektivu. Při výskytu vší v rodině s více dětmi je vhodné provést zásah proti vším současně u všech sourozenců, prohlídce se nutně musí podrobit i dospělé osoby. V domácnosti je nutné ošetřit veškeré textilie, s kterými postižené osoby přišly do styku.

Odvšivit napadené děti je povinností rodičů. Ti také musí okamžitě nahlásit třídnímu učiteli výskyt vší či hnid u dítěte. Dítě se může vrátit do kolektivu až po úplném odvšivení.

Přípravky proti vším

Antipedikulóza jsou přípravky působící proti vším. Při odvšivení se léky aplikují do vlasů ve formě šampónu, spreje nebo gelu.  Používají se přípravky působící fyzikálně nebo chemicky. U zvlášť intenzivního napadení je poslední možností radikální zkrácení vlasů, protože na vlasech kratších než 1 cm se veš neudrží. U chemických insekticidů vznikla v ČR v poslední době značná rezistence a spolehlivost odstranění vší se snížila. U fyzikálně působících přípravků vznik rezistence není možný.

•              Fyzikálně působící přípravky

Přírodní a silikonové oleje

- působí na fyzikálním principu. Po nanesení na zavšivené vlasy pronikají do respiračního systému vší, které následně umírají na zadušení a dehydrataci. Při správném používání jsou oleje bez nežádoucích účinků, tudíž jsou vhodné jak pro malé děti, tak pro těhotné nebo kojící.

•              Chemicky působící přípravky

Carbaryl  působí jako inhibitor cholinesterázy a při nadměrném používání může být potencionálně toxická také k lidským tkáním, i když tento případ zatím nebyl zaznamenán.

Fenothrin je syntetická látka působící proti hmyzu, již v nízkých koncentracích jej odpuzuje a usmrcuje.

•              Elektronický odvšivovač

Další možností je odvšivovací hřeben k vyčesávání vší a jejich vajíček (hnid), pomocí elektrického impulsu. Přístroj používá napětí mezi zuby, které při doteku ničí jak vajíčka, tak i samotné vši. Použité elektrické napětí je natolik nízké, že ho uživatel necítí.  Nevýhodou je vysoká pořizovací cena.

Zajímavosti o vši dětské

•             

První zmínky o lidské vši, odvšivovacích hřebenech či prostředcích jsou zaznamenány již v historických materiálech  či archeologických nálezech z oblasti středního východu, Egypta a antické oblasti.

•             
Nejstarším nálezem jsou vajíčka vši dětské, nalezená ve zbytcích vlasů člověka, který žil před 9 000 lety.

•             
Odvšivovací hřebeny byly v okolí Mrtvého moře používány již nejméně 3 500 let před naším letopočtem.

•             
V 16. stol. př. n. l. se používal na odvšivení prostředek připravovaný z mouky a datlí.

•             
Morfologii vší popsal v knize Micrografia v roce 1665 Robert HOOK.

•             
Ze 17. století je známo asi 20 olejomaleb holandských mistrů, zachycujících odvšivování.

•             
V 19. století byli v Lisabonu lidé, kteří za úplatu půjčovali cvičené opice, které zákazníkům vybíraly vši.

Shrnutí

Jestliže objevíte vši, denně kontrolujte čistotu vlasů a odstraňujte nové hnidy. Dbejte na čistotu hřebenu, každý den měňte ručníky a povlečení na polštáři.  Rovněž hlídejte čistotu čepic, šál a límců.

Vyčesávání vší je účinnější na mokrých vlasech, neboť na suchých vlasech veš dokáže kličkovat a hřebenu se úspěšně vyhýbat. U děvčátek s dlouhými vlásky  pomáhá proti hnidám žehlička na vlasy, hnidy popraskají a zkracuje se  náročné ruční vytahování. U antipedikulózních přípravků je nutné dodržet přesný postup podle pokynů výrobce a na základě jeho  doporučení po stanoveném čase zopakovat.

Pokud rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu do doby, než se podaří úplně odstranit všechny lezoucí vši a také hnidy. A naopak školy a jiné dětské instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí.

Účinnost léčby můžete ověřit pouze  důkladnou kontrolou vlasů a pokožky hlavy. Často je třeba odvšivovací kúru po sedmi až deseti dnech zopakovat. V této době se totiž může z případné neobjevené živé hnidy vylíhnout larva, ta pak dozrát v dospělou veš a opět klást vajíčka. I v případě, že jste se vší zbavili, se vyplatí ještě zhruba tři týdny vlasy kontrolovat a pročesávat všiváčkem. Je zároveň nutné ošetřit dezinfekčními přípravky hřebeny a kartáče, které jste používali a vyprat a vyžehlit textil, hlavně ložní prádlo.

Lucie Zímová